reklama

Prezidentské volby v USA 2020: Jak a kdy se volí prezident a které státy rozhodnou?

Volba amerického prezidenta je dvoufázový proces, který vždy začíná již na začátku volebního roku. Lidé v USA nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaných volitelů. Kdo jsou to volitelé, proč existují primárky, jaké má hlava USA pravomoci a které státy vlastně rozhodují o zvolení prezidenta? Vše se dozvíte ve speciálu Prezidentské volby v USA 2020 na webu CNN Prima NEWS.

reklama

Volby v USA jsou založeny na většinovém systému. Do volebního procesu již tradičně zasahují především Demokratická a Republikánská strana.

Jak se volí prezident USA?

Američané uplatňují takzvaný prezidentský politický systém, který bývá považován za klasický modelový příklad tohoto prosazování moci. Americký prezident je volen na čtyři roky a maximálně na dvě funkční období. Od roku 2016 je prezidentem USA republikán Donald Trump, který letos obhajuje mandát. Proti němu kandiduje demokrat Joe Biden, který byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Prezidentský volební systém v USA znamená:

  • Prezident je zvolen (nepřímo) lidmi a svou moc od nich odvozuje na čtyřleté volební období. Pokud neporuší ústavu, je fakticky neodvolatelný.
  • Prezident stojí v čele vlády, kterou sám jmenuje. Vláda je závislá na prezidentovi a je mu plně odpovědná.
  • Prezident USA je vrchním velitelem ozbrojených sil a disponuje i podobnými pravomocemi jako premiéři v evropských demokraciích.
  • Prezident vede zahraniční politiku a kontroluje Kongres.
  • Je lídrem své politické strany na celostátní úrovni.

Primárky

Začátkem volebního roku se konají primární volby v jednotlivých státech USA. Jedná se o počáteční fázi prezidentských voleb. Primárky mají různou podobu v obou politických stranách, ale i v jednotlivých státech.

Primárky určují vítězné kandidáty za demokraty a republikány, kteří se v listopadu utkají ve finálním klání o prezidentskou funkci. Volič – tedy americký občan, který se zaregistruje k volbám – má možnost se v rámci primárek zapsat jako demokrat nebo republikán a pak volit kandidáta své strany. Biden i Trump vyhráli primárky a v listopadu se střetnou o prezidentský úřad.

Prvním státem, který zavedl primární volby, byl Wisconsin roku 1906. V USA již tradičně o post prezidenta soupeří především dvě nejsilnější politické strany – demokraté a republikáni. Jedná se o tak zvaný severoamerický prezidencialismus.

Konventy

Jde o celonárodní sjezd stran po primárních volbách, kde delegáti potvrdí prezidentského kandidáta, který se utká ve finálním boji o pozici šéfa Bílého domu. Straničtí delegáti se řídí pravidly Unie, strany a výsledkem primárek. Zvítězí ten, který od delegátů získá nadpoloviční většinu hlasů. Vítěz si navíc určí i spolukandidáta, který se v případě vítězství stane viceprezidentem USA.

Volitelé

Pravidla zvolení prezidenta USA jsou zapsána v ústavě. Voliči fakticky nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím takzvaného kolegia volitelů (zástupci za jednotlivé státy USA), kteří zastupují jednu z politických stran. Ten ze straníků, který získá nejvíce hlasů v určitém státě, získá všechny volitele daného státu a příslušné strany. To znamená, že pokud by jeden z kandidátů získal ve státě s deseti voliteli šest volitelů, „bere“ i zbylé čtyři.

Každému státu podle hustoty zalidnění přísluší určitý počet volitelů. Dohromady jich je 538. Nejméně lidnaté státy však mají minimálně tři volitele. Jednotlivé státy federace mají právo na takový počet volitelů, jaké mají právě zastoupení v americkém Kongresu.

Kongres se skládá ze:

  • Sněmovny reprezentantů se 435 voliteli,
  • Senátu se 100 voliteli,
  • Hlavního města Washington, D.C., kde jsou 3 volitelé.

