reklama

Temná stránka amerických demokratů: Podporovali otrokářství a vyhlazování indiánů

Prezident USA již tradičně vychází z jedné ze dvou největších amerických politických stran – z demokratů nebo republikánů. Ač jsou demokraté dnes považováni za tu „liberálnější“ stranu, kterou spíše volí etnické menšiny, LGBT komunita a vzdělanější voliči, svou krutou historii nezapřou. Ve svých začátcích podporovali otrokářství a lynčování Indiánů. Velká změna nastala až za prezidenta Johna F. Kennedyho.

reklama

USA jsou často označovány za typický příklad dvoustranického politického systému, kdy se v čele vlády potkávají dvě největší volební strany – republikáni a demokraté, z nichž již tradičně vychází i nový americký prezident.

Při pátrání po prvních střípcích demokratické strany se dostáváme do samotných počátků vzniku Spojených států amerických a k antifederalistům.

Když v roce 1787 vznikala ústava USA, začaly se kolem důležitých elitních představitelů formovat různé skupiny lidí zastávající společné státoprávní a zahraničněpolitické zájmy. V té době se ještě nemluvilo o politických stranách, jak je známe dnes, ale spíše šlo o frakce, kterým chyběla vnitřní struktura a uspořádání. Lidem zkrátka stačilo podobné politické smýšlení a komunita, ke které by se mohli přidružit.

Ve vznikajících Spojených státech se z těchto frakcí utvořily dva hlavní proti sobě stojící ideologické proudy – federalisté a antifederalisté. Hlavním rozdílem těchto směrů byl odlišný pohled na zahraniční politiku a neshody v interpretaci americké ústavy. Antifederalisté byli hluboce oddáni zásadám republikanismu, o němž se obávali, že je ohrožen údajnými monarchistickými tendencemi federalistů, kteří chtěli zanechat co možná nejhlubší odkaz britské koruny i na dalekém území za oceánem. Antifederalisté navíc chtěli zachovat individuální práva jednotlivých států a zájmy pěstitelů z jižních otrokářských států. Svou základnu měli především na venkově, jihu a západě.

Černý muž pod bičem demokrata žil

Jeden z autorů Deklarace nezávislosti, Thomas Jefferson, kolem své osoby v roce 1792 zformoval Demokraticky-republikánskou stranu, jež sice fungovala poměrně neformálně, ale jasně se vymezovala proti elitářské Federalistické straně. Byla proti centralizující politice Alexandra Hamiltona, který působil jako ministr financí za prezidenta George Washingtona. Demokratičtí republikáni byli nejsilnější na jižní a západní hranici a nejslabší v Nové Anglii.

Jeffersonovi demokrati, jak se mimo jiné Demokraticky-republikánské straně a antifederalistům říkalo, pomohli svému lídrovi stát se prvním demokratickým a v pořadí třetím prezidentem USA, když se roku 1800 dostali k moci.

Zásady této strany se poměrně lišily od těch, které zastává Demokratická strana dnes. Thomas Jefferson byl otrokářem, nicméně, bojoval proti obchodování s otroky a patřil tak mezi přívržence řešení otrokářské otázky. Údajně se dokonce zamiloval do jedné ze svých otrokyň.

Prezident, který pronásledoval Indiány

Po Britsko-americké válce roku 1812 federalisté prakticky zanikli a Demokraticky-republikánská strana tak zažila éru vládnutí jedné strany. Této válce se mimo jiné říká i Druhá válka za nezávislost, při které vznikly hranice mezi USA a Kanadou.

Bitva navíc učinila z amerického politika Andrewa Jacksona válečného hrdinu a stala se základem pro vzestup jeho kariéry. Jackson dal v roce 1820 vzniku Demokratické straně pod současným názvem. V té době se zformovali i Whigové, kteří představovali hlavní opoziční sílu této strany. Demokratická strana se stala první dobře organizovanou národní stranou, ze které vzešel v roce 1829 Andrew Jackson jako prezident. Stranu volili především zemědělci, městští dělníci a irští katolíci. Přívrženci považovali ústřední vládu za nepřítele svobody a nedůvěřovali bankám ani papírové měně.

Andrew Jackson byl proslulý svým celoživotním pronásledováním indiánů a špatným zacházením s otroky. Pro svou tvrdohlavost, neústupnost a ochotu trpět spolu se svými vojáky, získal přezdívku „Old Hickory“ (Starý Ořechovec).

Demokraté vynaložili na otroky obrovské peníze

Mezi severní a jižní částí země existovaly v 19. století značné ekonomické rozdíly: demokratický jih byl oproti průmyslovému bohatému severu chudý a zemědělský. Na severu převažovaly malé rodinné firmy, kdežto jih byl velkovýrobní a do pracovního procesu se naplno zapojovali otroci.

Otázka otrokářství byla v USA předmětem sporů desítky let již před vypuknutím občanské války. Na severu se diskutovalo o morálce, ochraně pracovní síly, humánnosti a nutnosti vymýcení otroctví.

Roku 1854 vznikla na severu Republikánská strana, která byla pro zrušení otroctví. K ní se připojilo mnoho severních demokratů, kteří nesouhlasili s politikou jihu. To se jižanským demokratům, kteří do obchodu s otroky vynaložili obrovské peníze, nelíbilo. Poslední kapkou bylo zvolení nového prezidenta za republikánskou stranu Abrahama Lincolna, který jasně nesouhlasil s dalším rozšiřováním otroctví.

