Žádný hollywoodský konec války. Západ si hraje na Churchilla, varuje profesor z Harvardu
Pro USA a Evropu je válka na Ukrajině téma číslo jedna, druhá půlka světa má ale docela jiné starosti. Některé státy Západu dokonce vyčítají, že se o osud Kyjeva zajímá až příliš. Na zásadní rozkol v pohledu na konflikt upozornil profesor mezinárodních vztahů z Harvardovy univerzity Stephen Walt ve sloupku pro časopis Foreing Policy. Podle něj si navíc západní politici myslí o válce něco jiného, než veřejně ventilují.
Pro Spojené státy a Evropu je válka na Ukrajině nejzásadnější událostí posledního roku, která převrátila vzhůru nohama všechny politické a ekonomické prognózy. Politici Západu dennodenně ujišťují Ukrajinu o nehynoucí podpoře a slibují Rusku ráznou odplatu. Profesor Walt ale upozornil na fakt, že zatímco Západ má jasno, svět vnímá válku na Ukrajině úplně jinak.
Walt k tomuto závěru dospěl po osobní účasti na Mnichovské bezpečnostní konferenci, na které koncem února státníci a řečníci z celého světa řešili primárně konflikt v Evropě. Podle profesora se názorové schizma projevuje na půdě OSN a dalších mezinárodních organizací, kde se některé státy staví k otázce odsouzení války na Ukrajině vyhýbavě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bláto a díry v podlaze, ale teplo a bezpečí. Reportér přiblížil, jak žijí vojáci u Bachmutu
Zášť vůči USA
„Někteří američtí a evropští státníci soutěží v tom, kdo přednese o válce nejvíce churchillovský projev. Jenže státy mimo transatlantickou koalici se nepřidávají k sankcím proti Rusku a nevnímají konflikt ve stejně apokalyptických rozměrech jako Západ,“ myslí si americký profesor.
Podle něj to nutně neznamená, že zbytek světa schvaluje ruskou invazi a politiku Vladimira Putina. Spíše to vypovídá o tom, že některé asijské, africké a latinskoamerické státy chovají vůči Západu zášť, což se promítá právě v hodnocení války na Ukrajině.
Čtěte také
„Reprezentanti globálního jihu si myslí, že snaha Západu lpět na dodržování mezinárodního práva je pokrytecká. Připomínají americkou invazi do Iráku. Jsou naštvaní, když vidí, jak evropské státy přijímají s otevřenou náručí ukrajinské uprchlíky, ale chovají se nepřátelsky k lidem, kteří prožili podobně otřesné chvíle v Sýrii nebo Afghánistánu,“ uvedl Walt.
Profesor z Harvardu se domnívá, že politici v Brazílii, Nigérii nebo Thajsku mají zkrátka jiné starosti. „Jsou toho názoru, že je spíše než osud Donbasu nebo Krymu mnohem více ovlivní ekonomický vývoj, klimatická změna, migrace, občanské války, terorismus nebo vzrůstající moc Indie a Číny,“ doplnil expert.
Co na srdci, to nikoli na jazyku
Walt si při návštěvě Mnichovské bezpečnostní konferenci všiml ještě jednoho aspektu, o kterém se v souvislosti s válkou na Ukrajině v západních médiích příliš nemluví. Sice o rozporu, který panuje mezi tím, co řečníci Západu veřejně deklarují a o čem si naopak šuškají v soukromí.
„Nikdo, s kým jsem mluvil, neočekává, že by války brzy skončila. Nebo že by byla Ukrajina schopná osvobodit všechna svá území včetně Krymu. A to nezávisle na objemu pomoci, kterou dostane během následujícího roku,“ domnívá se americký profesor.
Politici Západu podle něj ve skutečnosti začínají tušit, že válka bude muset skončit kompromisem. A Ukrajinu na to připravují. „Západní pomoc nesměřuje k vítězství. Tím pravým cílem je připravit Kyjevu pozici k tomu, aby mohl, až přijde čas, uzavřít výhodnou dohodu,“ myslí si Walt.
Čtěte také
Odborník na mezinárodní vztahy proto kritizuje určitou mediální masáž, kterou západní politici podle něj vyvolávají, a která vytváří údajnou iluzi, že Ukrajina má už totální vítězství v kapse. Walt dokonce představil na první pohled divokou teorii, podle které takový přístup může stát politický kredit především amerického prezidenta Joea Bidena.
Biden s Ukrajinou riskuje
„Dělá mi to starosti. Rétorická podpora Ukrajiny ze strany Bidenovy administrativy se neustále zvětšuje a stále nám slibuje tak trochu hollywoodský šťastný konec. Jenže jestli Biden nesplní to, co slíbil, zbyde za rok ze současné demonstrace amerického vůdcovství něco podstatně méně impozantního. Pokud bude Ukrajina zničena, Biden bude čelit tlaku pomoci ještě více, nebo hledat plán B. Cokoli než totální vítězství bude vypadat jako prohra,“ obává se Walt.
„Když navíc začne Rusku pomáhat Čína, Biden možná bude muset uvalit sankce na druhou největší ekonomiku světa, což vyvolá problémy v zásobovacích řetězcích a ochromí křehké hospodářské oživení, ke kterému nyní dochází. A pokud se to stane, republikánští uchazeči o prezidentský úřad – tedy hlavně jeden z nich – si budou libovat a posilovat své šance,“ uzavřel profesor z Harvardu, zřejmě s odkazem na opětovnou prezidentskou kandidaturu Donalda Trumpa.
Čtěte také
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