Předpokládá se, že volitelé, kteří zastupují buď Demokratickou, nebo Republikánskou stranu, budou v listopadových volbách podporovat prezidentského kandidáta své strany. Na to američtí občané spoléhají. V ústavě však žádné takové pravidlo uvedeno není a volitelé se tak při finálním rozhodování nemusí držet své politické strany. Vítěz musí získat 270 z 538 volitelů.

Počet volitelů v jednotlivých státech USA:

Swing states

Termín označuje státy, kde není předem předpokládáno, kdo ve volbách zvítězí. Swing states se někdy přezdívá fialové státy díky spojení červené a modré barvy, jež zastupují republikány a demokraty. Odehraje se v nich největší a nejdražší prezidentská kampaň kandidátů a média budou k těmto státům upínat největší pozornost.

Swing states pro letošní volby
Arizona Texas
Minnesota Wisconsin
Michigan Pensylvánie
New Hampshire Severní Karolína
Georgie Florida

Kdo se může stát prezidentem USA?

Podmínky pro zvolení prezidenta definuje americká ústava, v níž se píše:

„Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států narozením na jejich území, či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a žije alespoň čtrnáct let ve Spojených státech.“

Viceprezident USA

V USA se nekonají předčasné volby. Pokud prezident zemře, je odvolán nebo nemůže nadále vykonávat svou funkci, nastupuje za něj viceprezident, který je volen současně s prezidentem USA.

Termín voleb prezidenta USA

Americké prezidentské volby se tradičně konají první úterý po prvním listopadovém pondělku. V roce 2016 se všeobecné volby uskutečnily 8. listopadu, letošní připadají na 3. listopad. Předběžné výsledky jsou obvykle známy do 12 hodin po uzavření volebních místností.

Inaugurace

Nově zvolený prezident spolu s viceprezidentem skládají tradičně na základě 20. dodatku ústavy svůj slib 20. ledna před budovou Kapitolu ve Washingtonu D.C.

Text prezidentského slibu: „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států amerických a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států.

Specifický rok 2020 – smrt George Floyda a koronavirus

Rok 2020 je bohatý na zásadní události. Boj prezidentských kandidátů provází celosvětová pandemie nemoci COVID-19 a násilné protesty napříč Spojenými státy. Pro Donalda Trumpa i Joea Bidena tyto události mohou představovat problém i příležitost. Je zajímavé sledovat, jak se k jednotlivým tématům oba kandidáti vyjadřují.

Trump celou situaci s pandemií vnímá spíše jako přehnaně panickou. V červnu dokonce zorganizoval volební sjezd v Oklahomě, kam sice očekávané statisícové davy nedorazily, prezident přítomné přesto nezklamal. Vyřizoval si účty s médii, s radikální levicí, s demokratickým kandidátem Joem Bidenem a došlo i na příběh předražené zakázky Boeingu.

Ačkoli v souboji, kdo je kontroverznější mezi prezidentskými kandidáty, by zřejmě vyhrál Donald Trump, i Joe Biden má na kontě několik skandálů, mezi kterými vyčnívají sexuální obvinění. V médiích si kvůli nim vysloužil přezdívku Creepy Joe (Strašidelný Joe). I přes tyto údajné přešlapy ho nadále podporuje bývalá prezidentská kandidátka z roku 2016 Hillary Clintonová.

Trump ovládá Twitter

Americký prezident si před listopadovými volbami neodpustil ani kritiku sociálních sítí, které podle jeho slov napomáhají Demokratické straně a republikánům naopak škodí. Trump nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli.

Twitter začal v květnu označovat modrými výstražnými štítky nepravdivé nebo zavádějící příspěvky svých uživatelů. Modrý vykřičník se o několik dnů později poprvé objevil i u tweetu amerického prezidenta, který na svém profilu napsal, že korespondenční hlasování může způsobit podvádění při amerických volbách.

Twitter později označil jeden z jeho příspěvků dokonce i za násilný a rovněž ho opatřil varovným štítkem, který upozorňuje na problematický obsah.

Tagy:

Hlavní zprávy

Do Tetína přijely tisíce věřících. Větší oslavu Ludmila neměla, řekl kardinál Duka
Historie

Do Tetína přijely tisíce věřících. Větší oslavu Ludmila neměla, řekl kardinál Duka

Národní pouť k výročí 1 100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku v sobotu pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé z Moravy, někteří byli v krojích.

Kamarův právník opět na scéně: Fanoušci Rangers, nejezděte do Prahy. Hrozí tragédie

Incident údajně obnášející rasismus, který se odehrál v březnu mezi Glenem Kamarou a Ondřejem Kúdelou, má dozvuky ještě nyní. Právník hráče skotských Rangers a aktivista Aamer Anwar varuje fanoušky z Glasgow, aby se nevydávali do Prahy – 30. září k tomu budou mít příležitost, protože jejich klub bude hrát zápas skupiny Evropské ligy se Spartou. To, že Rangers nenarazí na znepřátelenou Slavii, podle Anwara nehraje roli – Anwar má pocit, že v české metropoli jim může jít o život.

Jurečka ze svého výroku o sňatcích homosexuálů couvá. U kolegů tvrdě narazil

Lidovecký předseda Marian Jurečka rozvířil mediální vody svým výrokem, že by si neuměl představit účast KDU-ČSL v nové vládě, pokud by kabinet odsouhlasil manželství pro všechny. Ostatní lídři koalice Spolu poukazují na to, že otázka manželství pro všechny musí zůstat na rozhodnutí jednotlivých poslanců, a zdůrazňují, že jsou letošní volby především o jiných tématech. Sám Jurečka ze svého výroku couvá.

Sledujte ŽIVĚ Partii s Maláčovou a Pekarovou Adamovou: Jak by řešily státní rozpočet?

Na co máme peníze a na co už ne? Tím se v první části pořadu Partie Terezie Tománkové budou zabývat ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ve druhé polovině můžete sledovat velkou politickou diskusi například se zástupci hnutí ANO, Pirátů nebo komunistů. Nenechte si ujít nedělní Partii od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Lžou a hledají únikové dveře. Ani to nejsou horolezci, pálí do Čechů šéf záchranné mise

Příběh dvou českých horolezců Jakuba Vlčka a Petra Macka – kteří zdolali pákistánskou horu Rakapoši, ale při sestupu se dostali do problémů a musel pro ně přiletěl armádní vrtulník – nabírá na síle. Velitel záchranné mise Karim Šáh Nizarí pro web Hlídací pes uvádí, že Češi do médií neříkají celou pravdu, ostře je kritizuje a zbavuje titulu horolezci.

Vím, myslíš to dobře, ty trdlo. Ale Volný tě zneužívá, vzkázal Novotný Csákové

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) napsal zpěvačce Iloně Csákové třístránkový dopis. V něm ji varuje před její spolupráci se stranou Volný blok, za kterou kandiduje v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jako lídryně Jihomoravského kraje. „Posílám ti místo veřejného výsměchu hodně štěstí. V té bramboračce, co sis vytvořila v hlavě, ho budeš potřebovat,“ vzkázal Novotný.

Hrdina, který překonal rakovinu, i dopingový lump. Cyklista Armstrong slaví 50 let

Nejprve byl vedle Eddieho Merckxe považován za možná nejlepšího cyklistu všech dob. Hned sedmkrát vyhrál nejslavnější závod Tour de France, ke statusu hrdiny a nezdolného bojovníka mu dopomáhalo, že ještě před největšími úspěchy dokázal překonat rakovinu varlat. Jeho renomé však utrpělo definitivní zásah ve chvíli, kdy přišel s dopingovým „coming outem“. Lance Armstrong slaví 18. září 50 let.

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama