reklama

Prezidentské volby v USA 2020: Jak a kdy se volí prezident a které státy rozhodnou?

Prezidentské volby proběhnou v USA 3. listopadu letošního roku.
Zdroj: istock.com

Volba amerického prezidenta je dvoufázový proces, který vždy začíná již na začátku volebního roku. Lidé v USA nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaných volitelů. Kdo jsou to volitelé, proč existují primárky, jaké má hlava USA pravomoci a které státy vlastně rozhodují o zvolení prezidenta? Vše se dozvíte ve speciálu Prezidentské volby v USA 2020 na webu CNN Prima NEWS.

reklama

Volby v USA jsou založeny na většinovém systému. Do volebního procesu již tradičně zasahují především Demokratická a Republikánská strana.

Jak se volí prezident USA?

Američané uplatňují takzvaný prezidentský politický systém, který bývá považován za klasický modelový příklad tohoto prosazování moci. Americký prezident je volen na čtyři roky a maximálně na dvě funkční období. Od roku 2016 je prezidentem USA republikán Donald Trump, který letos obhajuje mandát. Proti němu kandiduje demokrat Joe Biden, který byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Prezidentský volební systém v USA znamená:

  • Prezident je zvolen (nepřímo) lidmi a svou moc od nich odvozuje na čtyřleté volební období. Pokud neporuší ústavu, je fakticky neodvolatelný.
  • Prezident stojí v čele vlády, kterou sám jmenuje. Vláda je závislá na prezidentovi a je mu plně odpovědná.
  • Prezident USA je vrchním velitelem ozbrojených sil a disponuje i podobnými pravomocemi jako premiéři v evropských demokraciích.
  • Prezident vede zahraniční politiku a kontroluje Kongres.
  • Je lídrem své politické strany na celostátní úrovni.

Primárky

Začátkem volebního roku se konají primární volby v jednotlivých státech USA. Jedná se o počáteční fázi prezidentských voleb. Primárky mají různou podobu v obou politických stranách, ale i v jednotlivých státech.

Primárky určují vítězné kandidáty za demokraty a republikány, kteří se v listopadu utkají ve finálním klání o prezidentskou funkci. Volič – tedy americký občan, který se zaregistruje k volbám – má možnost se v rámci primárek zapsat jako demokrat nebo republikán a pak volit kandidáta své strany. Biden i Trump vyhráli primárky a v listopadu se střetnou o prezidentský úřad.

Prvním státem, který zavedl primární volby, byl Wisconsin roku 1906. V USA již tradičně o post prezidenta soupeří především dvě nejsilnější politické strany – demokraté a republikáni. Jedná se o tak zvaný severoamerický prezidencialismus.

Konventy

Jde o celonárodní sjezd stran po primárních volbách, kde delegáti potvrdí prezidentského kandidáta, který se utká ve finálním boji o pozici šéfa Bílého domu. Straničtí delegáti se řídí pravidly Unie, strany a výsledkem primárek. Zvítězí ten, který od delegátů získá nadpoloviční většinu hlasů. Vítěz si navíc určí i spolukandidáta, který se v případě vítězství stane viceprezidentem USA.

Volitelé

Pravidla zvolení prezidenta USA jsou zapsána v ústavě. Voliči fakticky nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného kolegia volitelů (zástupci za jednotlivé státy USA), kteří zastupují jednu z politických stran. Ten ze straníků, který získá nejvíce hlasů v určitém státě, získá všechny volitele daného státu a příslušné strany. To znamená, že pokud by jeden z kandidátů získal ve státě s deseti voliteli šest volitelů, „bere“ i zbylé čtyři.

Každému státu podle hustoty zalidnění přísluší určitý počet volitelů. Dohromady jich je 538. Nejméně lidnaté státy však mají minimálně tři volitele. Jednotlivé státy federace mají právo na takový počet volitelů, jaké mají právě zastoupení v americkém Kongresu.

Kongres se skládá ze:

  • Sněmovny reprezentantů se 435 voliteli,
  • Senátu se 100 voliteli,
  • Hlavního města Washington, D.C., kde jsou 3 volitelé.

Předpokládá se, že volitelé, kteří zastupují buď Demokratickou, nebo Republikánskou stranu, budou v listopadových volbách podporovat prezidentského kandidáta své strany. Na to američtí občané spoléhají. V ústavě však žádné takové pravidlo uvedeno není a volitelé se tak při finálním rozhodování nemusí držet své politické strany. Vítěz musí získat 270 z 538 volitelů.

Počet volitelů v jednotlivých státech USA:

Swing states 2020
Swing states 2020
Zdroj: CNN Prima NEWS

Swing states

Termín označuje státy, kde není předem předpokládáno, kdo ve volbách zvítězí. Swing states se někdy přezdívá fialové státy díky spojení červené a modré barvy, jež zastupují republikány a demokraty. Odehraje se v nich největší a nejdražší prezidentská kampaň kandidátů a média budou k těmto státům upínat největší pozornost.

