Říkalo se jim Cibulkovy seznamy, podle občanského aktivisty Petra Cibulky, který je v roce 1992 vydal. Soupis 160 tisíc jmen údajných spolupracovníků Státní bezpečnosti vyvolal v tehdejším Československu poprask. Projekt Neovlivní.cz teď přinesl informace o tom, kdo za vynesením materiálu stál.
Byla to bomba, která se řešila všude – v hospodách, doma, v práci. Kdo donášel na své kolegy, kdo byl agentem tajné komunistické policie? Seznamy jmen, které disident Petr Cibulka před volbami 1992 vrhl do společnosti prostřednictvím své revue Rudá krávo (později Necenzurované noviny), slibovaly odpovědi. Ale nebylo to tak jednoduché.
ČTĚTE TAKÉ: Komunisté v listopadu 89 padali jak umrzlí ptáci, říká Pithart. Zpátky jim pomohla šikovná dáma
„Samotný zápis totiž ještě nemusel znamenat, že dotyčný člověk někomu ubližoval. Ze samotného záznamu se člověk nedočetl, jestli byl spolupracovník StB ke spolupráci zlomen vydíráním, mučením nebo třeba výhrůžkami. Říkal jen to, že je někdo evidovaný v archivech StB jako osoba, která s ní spolupracovala,“ popisuje novinářka Sabina Slonková pro podcast Vinohradská 12.
Únik z prostředí vyšetřování 17. listopadu 1989
Myšlenka zveřejnit seznamy spolupracovníků StB se zrodila v prostředí vyšetřovací komise, která zkoumala dění 17. listopadu 1989. Svůj podíl na vynesení „Cibulkových seznamů“ teď pro Neovlivní.cz potvrdil Lubor Kohout, spolu s ním mělo jít ještě o jednoho člena komise, který nechce vyjít z anonymity.
Členové komise 17. listopadu na začátku 90. let objížděli regiony a sbírali jména v registrech svazků StB, která se pak v Praze přepisovala. Mezitím se objevil ještě jeden materiál – tehdejší náměstek ministra vnitra a poté sám aktivní politik Jan Ruml přišel se zašifrovanou disketou, která obsahovala další databázi jmen.
O dešifrování se postaral tehdy student Matfyzu David Eleder, který nezávisle na tom dával pro komisi dohromady databázi jmen spolupracovníků. Když bylo vše pohromadě, „spiklenci“ se rozhodli, že seznamy pustí ven.
Lubor Kohout zmiňoval více důvodů ke zveřejnění, ale hlavním byly obavy. „Bylo to v době, kdy se agenti StB znovu pokoušeli dostat k moci. Aspirovali na funkce ve státní správě, dokonce i v politice, takže jedním z motivů bylo zabránit návratu estébáků,“ shrnuje Sabina Slonková.
Necenzurovaný Cibulka spustil bouři
Jako kanál pro zveřejnění byl zvolen někdejší disident, politický vězeň a aktivista Petr Cibulka, který v Brně vydával Rudé krávo s podtitulem Necenzurované noviny. V roce 1992 v číslech 13-15 pak zveřejnil dodané seznamy spolupracovníků StB.
Podklady mu do Brna dopravili Lubor Kohout, dnešní poslanec Pavel Žáček (ODS) a další člověk ze studentského hnutí Stanislav Červinka. „Když jsem o tom mluvila s Pavlem Žáčkem, tak mi poprvé popsal tu svoji roli a momenty, když jeli po dálnici s autem nacpaným disketami, které vezli Cibulkovi ke zveřejnění,“ popsala Sabina Slonková pro Český rozhlas.
A bylo to venku. Zveřejněním se spustila bouřlivá debata i spousty soudních sporů, v nichž se lidé bránili, že jsou v seznamech neoprávněně. Některé emotivní případy a osobní zpovědi zveřejnila Zdena Salivarová, manželka Josefa Škvoreckého, v roce 1993 v antologii Osočení.
Sám Petr Cibulka se věnoval dál vydávání necenzurovaných tiskovin a pořádal občanské protesty, později si založil vlastní stranu Pravý blok, s níž pod nebývale dlouhými názvy kandiduje v nejrůznějších volbách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Otevřená zpověď českých legend porna. Po natáčení jsme souložili i v hotelu, říká Tarra White
