reklama

Raftařský guru po neštěstí na Sázavě: Opravdového vodáka na řece nepotkáte, spíš turisty

Stanislav Hájek jezdí na vodu přes 50 let. Bývalý závodník a předseda rady raftingu v rozhovoru pro redakci CNN Prima NEWS s dojetím vzpomíná na časy, kdy si vodáci své lodě sami stavěli. Kdy s pádlem v ruce něco uměli. Nedávná tragédie na sázavském jezu jej utvrdila v tom, že lidé, kteří se teď po českých řekách plaví, toho o vodě často moc nevědí.

reklama

Podceňují vodáci v dnešní době vodu více než dřív?
A myslíte si, že se dá pořád mluvit o vodácích?

Jak byste jim tedy říkal?
Asi bych je spíš označil za turisty v lodích. Většinou. Opravdoví vodáci si přece dřív loď sami vyráběli, k řece si ji přivezli na střeše auta. Museli pro to, že si Vltavu nebo Sázavu sjedou, něco udělat. Jelikož na vodu jezdili odmalička a učili se od starších, navíc včas prošli určitým školením, věděli, jak se mají na řece chovat. Teď je to jinak.

Jak?
Žijeme v komerční době, kdy u řek ve velkém vyrostly půjčovny. Jezdit na vodu je kvůli tomu najednou neuvěřitelně pohodlné. Současný člověk se u řeky snad ani nechce umazat. Přijede k ní autem, v půjčovně dostane všechno potřebné. Pokud vůbec počítá s tím, že se může namočit, převlékne se a věci si dá do soudku. Večer pak pro něj na konci cesty přijedou, naloží jej, odvezou zpátky. Sám nemá žádné starosti. Nemusí se starat o nic, ani o loď. Rozbije ji? Nerozbije? To je mu fuk. I jestli ztratí pádlo. Dřív si člověk musel loď buď za drahé peníze koupit, nebo postavit. To pak každý náraz do kamene bolí dvakrát.

Takže dřív měli lidé na řece k vodáctví silnější vztah?
Bezesporu. Pokud jste před rokem 1989 chtěl být vodák, musel jste si to trochu zasloužit. Projít si tím. Buď být v nějakém klubu, dětském či mládežnickém kroužku, nebo jezdit s rodiči. Bylo nezbytné, abyste se nejdřív něco naučil. Pak jste teprve jezdil se svou partičkou, posléze dospěl k opravdovému vodáctví. Jako my, když jsme pak už soutěžili, kdo sjede více řek. Se současností se to nedá srovnávat. Ze sjíždění řek se kvůli bezpočtu půjčoven stala hrozná móda. Snad se na mě nikdo nebude zlobit, já ale dnešním vodákům opravdu nemůžu říkat vodáci. Spíš dovolenkáři na vodě.

I proto teď došlo na jezu u Českého Šternberka k neštěstí?
Vždycky je to chyba lidí. Řeka sama o sobě je nevinná, ta si prostě teče. Takže buď to tolik neuměli ovládat, nebo jim vadila kláda před šlajsnou. Je tam tak blbě, že se na raftu musí obeplout, načež se za ní dostanete k tahu na jez. Asi si tam tedy po obeplutí klády nestačili správně najet. To je těžká věc. Obecně platí: Pokud si nevěříte, že můžete jez sjet, máte to raději přenést.

Jsou dnešní vodáci nezodpovědnější?
Takhle bych to neřekl. Oni to spíš prostě jen nevědí. Nedokáží si vyhodnotit, že deset kubíků vody v řece je něco jiného než padesát. Nikdy to zatím nezažili, nikdo jim to neřekl. Neznají to. Letní česká řeka je za normálních okolností „cochcárna“, téměř všude je v ní po kolena. Do šlajsny se vždycky nějak nacpete, není tam ani žádný pořádný válec. Jen se podívejte na běžné fotky jezu v Českém Šternberku – tam je většinou nula nula nic.

Jenže pak přijde léto jako letos, kdy je vody najednou více.
Přesně. A válec je zničehonic obrovský. Delší než loď. Kdo tam spadne bez rychlosti, ten tam prostě zůstane. Může to mít i podobně tragické důsledky. Já bych opravdu nemluvil o větší nezodpovědnosti. I dříve se občas lidi na lodích chovali furiantsky. Štengrovali jsme se, kdo to sjede a kdo se bojí. Ale zároveň jsme věděli, do čeho už nechodit. Právě díky své zkušenosti.

Asi je důležité si připustit, že nebezpečná může být i česká řeka.
Každá řeka je nebezpečná. Každý potůček. Vezměte si, jak vypadá Botič, když se rozvodní. Hravě zaplaví pražskou Hostivař. Třeba v Grébovce je kolmý jez metr osmdesát. Když se Botič sjíždí, tak dobrý, pohoda; jen občas tam někdo spadne a hned se s pomocí diváků vyloví. Jenže jakmile je povodeň, vznikne obrovské vývařiště, z něhož se nikdo nedostane.

Stanislav Hájek (66)

Zkušený vodák, raftingu se věnuje od roku 1991.
Bývalý závodník a předseda rady raftingu, manažer reprezentační posádky žen.
Předseda kontrolní komise SVoČR, člen mezinárodní komise rozhodčích International rafting federation.
V letech 1977 - 1989 byl členem vedení vodní turistiky, měl na starosti Vodácké turistické jízdy zdatnosti (VTJZ).

Vodáckých problémů na českých řekách alespoň na první pohled přibývá. Možná tedy vodu přece jen častěji podceňujeme.
Úmyslně? To si nemyslím. Zkrátka přibyly půjčovny, takže se logicky zvýšil i počet úrazů na řekách. Musíme si na tenhle fenomén holt zvyknout. Je tu úplně nová vodácká doba.

Je nějaký typ vodáka, který vás v téhle nové době vyloženě dráždí?
Nejhorší je, když rodina s dětmi vyjede na raftu na zvýšený tok řeky. A myslí si, že raft sjede všechno. To mi vždycky trne. Osm let jsem v Česku předsedal závodnímu raftingu, moje žena je v téhle disciplíně sedminásobná mistryně světa. Takže vážně víme, jak obtížně se raft řídí. Jak se chová. Proto když na něm vidím dva dospělé, kteří si k sobě posadí čtyři děti, je mi moc dobře jasné, že není ovladatelný. Jakmile se objeví překážka, nebudou schopní včas reagovat. Případně dojet ke břehu a tam děti vysadit. Špatné je to samozřejmě i v případě, když se lidi nejdřív nalejou a až pak vyrazí na vodu. Ale to už je jejich problém.

Zrovna k tomuhle ovšem asi docházelo i dřív.
Jistě. A bylo to nebezpečné tehdy, jako je to nebezpečné i teď.

Nestýská se vám na české řece po časech, kdy jste na ní potkal jen opravdové vodáky?
Rozhodně stýská. Když jsem byl otec s dětmi, vždycky jsem si představoval, že v důchodu vezmu vnoučata a budu s nimi jezdit na Horní Vltavu, Sázavu, Berounku, Ohři. Už k tomu bohužel nemám šanci. Všude jsou půjčovny. Všude je tolik lidí, že mě to ani nebaví. Čekat na Vltavě před jezem tři čtvrtě hodiny ve frontě, než se na mě dostane řada? To je vodácké peklo. Vodáci klasického ražení se létu na řece vyhýbají. Když už, jezdí spíš na jaře, na podzim. Nebo se alespoň snaží vyhnout hlavním proudům.

Jak to děláte vy?
Byl jsem před 14 dny na Berounce. Na ní se vám pořád může poštěstit, že dva dny nikoho nepotkáte. Stále tam ještě existují skrytá vodácká tábořiště, kde se musíte protáhnout kopřivami, abyste se ocitl na paloučku, o němž jen tak někdo neví. Hezké je to i na sázavské klasice Týnec–Pikovice, tu jsem si vychutnal v červnu. České řeky v sobě i nadále mají své staré kouzlo. Jen holt musíte vyrazit třeba ve všední den brzy ráno, mimo hlavní boom. Jinak je to k zbláznění.

Tagy:
rozhovor neštěstí tragédie Vltava Sázava raft vodáci jez Berounka kánoe Stanislav Hájek
Nákaza v olympijském speciálu zřejmě zůstane záhadou. Hygienikům chybí vzorky
OH 2021

Nákaza v olympijském speciálu zřejmě zůstane záhadou. Hygienikům chybí vzorky

Nákazu v letadle českých sportovců na olympijské hry z Prahy do Tokia se zřejmě nepodaří rozklíčovat. Na úterní tiskové konferenci to oznámily vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Bez genotypizace neboli podrobného vyšetření typu viru pomocí sekvenování jeho DNA se jen těžko rozezná, jak se virus šířil. Hygieničky také potvrdily, že jeden z olympioniků se nakazil mutací delta.

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

Majitel klubu potopil Ondráška hned po příchodu. Za tři zápasy vydělal téměř pět milionů

Před necelým rokem přicházel útočník Zdeněk Ondrášek s velkou slávou do Viktorie Plzeň. Na západ Čech se stěhoval z amerického Dallasu a měl být hlavní útočnou silou týmu. Jenže se neprosadil tak, jak se čekalo a po sezoně dostal svolení hledat si nové angažmá. Sáhl po něm rumunský klub FCSB. Ale toto působení skončilo dříve, než pořádně začalo. Zajímavostí je, že si forvard za 113 odehraných minut vydělal téměř pět milionů korun.

Covid se do Wu-chanu vrátil jako bumerang. Úřady kvůli deltě otestují 12 milionů lidí

Čínské město Wu-chan otestuje na koronavirus všech svých 12 milionů obyvatel, neboť se tam objevily první případy lokálního přenosu vysoce nakažlivé mutace delta. S odkazem na jednoho z místních činitelů to v úterý uvedla agentura Reuters. Wu-chan, kde se koronavirus rozšířil koncem roku 2019 a kde svět spatřil první uzávěry a hromadné testování, od poloviny května do tohoto týdne nezaznamenal žádné nové případy nákazy. V pondělí však úřady ve městě potvrdily tři případy vysoce nakažlivé mutace delta.

Meghan chtěla „skromnou“ oslavu. Chystá ji miláček celebrit v luxusním sídle

Vévodkyně ze Sussexu Meghan chce, aby oslavu jejích čtyřicátých narozenin připravil proslulý organizátor Colwin Cowie. Ten v minulosti plánoval večírky pro hvězdy, jako jsou Jennifer Anistonová, Tom Cruise nebo Kim Kardashian. Svůj velký den plánuje bývalá herečka pořádat skromnějším způsobem než oslavu svého těhotenství, za kterou v roce 2019 zaplatila v přepočtu zhruba devět milionů korun.

reklama

Domácí zpravodajství

Do Sněmovny kandiduje 22 stran a hnutí. Největší výběr bude v Praze a na jižní Moravě

K letošním volbám do Sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátky 31 stran a hnutí. Vyplývá to z informací od krajských úřadů a pražského magistrátu. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16:00. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Savo a toaletní papír jsou k ničemu. Po tornádu nám schází úplně jiné věci, vzkazují místní

Je to již měsíc a půl, co jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, které zabilo šest osob, stovky lidí zranilo a zničilo téměř 1 200 domů. I přesto, že se okamžitě v celé zemi zvedla vlna solidarity, vybrala se až miliarda korun a do poničených oblastí se rozjely stovky dobrovolníků, řada místních stále nemá střechu nad hlavou. Chybí především stavební materiál a řemeslníci, smutní místní. Pokud chce stát pomoct, ať osloví stavební firmy, vzkazuje jedna z poškozených.

reklama