CNN Prima News - živé vysílání
Jak se rozhodovali Američané při volbě nového prezidenta? Hlavním faktorem byla jejich vlastní peněženka a životní úroveň. Podle rozsáhlého průzkumu agentury Associated Press (AP) se klíčovým tématem voličů stala socioekonomická situace v USA, která nechala daleko za sebou například potraty, klima, zahraniční politiku či zdravotnictví. Oproti hlasování v roce 2020 začali lidé mnohem výrazněji řešit také migraci. Co se demografického rozdělení společnosti týče, tam se překvapení nekoná – zatímco republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi se dařilo na venkově, demokratická politička Kamala Harrisová bodovala spíše ve městech. Ta také podle průzkumu dokázala lépe oslovit menšiny.
Ve srovnání s rokem 2020, kdy v klání mezi Donaldem Trumpem a Joem Bidenem sehrálo zásadní roli zvládání pandemie covidu-19, se výběr horkých témat pochopitelně výrazně proměnil. Ve světle inflace a zvyšujících se nákladů se Američané zkrátka vrátili ke své „klasice“ a o budoucím prezidentovi Spojených států rozhodla především peněženka a životní úroveň běžných lidí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump se opět stane prezidentem, předpovídá NYT. Experti odhadli jeho šance na triumf
Podle agentury AP se stal stav ekonomiky rozhodovacím faktorem pro téměř 40 procent lidí (v roce 2020 šlo o 28 procent voličů). Daleko za sebou nechala ekonomika další témata, jako jsou potraty, zdravotnictví, klima či zahraniční politika. Otázka rasismu ve společnosti ustoupila do pozadí, naopak výrazně stoupla důležitost řešení nelegální migrace.
Demografický rozbor agentury AP také ukazuje, v jakých věkových skupinách zabodoval Donald Trump. Velkým překvapením jsou senioři, u nichž má prakticky stejnou poměrnou podporu jako jeho protikandidátka Kamala Harrisová. Nejvýraznější dělící čáru narýsovala nejmladší věková skupina od 18 do 29 let, kde vévodila demokratická adeptka na Bílý dům – podporovalo ji 52 procent voličů, kdežto Trump v této kategorii urval jen 44 procent. Harrisová oslovila i lidi ve věku 30 až 44 let, republikán zase voliče ve věku 45 až 64 let.
Co se týče etnických ukazatelů, tam jsou rozdíly viditelnější. Harrisová dokázala mnohem lépe oslovit menšiny. V případě afroamerických voličů jde o skutečně propastný rozdíl, když získala 81 procent respondentů. Trump naopak přesvědčil jen 15 procent dotázaných. Co se hispánských voličů týče, 56 procent jich bylo pro Harrisovou a 40 procent pro Trumpa. Většinové bílé obyvatelstvo naopak tíhlo spíše k republikánovi.
Rozkol panuje rovněž mezi městy a venkovem. Dvě třetiny voličů v amerických metropolích podpořily Harrisovou, náskok získala také na předměstích. Venkov naopak patřil Trumpovi, tam ho podpořilo téměř 60 procent voličů. Kamala se svými 37 procenty tak mimo velká města výrazně ztrácela.
Kdo je větší extrém?
V rámci průzkumu AP došlo i na několik konkrétních otázek, jak lidé vnímají prezidentské kandidáty. Respondenti měli například zhodnotit, kdo je představitelem extrémnějších pohledů na svět, což voliči napříč všemi věkovými kategoriemi přisoudili spíše Trumpovi. „Mentální způsobilost“ bývalého šéfa Bílého domu zpochybnila polovina dotázaných.
Většina oslovených voličů ale věří, že by Trump dokázal mnohem lépe vyřešit otázku nelegální migrace. Témata potratů či klimatické změny pak patřila spíše Harrisové. Zajímavým výstupem je fakt, že většina voličů neoznačila pokus o atentát na Trumpa za faktor, který by ovlivnil jejich rozhodování, koho pošlou do čela Spojených států amerických.
