Současná klimatická opatření na národních úrovních sníží do roku 2030 emise o 2,6 procenta ve srovnání s rokem 2019, uvádí v pondělí zveřejněná zpráva OSN. Pokud by tento trend pokračoval, nebude podle ní ani zdaleka možné splnit pařížské klimatické cíle, informovaly světové tiskové agentury.
V rámci Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015 se země světa zavázaly udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. K dosažení těchto cílů je podle Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) potřeba snížit do roku 2030 emise o 43 procent ve srovnání s rokem 2019.
ČTĚTE TAKÉ: Planeta se otepluje dvakrát rychleji, varuje OSN. Čas vypršel, organizace ukázala viníky
Podle výkonného tajemníka OSN pro změny klimatu Simona Stiella musí státy v rámci svých pařížských závazků do února příštího roku předložit nové a ambicióznější klimatické akční plány (NDC). „Současné národní klimatické plány na míle zaostávají za tím, co je potřeba k tomu, aby globální oteplování neochromilo každou ekonomiku a nezničilo miliardy životů a živobytí v každé zemi,“ uvedl Stiell.
Pokud by státy plnily všechny současné závazky, globální oteplení by během tohoto století dosáhlo až 2,6 °C. Mnozí z nich však tyto cíle nedodržují. V případě, že by pokračovaly ve stávající politice, planeta by mohla být až o 3,1 °C teplejší.
„Mezi rostoucími emisemi a stále častějšími a intenzivnějšími klimatickými katastrofami je přímá souvislost,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. „Lidé na celém světě za to platí vysokou cenu. Rekordní emise znamenají rekordní teplotu moře a s tím spojené monstrózní hurikány. Extrémní vedra mění lesy v troud a města v sauny. Rekordní deště vedou k potopě světa,“ vyjmenoval.
Zda se podaří přesvědčit státy, aby stanovily a uvedly do praxe ambicióznější závazky, by mohlo záviset na úspěchu klimatických jednání COP29, která se uskuteční 11. až 24. listopadu v ázerbájdžánské metropoli Baku. Téměř 200 zemí tam bude jednat o podrobnostech nového globálního systému obchodování s emisemi a o velkém balíku ve výši 100 miliard dolarů (2,34 bilionu korun) ročně, který má pomoci rozvojovým zemím splnit jejich klimatické cíle.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Seznamte se s budoucností. Inženýři navrhli mrakodrap, který má sloužit jako obří baterie