Swing states pro letošní volby
Arizona Texas
Minnesota Wisconsin
Michigan Pensylvánie
New Hampshire Severní Karolína
Georgie Florida

Kdo se může stát prezidentem USA?

Podmínky pro zvolení prezidenta definuje americká ústava, v níž se píše:

„Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států narozením na jejich území, či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a žije alespoň čtrnáct let ve Spojených státech.“

Viceprezident USA

V USA se nekonají předčasné volby. Pokud prezident zemře, je odvolán nebo nemůže nadále vykonávat svou funkci, nastupuje za něj viceprezident, který je volen současně s prezidentem USA.

Termín voleb prezidenta USA

Americké prezidentské volby se tradičně konají první úterý po prvním listopadovém pondělku. V roce 2016 se všeobecné volby uskutečnily 8. listopadu, letošní připadají na 3. listopad. Předběžné výsledky jsou obvykle známy do 12 hodin po uzavření volebních místností.

Inaugurace

Nově zvolený prezident spolu s viceprezidentem skládají tradičně na základě 20. dodatku ústavy svůj slib 20. ledna před budovou Kapitolu ve Washingtonu D.C.

Text prezidentského slibu: „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států amerických a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států.

Specifický rok 2020 – smrt George Floyda a koronavirus

Rok 2020 je bohatý na zásadní události. Boj prezidentských kandidátů provází celosvětová pandemie nemoci COVID-19 a násilné protesty napříč Spojenými státy. Pro Donalda Trumpa i Joea Bidena tyto události mohou představovat problém i příležitost. Je zajímavé sledovat, jak se k jednotlivým tématům oba kandidáti vyjadřují.

Trump celou situaci s pandemií vnímá spíše jako přehnaně panickou. V červnu dokonce zorganizoval volební sjezd v Oklahomě, kam sice očekávané statisícové davy nedorazily, prezident přítomné přesto nezklamal. Vyřizoval si účty s médii, s radikální levicí, s demokratickým kandidátem Joem Bidenem a došlo i na příběh předražené zakázky Boeingu.

Ačkoli v souboji, kdo je kontroverznější mezi prezidentskými kandidáty, by zřejmě vyhrál Donald Trump, i Joe Biden má na kontě několik skandálů, mezi kterými vyčnívají sexuální obvinění. V médiích si kvůli nim vysloužil přezdívku Creepy Joe (Strašidelný Joe). I přes tyto údajné přešlapy ho nadále podporuje bývalá prezidentská kandidátka z roku 2016 Hillary Clintonová.

Trump ovládá Twitter

Americký prezident si před listopadovými volbami neodpustil ani kritiku sociálních sítí, které podle jeho slov napomáhají Demokratické straně a republikánům naopak škodí. Trump nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli.

Twitter začal v květnu označovat modrými výstražnými štítky nepravdivé nebo zavádějící příspěvky svých uživatelů. Modrý vykřičník se o několik dnů později poprvé objevil i u tweetu amerického prezidenta, který na svém profilu napsal, že korespondenční hlasování může způsobit podvádění při amerických volbách.

Twitter později označil jeden z jeho příspěvků dokonce i za násilný a rovněž ho opatřil varovným štítkem, který upozorňuje na problematický obsah.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Soud zrušil uzavření obchodů i omezení setkávání. Vláda postupovala špatně, rozhodl

Soud zrušil uzavření obchodů i omezení setkávání. Vláda postupovala špatně, rozhodl

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného omezuje provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Zásah však má několikadenní odklad, vstoupí v platnost čtvrtý den po právní moci soudního rozhodnutí. Ministerstvo tedy může opatření ještě změnit tak, aby odpovídalo nárokům soudu. Rozhodnutí NSS padlo neveřejně, soudci výsledek ve čtvrtek oznámili na tiskové konferenci.

Rusko

Rusko hrozí Ukrajině: Na Krymu cvičí 10 tisíc vojáků. Kyjev protestuje a volá po sankcích

Rusko hrozí Ukrajině: Na Krymu cvičí 10 tisíc vojáků. Kyjev protestuje a volá po sankcích

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1 200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Vondra: Je to studená diplomatická válka. K silovým řešením ze strany Ruska nedojde
Korupce na magistrátu? Kauza se točí kolem politika TOP 09 a pravé ruky Pospíšila
Ostravský hotel byl pro ruské agenty ideální. Doporučila jim ho jejich oběť z Vrbětic?
Flegr: Respirátory venku jsou nesmysl. Antigenní testy můžou pomoci zprovoznit služby
reklama
reklama
Zpackaná operace ruské rozvědky, komentoval Vrbětice Kulhánek. Váží si podpory spojenců

360°

Domácí zpravodajství

Dalších osm podezření na úmrtí po očkování. Česko jich celkem eviduje už 47
Ve středu přibylo nejméně nakažených od září. Vláda rozhodne o rozvolnění
Další články
reklama
reklama