Německo je spíše spojencem Ruska: Moderátor CNN trápil kancléře Scholze kvůli plynovodu

Německá média si po Scholzově návštěvě ve Washingtonu všímají hlavně jeho následného rozhoru pro americkou televizní stanici CNN. Kancléř podle listu Bild čelil po setkání s Bidenem nepříjemným otázkám moderátora Jakea Tappera. Patnáctiminutový rozhovor se týkal hrozby invaze Ruska na Ukrajinu a během se padla i otázka: „Je Německo stále spolehlivým partnerem Západu?“

Ohlas však vyvolala i úvodní reportáž před samotným interview, „která na Německo nevrhla vůbec dobré světlo“. Zaznělo v ní též, že…

• … politici z Berlína vetovali dodávku zbraní z Estonska na Ukrajinu.

• … že Německo poslalo do Kyjeva „pouze“ 5 000 přileb místo zbraní.

• … že Olaf Scholz odmítl jasně souhlasit s americkým prezidentem Bidenem, že Nord Stream 2 nebude uveden do provozu, pokud Rusko napadne Ukrajinu.

• … že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a schůzku s ní zrušil podle CNN kvůli nekonkrétnímu vyjádření k plynovodu a také kvůli nedostatečným dodávkám zbraní z Německa.

„Německo je ve východní Evropě vnímáno spíše jako spojenec Ruska než Západu,“ zahájil moderátor CNN rozhovor se Scholzem. Kancléř jeho slova rázně odmítl: „Nesmysl,“ řekl.

Scholz absolvoval bez pomoci tlumočníka celý rozhovor v angličtině a pokusil se zdůvodnil roli Berlína: „Spolu s USA jsme největším podporovatelem Ukrajiny. Od roku 2014 jsme do země poslali více než dvě miliardy dolarů.“ Dodal, že Německo prostřednictvím EU poskytlo Kyjevu dalších 3,8 miliardy dolarů.

Tapper útočil na Scholze i kvůli tomu, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně neoznámil, že Nord Stream 2 ani nezahájí dodávky plynu do Německa, pokud on na Ukrajinu opět pošle vojáky a tanky. Podle posledních informací se poblíž ukrajinsko-ruské hranice nachází až 120 tisíc ruských vojáků.

„Aktivně jednáme s USA a dalšími spojenci v NATO a Evropské unii, abychom určili konkrétní opatření, která budou přijata v případě vojenské agrese,“ odpověděl Scholz.

Putin musí pochopit, že nemůže rozdělit EU a NATO

Podle německých médií však „jasné prohlášení“ vypadá jinak Scholz spojení Nord Stream 2 ani nevyslovil.

„Jak má prezident Biden zastavit plynovod, když s tím nebudete nesouhlasit?“ atakoval novinář CNN znovu kancléře a doplnil: „A proč tedy jasně neřeknete: ‚Rusko, pokud napadnete Ukrajinu, zastavíme plynovod?‘“

Jenže Scholz zůstal věrný své vyhýbavé linii: „Děláme mnohem víc než jeden krok.“ A naznačil, že se jeho vláda bude v případě pochybností řídit rozkazy z Washingtonu. „Můžete si být naprosto jisti, že Německo bude stát na straně svých spojenců – zejména USA, že podnikneme stejné kroky,“ pravil Scholz a na dálku vyslal vzkaz Putinovi, který ve stejný den jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem: „To, co dnes děláme, je, že dáváme Rusku jasné sdělení: Pokud napadnete Ukrajinu, bude to mít vážné důsledky pro vaši ekonomiku a rozvoj a zaplatíte vysokou cenu. Putin musí pochopit, že nemůže rozdělit Evropskou unii nebo NATO. Budeme reagovat společně.“

Moderátor CNN Tapper zopakoval, že Německo odmítá poslat Ukrajině zbraně a k tomu ještě zabránilo převozu německých zbraní z Estonska. Doplnil to vyjádřením, že země sice vyznává strategii nevyvážet zbraně do konfliktních oblastí, ale v případě boje Kurdů proti teroristickým milicím Islámského státu došlo k výjimce. „Proč ne teď? Neměla by se Ukrajina umět bránit?“ zeptal se Tapper.

Scholz, jako obvykle v černém obleku a se založenýma rukama odpověděl: „Máme přísnou legislativu. A proto jsme v případě Ukrajiny nemohli udělat výjimku, i když je situace velmi vážná.“

Logika, kterou mohou lidé v USA a na Ukrajině těžko pochopit, komentoval Bild.

To, co dnes děláme, je, že dáváme Rusku jasné sdělení: Pokud napadnete Ukrajinu, bude to mít vážné důsledky pro vaši ekonomiku a rozvoj a zaplatíte vysokou cenu.

„Objevily se zprávy, že Velká Británie ani nežádá Německo o povolení letět se zbraněmi přes německý vzdušný prostor na Ukrajinu, protože předpokládá, že byste odmítli. Udělal bys to?,“ zeptal se Tapper přímo.

„Nikdy,“ odpověděl kancléř energicky a dodal: „Nevím, kdo to vymyslel.“

Otázky ke Schröderovi kancléři neseděly

Tapper se v rozhovoru také dotkl tématu, které musí Scholzovu stranu SPD bolet. Její bývalý šéf a také exkancléř Gerhard Schröder už roky pracuje pro ruský státní plynárenský koncern Gazprom a právě dostal nominaci do jeho dozorčí rady. Je také členem dozorčí rady společnosti Nord Stream 2 a dalšího dodavatele plynu Rosněfť. „Podporujete to? Jaký vzkaz to vysílá?“ zajímalo moderátora CNN.

Scholz se neubránil nespokojenému úsměvu a ke Schröderovi poznamenal: „Nemluví za vládu. Nepracuje pro vládu. A on není vláda. Nyní jsem kancléřem já a politické strategie Německa uslyšíte ode mě.“ I to však vyvolalo další útočnou reakci: „Ale to je něco, co nutí lidi na Ukrajině přemýšlet o tom, kde je skutečná loajalita Německa, zatímco Schröder žije z peněz ruských energetických podniků.“

To už se Scholz podle Bildu naštval: „Ano, to je rozhovor, který byste spíš měli vést s ním. Pracuji pro Německo. A velmi tvrdě pracuji na tom, aby Ukrajina měla dobrou budoucnost.“

Zda se novému kancléři podařilo během první návštěvy Washingtonu přesvědčit Američany, že je Německo spolehlivým partnerem, se nedá odhadnout. Je však zřejmé, že oba politické tábory v USA se na Berlín v případě konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou dívají s podezřením.

Deník New York Times citoval demokratického senátora Richarda Blumenthala z Connecticutu: „Německo chybí v akci.“ Jeho republikánský kolega Rob Portman z Ohia kritizoval Německo za blokování transferu zbraní z Estonska: „Ukrajina tyto zbraně zoufale potřebuje.“

Takže prý jediné pozitivní, co zaznělo na společné tiskové konferenci obou státníků, byla Bidenova slova směrem k Scholzovi: „Nemusí získávat důvěru zpět. On má absolutní důvěru USA.“ A ještě jasně prohlásil: „Slibuji vám (Scholzovi), že jsme schopni Nord Stream 2 zastavit.“

To prý podle komentátorů může nasvědčovat tomu, že Biden a Scholz se za zavřenými dveřmi na mnohém shodli.