Putin věděl o riziku teroristického útoku
Uniklé dokumenty ruských bezpečnostních složek dokazují, že Vladimir Putin musel dopředu vědět o zvýšeném riziku teroristického útoku ve své zemi. Neblahá varování se potvrdila, střelba a výbuchy v koncertní síni v Krasnogorsku připravily o život nejméně 144 lidí. CNN ve své reportáži tvrdí, že nové informace mohou mít na Putinovu reputaci mezi Rusy nezanedbatelný vliv.
Za posledních dvacet let nedošlo v Rusku k horšímu teroristickému útoku. Při masové střelbě a výbuchu v koncertní síni na západním okraji Moskvy zahynulo 22. března nejméně 144 lidí, zraněných bylo 360 osob.
ČTĚTE TAKÉ: Teroristé zveřejnili video z masakru v Moskvě. Bezvládným tělům podřezávali hrdla
Běžní Rusové se zdrceně ptají: Jak se něco tak hrozného mohlo stát?
A nechápavě budou možná kroutit hlavou i dál.
Nové důkazy totiž ukazují, že Vladimir Putin s několikadenním předstihem věděl o zvýšené pravděpodobnosti podobné teroristické akce. Vyplývá to z informací ruských bezpečnostních složek, které se dostaly do rukou v Londýně sídlící organizaci Dossier Center, dlouhodobě mapující zločiny Kremlu.
Lidé v Moskvě truchlí za oběti teroristického útoku. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Getty Images
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Getty Images
Pietní místo v Krasnogarsku v Moskvě Zdroj: Getty Images
Moskvu dopředu varovaly i americké bezpečnostní služby. Putin však podobné zprávy odmítl brát vážně. Informace pocházející ze Západu označoval za provokaci, která má pouze destabilizovat ruskou společnost.
Na nejhorší očekávání však nakonec skutečně došlo.
CNN se s otázkou pravosti uniklých dokumentů obrátila přímo na představitele Kremlu, nedostala však žádnou odpověď.
Ze spáchání útoku jsou podezřelí čtyři zadržení Tádžikové, k nimž se přihlásil Islámský stát. Kreml sice připouští, že jde o islamisty, podle něj byli ovšem celou dobu podporováni Ukrajinou. Kyjev jakýkoliv podíl na teroristickém činu odmítá, ruské úřady ovšem oznámily, že o takovém propojení získaly dostatek důkazů od samotných Tádžiků.
„Máme potvrzeno, že od Ukrajiny obdrželi značné množství peněz a částek v kryptoměně,“ uvedla mluvčí ruského vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková.
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Crocus City Hall v plamenech Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Teroristický útok v Moskvě Zdroj: Profimedia.cz
Kritici Kremlu podobným sdělením nevěří. Poukazují, že se Putinův režim pouze cynicky snaží zneužít tragédii k tomu, aby u veřejnosti posílila podpora tažení na Ukrajině. Argumentují také, že jde o pokus zamaskovat selhání domácích bezpečnostních složek, které se až příliš soustředí na Putinovu politickou opozici.
Pro Kreml jde každopádně o nebezpečnou situaci. Putin se dlouhodobě staví do pozice garanta ruské vnitřní stability. A teď to i z pohledu mnoha běžných Rusů dělá dojem, že tento garant je tváří v tvář skutečným hrozbám bezmocný.