Afghánské vládě zůstala už jen tři důležitá města. Tálibán ostřeluje i jedno z nich

Invaze Tálibánu pokračuje. Po dobytí druhého největšího města Afghánistánu Kandaháru se radikálové soustředí na ostřelování města Mazáre Šaríf na severu země. Afghánská vláda soustřeďuje většinu obranářů v hlavním městě Kábul, tam by měli povstalci dorazit „až“ za měsíc.

Afghánský prezident Ghaní se ale nechce vzdát ani zmíněného města Mazáre Šaríf, kam ve středu osobně přiletěl, aby zlepšil morálku tamních vojáků. Milice vyjádřily afghánské vládě podporu. V sobotu pak Ghaní prohlásil, že vláda je odhodlaná bojovat proti ofenzivě Tálibánu. Prezident jedná také s lokálními vůdci i zahraničím, aby boje ukončil.

„Zahájili jsme konzultace se stařešiny a politickými vůdci, zástupci nejrůznějších vrstev společnosti a mezinárodními spojenci. Brzy vás budeme informovat o výsledcích," řekl bez dalších podrobností Ghaní. Podle něj se vláda nechce vzdát úspěchů, kterých země dosáhla za posledních 20 let, tedy po invazi vedené Spojenými státy.

Čekali na odchod Američanů, teď drancují Afghánistán. Kdo jsou příslušníci Tálibánu?

Zahraničí

Radikální hnutí Tálibán každou hodinou zabírá další a další území Afghánistánu. Po kapitulaci druhého největšího města Kandahár soustředí vláda zbytek obranných sil v Kábulu. Odkud se tálibové vzali? A proč jejich krvavá ofenzíva začala právě nyní?

Mimo Kábul a Mazáre Šaríf odolává Tálibánu ještě třetí velké město v zemi Dželálábád, kde žije přibližně 360 tisíc lidí. Další klíčové aglomerace už padly do rukou Tálibánu.

Kábul nesmí padnout

Podle vojenského experta Andora Šándora je klíčové, aby Ghaní Kábul udržel. „Jediná šance prezidenta Gháního je centralizovat obranu v Kábulu a zajistit si vyjednávací pozici s Tálibánem,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Pokud by Kábul padl, ztratil by prezident vyjednávací sílu.

S pohledem na rostoucí sílu Tálibánu se nabízí otázka, zda nebylo dvacetileté snažení vojáků Západu v zemi k ničemu. „Nemyslím si, že stažení vojska byla chyba. Mohli bychom tam být dalších deset let, nevycvičili bychom Afghánce nikdy na úroveň západních armád. A Tálibán by se nikdy nesmířil s přítomnosti západních křižáků,“ míní Šándor. „Afghánské národní síly mají asi 350 tisíc vojáků, ale nejsou ochotny bojovat. Musejí najít motivaci bojovat za vládu. Je otázka, zda alespoň v oblasti Kábulu získá prezident hodně jednotek. Tálibán postupuje na motorkách, má lehké zbraně, ale dozbrojuje se tím, jak nachází zbraně afghánských jednotek,“ doplnil.

Šokující afghánské svědectví: Tálibové sekají lidem hlavy a berou si 12leté dívky

Zahraničí

Radikální hnutí Tálibán zabírá v souvislosti s odchodem spojeneckých vojsk čím dál větší území Afghánistánu. Na veřejnost se tak dostávají postupně také svědectví, jak se radikální islamisté chovají k civilistům. Podle zahraničních médií si bojovníci berou ve městech mladé, mnohdy i 12leté dívky, aby se ze ně provdaly a doprovázely je na dalších taženích. Svým odpůrcům pak tálibové sekají hlavy.

Krom vojenského materiálu afghánské vlády využívá Tálibán také americké zbraně a vozidla, která na místě vojáci při ústupu zanechali.

Půlka Afghánistánu je na straně Tálibánu

Rychlému postupu radikálů nahrává také fakt, že mnozí Afghánci jsou na straně Tálibánu. „V afghánské populaci má Tálibán podporu, v zemi je zkorumpované prostředí. Několik elit má všechno, zbytek nemá nic. Je to tak padesát na padesát, půlka občanů věří, že Tálibán zavede řád v zemi,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS Lumír Němec, bývalý velitel speciálního oddílu v Afghánistánu.

Vládní jednotky pak podle něj jen těžko hledají motivaci. „Afghánské jednotky jsou velmi dobře vyzbrojené a vycvičené a přesto ustupují. Na straně Tálibánu je motivace bojovat, vzbuzují strach. Když vojáky nemotivujete, tak neválčí. Dokud bude Tálibán postupovat, nebude mít zájem s nikým jednat. Také česká armáda bude muset vyslat nějaké vojáky do země na zabezpečení evakuace,“ uzavřel Němec.