Otázka dodání tanků Leopard 2 na Ukrajinu odkryla údajně dezolátní stav, v jakém se nacházejí armády evropských států. Mnohé země, které Ukrajině tanky slibovaly, teď zjišťují, že jsou ve špatném technickém stavu, nebo je zkrátka odmítají poslat. Vyplývá to z analýzy The New York Times.
Zase jednou se ukázalo, jak moc se mohou lišit sliby a reálné činy. A s největší pravděpodobností na to doplatí Ukrajina. Podle listu The New York Times se totiž ukazuje, že Evropa nepošle Kyjevu zdaleka tolik tanků Leopard 2, kolik jich slíbila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žádný hollywoodský konec války. Západ si hraje na Churchilla, varuje profesor z Harvardu
Tvrdý zásah, hlásí Ukrajinci. Raketami trefili velitelství Rusů a muniční sklady
Ukrajinské raketové a dělostřelecké jednotky hlásí úspěšný den – zasáhly velitelské stanoviště Rusů, dvě logistická centra nebo tři muniční sklady. S Putinem bych se nepotkal, protože nedrží slovo, řekl Zelenskyj CNN. Ruská žoldnéřská Vagnerova skupina tvrdí, že má plně pod kontrolou východní část Bachmutu.
Možné poslání těchto německých strojů, které má ve výzbroji řada evropských zemí, bylo začátkem roku velké téma. Licenci na export leopardů svíral v rukou Berlín, který zpočátku dodávky tanků odmítal povolit. Některé státy včetně Polska nebo Finska tuto apatii kritizovaly a holedbaly se, že leopardy pošlou i bez posvěcení Německa.
Jenže pak přišel zvrat. Berlín svolil a sám informoval, že dodá Ukrajině 14 strojů. Tehdy měla podle očekávání přijít exportní kaskáda, na jejímž konci by na Ukrajině bojovaly stovky evropských strojů. Jenže nic z toho se nestalo.
„Problém s posíláním leopardů na Ukrajinu je nejviditelnějším projevem skutečnosti, kterou Evropa po dlouhou dobu ignorovala. S vírou, že rozsáhlá pozemní válka je věcí minulosti, jednotlivé státy za soumraku studené války kriticky podfinancovaly své armády,“ napsal americký deník.
Neochota i špatný technický stav
Že teď na Ukrajinu neproudí jeden Leopard za druhým je důsledkem několika faktorů. Některé země zřejmě krotí svá předchozí vyhlášení a své tanky jednoduše nechtějí poslat nebo alespoň ne v takovém počtu. Mezi takové patří například Finsko, které ještě není v NATO, má ale bezpečnostní smlouvy s USA i Velkou Británií.
Moldavané se bojí ruské invaze. Ministr připustil příšerný stav armády, nemá jediný tank
Někdejší sovětská republika Moldavsko se obává možné ruské agrese a mezitím v zemi probíhají proruské protesty. Ty chtějí odstavit od moci proevropskou vládu i prezidentku Maiu Sanduovou. Moldavci mají navíc dlouhodobý problém se separatisty v Podněstří podporovanými Moskvou. Sami však disponují jen velmi slabou armádu. Vojenští analytici Pavel Havlíček a Jiří Vojáček pro CNN Prima NEWS popsali, jaké jsou kapacity obou stran a zda by se Moldavsko zvládlo ubránit ruské agresi.
Další země by třeba rády leopardy poslaly, jenže vychází najevo, že stroje jsou ve špatném stavu a jejich oprava zabere několik týdnů až měsíců. Takové problémy hlásí Španělsko a experti se obávají, že to jinde nebude jiné.
Kritice čelí také Polsko, které v exportu tanků zůstává daleko za očekáváním. Varšava má asi 200 leopardů, slíbila jich ale poslat „jen“ 14. Navíc se ukazuje, že státy nemají dostatek schopných vojáků, kteří by dokázali Ukrajince na leopardy vycvičit.
Tanky jenom na papíře
„Některé státy tanky poslaly, nebo alespoň slíbily, že je pošlou. Jenže další nikoli – a to je něco, co mě poněkud šokuje,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
„Evidentně jsme tu měll některé země – a rozhodně je nebudu jmenovat – kterým vyhovovalo se skrývat za Německo a říkat: ‚My bychom je rádi poslali, kdyby nám to dovolili. Když jsme to umožnili, oni neudělali nic,‘“ postěžoval si.
Evropa tak při pomoci Ukrajině možná nechtíc odkryla karty, když ukázala, že moc její armády je platná už jen na papíře, soudí NY Times.
„Trend napříč evropskými armádami byl ve škrtání, škrtání a škrtání. Nakonec se všichni vydali cestou Německa: ‚Válka je teoretická věc. Tak máme teoretické tanky,‘“ zhodnotil Christian Mölling, odborník na obranu z německé Rady pro zahraniční vztahy.