Po vítězství severu v občanské válce, kdy bylo zrušeno otroctví, Republikánská strana pevně obsadila prezidentské křeslo, a to až do roku 1885. Demokratická strana byla po válce oslabena, ale celostátní ekonomická krize v roce 1873 umožnila demokratům postavit se postupně znovu na nohy.

Dobrák Wilson byl pro segregaci ve společnosti

Prvním zvoleným prezidentem z Demokratické strany po občanské válce byl roku 1885 Grover Cleveland, který svůj mandát obhájil ještě o čtyři roky později. Do dějin se zapsal především tím, že slavnostně odhalil Sochu Svobody.

Další demokratický prezident byl zvolen až roku 1913, kdy se k moci po dobu celé první světové války dostal Woodrow Wilson. Republikánská strana v té době zaznamenala stranické problémy a zvolení Wilsona tak bylo dopředu pravděpodobnou variantou. Jeho prezidentské období bylo považováno za úspěšně a přelomové. Dlouhodobě trvající problémy, které vyžadovaly změny, se konečně podařilo odstranit. Po válce přednesl Kongresu svých Čtrnáct bodů, které měly pomoci uspořádat svět bez zprofanované politiky a tajných smluv.

I přes všechny úspěchy, které Wilsonovi připisujeme, je nutno připomenout jeho rasistický postoj k afroamerické menšině a otevřené podpoře segregace.

Druhá světová válka byla pak ve znamení demokrata Franklina D. Roosevelta, který po světovém konfliktu navrhl nad stávající základní práva, přidat do seznamu každého Američana:

  • právo na zdravotní péči
  • právo na vzdělání
  • právo na zaměstnání se mzdou
  • právo na domov
  • právo na péči
  • právo na důchod

Za Roosevelta se Demokratická strana více ztotožnila s moderním liberalismem. Mezi problémy, které politické strany řešily po druhé světové válce, patřily napjaté vztahy se SSSR a vznikající hnutí, která protestovala za občanská práva.

Afroameričané v této době stále podporovali Republikánskou stranu, a to díky její anti-otrokářské historii.

Liberálnější demokraté

Volba prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1960 byla posunem k liberalizaci strany. V kampani přitáhl Kennedy novou generaci mladších voličů. Ve své agendě představil řadu sociálních programů a projektů. Prosazoval iniciativy v oblasti občanských práv a navrhoval v tomto směru nový zákon.

Po vraždě Kennedyho v liberálnějším odkazu pokračoval i prezident Lyndon B. Johnson, který se dokonce setkal v oválné kanceláři s Martinem Lutherem Kingem. Kennedyho a Johnsonova obhajoba občanských práv upevňovala podporu černošského obyvatelstva ve velkém, naopak odcizovali se jim někteří jižní běloši, kteří s novými občanskými právy nesouhlasili.

Jaká je politika demokratů dnes?

Demokratická strana se zaměřuje na sociální politiku a snaží se, aby stát mohl více zasahovat do hospodářství. Zastávají také silnou roli v rámci sociálně-ekonomických problémů, prosazují zdravotní pojištění pro všechny. Pro demokraty je nejméně důležitá obrana lidských práv a práv menšin a v neposlední řadě ochrana životního prostředí. V roce 2008 byl jako prezident zvolen první afroamerický prezident Barack Obama.

Kdo demokraty spíše volí:

  • vládní úředníci
  • náboženské menšiny
  • etnické menšiny (černošské či hispánské obyvatelstvo)
  • bohatší lidé
  • členové odborových organizací
  • ženy
  • lidé žijící ve městech
  • absolventi vysokých škol
  • LGBT komunita

Nejvýznamnější demokratičtí prezidenti USA:

  • Andrew Jackson
  • Woodrow Wilson
  • Franklin Delano Roosevelt
  • Harry Truman
  • John Fitzgerald Kennedy
  • Jimmy Carter
  • Bill Clinton
  • Barack Obama
Tagy:

Hlavní zprávy

Politická debata s Hamáčkem, Vondráčkem, Ondráčkem i Okamurou. Jak chtějí řešit migraci?

CNN Prima NEWS ve středu od 20:15 odvysílá další ze série předvolebních debat Speciál 360°: Hlas lidu. Před publikem se v sále střetne čtveřice zástupců politických subjektů kandidujících ve sněmovních volbách. Ve dvouhodinové debatě budou tentokrát diskutovány zejména otázky bezpečnosti a migrace. Do předvolebního pořadu byli pozváni politici z řad ANO, SPD, KSČM a ČSSD.

Babiš, Fiala i Rakušan. Političtí lídři se utkají ve velké superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších český stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Maláčová: Pokud se uzavře škola kvůli covidu, rodiče by měli dostat 80 procent výdělku

Aktualizováno

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se chystá v pondělí vládě předložit návrh na zavedení krizového ošetřovného pro případ lokálního uzavírání škol kvůli epidemii. Navrhuje dávku zvýšit ze 60 na 80 procent základu výdělku a vyplácet ji po celou dobu nařízené karantény. Kabinetu předá i návrh na navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 tisíc korun.

reklama