Telička o Evropské komisi i genderu: Síkela musí obstát jako muž. Jourová zaslouží poděkování

Pavel Telička se v současné době věnuje podnikání.

Kandidátem vlády na příštího eurokomisaře je ministr průmyslu Síkela

Kandidát na českého eurokomisaře Jozef Síkela bude muset během grilování v Evropském parlamentu obstát jako muž. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl Pavel Telička. Bývalý eurokomisař popsal, co Síkelovi hraje do karet. Rovněž ale upozornil, že se v případě složení nové Evropské komise bude zohledňovat i genderová otázka. Co Telička říká na postoje šéfky Komise Ursuly von der Leyenové? A jak by zhodnotil Věru Jourovou a její desetileté období v Bruselu?

Vláda nominovala na post eurokomisaře ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN). Vybrala podle vás dobře?
Nejsem alibista. Klidně bych pana ministra Síkelu okomentoval podrobněji a zevrubněji, kdybych ho znal. Jenže neznám. Mohu tak hodnotit pouze jeho veřejné vystupování a činnost v roli předsedy Rady EU.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na portfoliu eurokomisaře nezáleží, naznačil Špidla. Telička varoval před extrémními pozicemi

Myslíte, že splňuje kritéria pro to, aby se stal členem Evropské komise?
Těch kritérií je celá řada. Co hovoří pro Jozefa Síkelu, je určitě zkušenost z předsednictví v Radě EU, které zvládl velmi dobře. Když budu citovat lidi v Evropské komisi, tak dokonce nadmíru dobře. Je otázkou, do jaké míry využil vynikající práce stálého zastoupení či svého týmu a do jaké míry tomu dal svou vlastní nadstavbu. Odpovědět neumím, protože jsem u těch jednání nebyl. I vynikající práci expertů ale jako ministr můžete zkazit. Jozefu Síkelovi slouží ke cti, že v nelehkém období plném krizových situací v Radě EU obstál.

Co dalšího podle vás hraje Jozefu Síkelovi do karet?
Má zkušenosti z exekutivy, a navíc v minulosti působil v byznysu, což je pro některá portfolia rovněž velkou výhodou. Jozef Síkela má evidentně většinovou podporu ve vládě. Neznám ale jeho názory na celou řadu unijních politik, témat a problémů. Portfolio určuje sílu daného eurokomisaře jen částečně. Člověk v této funkci musí v rámci kolektivního orgánu zaujímat pozici k celé řadě politických témat. Zároveň je třeba, aby byl komunikačně zdatný.

Uvidíme, jestli vláda vybrala dobře. Nezapomínejme, že každý kandidát na eurokomisaře musí přijít do Evropského parlamentu, kde bude muset obstát. Na slyšení se musí politicky připravit. Jozef Síkela bude muset obstát jako muž. Někomu se to třeba nemusí líbit, že se genderová otázka bere v potaz, ale dominantní část zatím nominovaných kandidátů tvoří muži. A neobstojí zde ani argument, že Češi měli deset let eurokomisařku ženu.

Myslíte?
Překvapují mě politici, kteří na to spoléhají. To už bychom mohli zavést nějakou rotaci typu: „Měli jsme deset let ženu, tak teď budeme mít deset let muže.“ Jenže jakmile by došla řada zase na ženu, tak ti samí, co to teď používají jako argument, by byli proti tomu jako první. Myslím, že Ursula von der Leyenová ani neočekává, že dostane dva kandidáty od většího počtu zemí. Dělá to ale chytře. Nyní je pod velkým tlakem. Silné portfolio chtějí všechny země. Každá říká, že chce z nějakých důvodů tohle a tohle. Von der Leyenová ale bude muset někoho zklamat.

Naprosto souhlasím, že kandidát a kandidátka od každé země je přání, které nemá oporu ve smlouvách. Pokud mu ale daná země nevyhoví, von der Leyenová by potom mohla přijít a říct: „Hele, vy jste mi to nezjednodušili.“ Klidně se pak může stát, že těch několik málo žen dostane silnější portfolia. Je důležité připomenout, že nově složená Komise bude muset obstát před europarlamentem. Samozřejmě nevím, co proběhlo za jednání mezi von der Leyenovou a premiérem Petrem Fialou (ODS). Připouštím, že taktika dvou kandidátů by se mohla za určitých okolností obrátit proti nám. Záleží na tom, jak se ta hra bude hrát. Pokud ovšem výběr jednoho kandidáta nebude ošetřen, tak z hlediska vyjednávací pozice není zrovna super prozíravý.

Nelíbí se mi žádný tah na kvóty. Ať je v Evropské komisi klidně více žen, ať je v ní klidně více mužů. To kritérium by nemělo spočívat v pohlaví.

Pokud se nepletu, tak všechny členské státy zatím navrhly pouze jednoho kandidáta. Asi tedy nelze říct, že bychom vystupovali jako černá ovce EU.
Ano, to je pravda. Jen jsem mluvil o tom, že se dvěma kandidáty bychom měli širší prostor ve vyjednávání. Mohli bychom pak šéfce Komise například sdělit: „Tak pozor, chtěla jsi od nás dva kandidáty, my jsme ti je dali. A ty nám teď dáváš nikým nechtěnou kulturu? Tak to tedy ne.“ Zároveň bychom mohli během jednání dát jasně najevo, že sice máme dva kandidáty, ale jednoho z nich jasně preferujeme kvůli konkrétním důvodům. „Splnili jsme tvé přání a máme dva kandidáty. Chceme ale Síkelu. Je to i v tvém zájmu, znáš ho z Rady.“ Tohle jsou jen příklady, rozumíte mi… Jde zkrátka o vyjednávací prostor.

Zajímalo by mě, co říkáte na genderový rozměr. Nemělo by být jedno, zda je Evropská komise složena z poloviny žen a poloviny mužů či ze samých žen nebo samých mužů? Říkám si, jestli by hlavním zájmem neměla být kompetentnost kandidátů, nikoliv pohlaví…
Musím říci, že se mi nelíbí žádný tah na kvóty ani posuzování vyváženosti na základě pohlaví. Ať je v Evropské komisi klidně více žen, ať je v ní klidně více mužů. To kritérium by nemělo spočívat v pohlaví. Říkám to jako člověk, který měl celou svou kariéru ve svých týmech – i na řídících pozicích – více žen než mužů. Rozhodoval jsem se vždy na základě kvality a pracovitosti. Zejména u mladých jsem často viděl větší drive u žen než u mužů. Opravdu tedy nejsem někým, kdo by upřednostňoval muže.

Jak tedy vnímáte tlaky Ursuly von der Leyenové i Evropského parlamentu na to, aby byla Komise genderově vyvážená?
Mám pro to tak trochu pochopení. Bohužel i dnes celá řada profesí v mnoha zemích nefunguje na principu rovných příležitostí. To samo o sobě do jisté míry vyvolává tlaky, o nichž mluvíte. Znovu také připomínám, že každý nominant – ať už žena či muž – bude muset obstát před europoslanci. Relativně pravidelně se stává, že Evropský parlament jednoho nebo dva kandidáty „sestřelí“. Zpět ale k vaší otázce. Těch umělých nástrojů na genderovou vyváženost jsem si vědom a myslím, že je to špatně. Ideální by skutečně bylo, kdybychom vytvářeli rovné příležitosti. Pak můžeme s klidem přežít, že v jedné Komisi bude třeba 20 chlapů a sedm žen. Příště to může být zase obráceně.

Věra Jourová končí jako eurokomisařka s výsledky a s dobrým jménem. Neměla to jednoduché.

Jak byste zhodnotil desetileté působení Věry Jourové v Evropské komisi?
Hodnocení zvenčí bude vždy trochu zkreslené. Můžu soudit legislativu či vystupování, což je ale jen výseč, pokud jsem nebyl na jednáních a netuším, co se dělo za zavřenými dveřmi. Například nevím, co Věře Jourové neprošlo s tím, že to nebyla její vina. Na detailnější hodnocení prostě nemám fakta.

K prvnímu období Věry Jourové bych mohl říct, že jsme se tenkrát jednou měsíčně setkávali na pracovních večeřích. Na ně chodilo vedení frakce ALDE – kde jsem byl druhým místopředsedou – a liberální komisaři. V té době ve srovnání s ostatními eurokomisaři nepatřila mezi ty výraznější, což však mohlo být dané jejím způsobem vystupování. Zároveň bych nesouhlasil se spoustou kritiků, že portfolio Věry Jourové v prvním období bylo nějak špatné. Určitě se s ním dalo pracovat.

A jak se díváte na druhé období?
To už jsem nebyl členem Evropského parlamentu. Nicméně můžu konstatovat, že Věra Jourová působila jako podstatně zkušenější, sebevědomější a vyprofilovanější osoba. Viděl jsem tam pozitivní trend. Nyní končí jako komisařka s výsledky a s dobrým jménem. Zcela jistě si zaslouží poděkování. Jako bývalá první místopředsedkyně hnutí ANO to navíc v Komisi nemohla mít vůbec jednoduché.

Uzavřel bych to zcela obecnou otázkou – jaké portfolio by nyní bylo dobré pro Českou republiku?
Líbilo by se mi, kdyby to bylo portfolio, které by zaujalo i běžné Čechy. Že by si prostě řekli: „Tomu rozumíme, tohle se nás dotýká. V tomhle jsme dobří nebo v tom naopak potřebujeme zainvestovat.“ Pak by to budoucí eurokomisař mohl dobře komunikovat, což by vedlo k obecně lepší informovanosti.

Tagy: