Problém měli letošní deváťáci především s matematikou. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
K jednotné přijímací zkoušce na střední školy, které nabízejí čtyřleté maturitní obory, se přihlásilo 89 729 dětí včetně zájemců o studium z řad ukrajinských azylantů. Loni jich bylo zhruba o 10 000 méně. Uvedlo to na svých stránkách Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které zveřejnilo i zadání testu z prvního termínu zkoušek.
Problém měli letošní deváťáci podle ohlasů na Facebooku CERMATu především s matematikou. Jak byste si s matematickou částí zkoušek poradili vy sami, si můžete vyzkoušet zde. Část Český jazyk a literatura zase naleznete na tomto odkazu. Správnost výsledků obou testů si můžete zkontrolovat na webu To Dáš.
ČTĚTE TAKÉ: Dotknou se škrty i školství? Trnem je inkluze a tisíce nových asistentů pedagogů
„Český jazyk byl výrazně lehčí než matematika. Bylo tam mnoho logických a komplikovaných úloh,“ řekl v Hlavních zprávách CNN Prima NEWS jeden z žáků. „Mám z toho dobrý pocit, ale matematika nebyla zrovna lehká,“ připustila další účastnice přijímaček.
Zrušení devátých tříd, výtvarky a dva povinné jazyky. Experti se přou o změně školství
České školství nutně potřebuje reformu, shodují se experti. O tom, jak by měla vypadat, se už ale názory různí. Problematická je například otázka povinnosti druhého cizího jazyka, který by mohl být od příštího roku pouze volitelný. Otazníky visí také nad povinnou výtvarnou či hudební výchovou.
A co na to experti? „Úloha 16 byla pro žáky končící devátou třídu zbytečně těžká,“ hodnotil matematik Oldřich Botlík. „Pokud tam nebudou těžké úlohy, které správně udělá jen malý počet dětí, tak je ty testy nebudou spolehlivě rozlišovat,“ vysvětlil ředitel CERMATu Miroslav Krejčí.
K jednotným přijímacím zkouškám (JPZ) se v roce 2023 podle CERMATu přihlásilo celkem 89,7 tisíce uchazečů. Čísla zahrnují i žáky přihlášené podle zákona Lex Ukrajina a oproti loňskému roku se jedná o 11% nárůst.
V porovnání s prvním ročníkem JPZ (2017) je nárůst ještě vyšší, a to konkrétně o 26,7 tisíce budoucích středoškoláku, respektive 42 %. Podle dat statistického úřadu se v roce 2008 narodilo 119,6 dětí tisíc dětí, což je nejvíce od roku 1993, kdy jich bylo 121 tisíc. A právě tento ročník tvoří společně s ročníkem 2007 většinu letošních žáků devátých tříd ZŠ.
Dotknou se škrty i školství? Trnem je inkluze a tisíce nových asistentů pedagogů
Úspory by se v budoucnu nemusely vyhnout ani oblasti školství. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) připomněl, že do vzdělávání proudí po důchodech a zdravotnictví největší objem peněz. Podle něj by se mělo zhodnotit, zda inkluzivní vzdělávání plní své cíle a zda je počet nabraných asistentů pedagogů odpovídající.
Vysoký zájem o gymnázia
Žáci se mohou hlásit na maximálně dvě střední školy, přičemž počet pokusů přijímacích zkoušek odpovídá počtu přihlášek. Pokud si tedy vyberou dvě školy, přijímačky tak píšou na každé z nich, do konečných výsledků se počítá lepší z pokusů. První kolo letos proběhlo ve čtvrtek 13. dubna a druhé čeká budoucí středoškoláky v pátek. Výsledky budou předány ředitelům středních škol 28. dubna a ti podle nich do dvou dnů zveřejní pořadí uchazečů.
Vysoký zájem o všeobecné vzdělání potvrzuje i velký nárůst zájemců o dlouholetá gymnázia. U 8letých „gymplů“ se počet uchazečů zvýšil o jeden tisíc oproti minulému roku a 6letá gymnázia zaznamenala vůbec největší nárůst v počtu přihlášek, který činil 27 % v porovnání s rokem 2022. Nejinak je tomu ve Zlínskem kraji, kde je o gymnaziální vzdělávání podle krajské radní Zuzany Fišerové (Piráti) tradičně velký zájem. „Zejména ve větších městech dochází u gymnázií k významnému převisu poptávky nad nabídkou,“ uvedla.
