reklama

Útok novičokem je moc nápadný. Navalného možná neotrávilo Rusko, říká toxikolog Kuča

Alexej Navalnyj
Foto: Profimedia.cz

Kamil Kuča je uznávaným toxikologem, který o nervově paralytických látkách přednáší na univerzitách po celém světě. O novičoku slyšel dvaačtyřicetiletý expert poprvé během svých studií. Od té doby byla záhadná sloučenina spojována nejen s pokusem o zabití dvojitého agenta Sergeje Skripala, ale nově i s útokem na ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Co je tedy novičok vůbec zač?

reklama

Novičok je často označován za chemickou superzbraň, Navalnyj ale kontakt s ním přežil. Zeptám se cynicky – jak to?
Novičok je hodně specifický případ. Mezi 70. a 90. lety byl v SSSR vyvinut za absolutního utajení, pořád je kolem něj spousta záhad. Něco o něm víme od sovětských vědců, kteří zběhli na Západ. Sem tam se uvolní i nějaká data na ruském internetu, leccos si můžete odvodit z podobných látek. Stále je to ale detektivka, sami Rusové toho ven moc nepustí. Mezi odborníky se o novičoku každopádně mluvilo, už když jsem studoval na PhD. Tehdy se říkalo, že je ze všech nervově paralytických látek nejtoxičtější. Že se nedá léčit. Za sebe tedy říkám, že buď je tohle všechno nepravda, nebo byl Navalnému podán neodborně. Případně dostal jen malou dávku. Tahle varianta mi přijde nejpravděpodobnější.

Proč by dostal jen malou dávku? Omylem?
To nevím. Je to ale celé divné. Za předpokladu, že se novičoky chovají stejně jako klasické nervově paralytické látky, by Navalnyj do pěti, deseti minut od aplikace zemřel. I kdyby látka přes něco velice dlouho procházela – mohli mu ji stříknout na bundu, na košili, na ponožku – šlo by nanejvýš o 45 minut. Takhle to na něj sice nějaký efekt mělo, přesto žije. Do organismu prošla malá dávka, která nezpůsobila fatální efekt.

Jaká dávka novičoku je zapotřebí, aby byla smrt jistá?
Velmi malá. Říká se, že novičok je stokrát toxičtější, než sarin, soman, cyklosarin, tabun. A desetkrát víc než známá a obávaná látka VX, u níž se za smrtelnou dávku považuje 50 mg za minutu na m3 při vdechnutí a 10 mg při vniknutí do těla přes kůži.

Za předpokladu, že se novičoky chovají stejně jako klasické nervově paralytické látky, by Navalnyj do pěti, deseti minut od aplikace zemřel.

Přesto to útočníkům s Navalným nevyšlo, jak je to možné?
Předně je zvláštní, proč se vůbec pokoušet někoho zabít novičokem. Je to strašně komplikované, nejisté. Psal jsem si o tom s kolegou, který tohle téma rozebíral v uznávaném vědeckém časopise Science. A říkali jsme si, že pokud by to pachatelé Navalnému stříkli rovnou na kůži, asi by si toho všiml.

K tématu

Přinejmenším by ucítil vlhkost na pokožce, něčím by se otřel. Výsledkem by bylo, že by rozhodně do těla neprošla celá dávka způsobující smrt organismu, účinek by se tím snížil. Taky mu to mohli stříknout na oděv. Jenže při pronikání látky z textilu na kůži se rovněž její podstatná část ztratí. Proč tedy tak riskovat, že to neklapne? Útočníci navíc neměli nic garantované ani v případě, že mu novičok podali do čaje, jak se taktéž spekulovalo.

Jak to?
Jsou různé druhy novičoků. Některé mohou fungovat jako chemické individuum (jedna látka), jiné až jako produkt binární chemické zbraně – smísením dvou samostatně méně toxických komponentů vzniká látka toxická. Ve druhém případě se mohlo stát, že Navalnému stříkli sprej se dvěma složkami, které spolu zreagovaly pouze částečně nebo vůbec. I kdyby ale šlo o použití chemického individua, tak horký čaj na ni může působit hydrolyticky. Přeloženo: Látka se může při styku s vodou sama rozkládat. Tím spíš, že člověk se čaje často napije až po pár minutách, jakmile šálek trochu vychladne. Látku může oslabit i následné kyselé prostředí v žaludku. Až po tom všem by novičok přešel do krevního řečiště, začal se tam vázat na enzymy. Na vlastní kýžený efekt by tedy byla potřeba relativně velká dávka. Opravdu, řečeno s velkou nadsázkou: Být pachatelem, tak než použít novičok, je daleko jednodušší toho člověka prostě nechat porazit autem, aby to vypadalo jako standardní nehoda, která se děje dennodenně.

Pokud ovšem pachatelé nechtějí s pomocí novičoku poslat jistý vzkaz.
Jistě, tahle varianta vypadá velmi reálně. Jen ten vzkaz neumíme rozluštit: Zadalo útok novičokem opravdu Rusko, aby ukázalo, že si i tohle může dovolit? Nebo někdo, kdo jen chtěl, aby to na Rusko vypadalo?

Vážně by to někomu stálo za to?
Hodně lidí se na věc dívá čistě politicky. Novičok rovná se Rusko. Já prostě jen tvrdím, že to může být i jinak. Že je to až nápadně nápadné. Ano, vývoj novičoku začal v éře SSSR. Po rozpadu impéria ovšem mizely sovětské zbraně do všech možných směrů. Znáte film Obchodník se smrtí, v němž hraje hlavní roli Nicolas Cage? Je postaven na reálném základu, na masivním rozprodávání sovětského arzenálu. V jisté chvíli zkrátka nastala situace, kdy kdokoliv mohl z Ruska odvézt cokoliv. Klidně i novičok. Těžko to dneska můžeme odhadovat, je možné, že u zbraní hromadného ničení to zas tak lehké nebylo. Ale umím si to představit. Novičok tehdy nemusel unikat přímo v galonech či ve střelách, odvážet se mohla klidně jen samotná receptura. Je tu navíc ještě jeden aspekt, proč automaticky neobviňovat Rusko.

A sice?
Některé syntézy, které by se zřejmě daly využít k výrobě novičoku, jsou dnes k nalezení na internetu. Proto s oblibou říkám, že nervově paralytické látky považuju za jaderné zbraně chudých – chemie není tak nákladná jako biologie nebo vývoj nukleárních zbraní. Když se roku 1995 v Japonsku odehrál útok na tokijské metro, členové sekty Óm Šinrikjó použili sarin, jenž si vyrobili sami, a to ve velkém množství. Tehdy měli Japonci štěstí v neštěstí: Šéf sekty totiž svým věrným přikázal, že mají sarin použít okamžitě, byť ho ještě neměli moc čistý. Proto to zabilo „jen“ dvanáct lidí. Pokud by sekta vydržela den, dva, a sarin by vyčistila, pak by zemřela mnohem větší kvanta lidí. Každopádně jde o důkaz, že bojové látky může někdo nasyntetizovat, pokud má k dispozici prekurzory – tedy sloučeniny, z nichž ona látka vzniká. Mnoho prekurzorů je pochopitelně na listině zakázaných látek. Jenže při výrobě můžete jít do hloubky: Pracovat s prekurzory prekurzorů prekurzorů, až se dostanete k základu, který už zakázaný není. A konkrétně u novičoku to bylo tak, že až do případu Skripalových v roce 2018 nebyl zakázán ani novičok, ani jeho prekurzory. Celou touhle dlouhou odpovědí chci říct jediné: Opatrně s těmi jednoznačnými soudy.

Nervově paralytické látky považuju za jaderné zbraně chudých – chemie není tak nákladná jako biologie nebo vývoj nukleárních zbraní.

Novičok jako jaderná zbraň chudých, to zní děsivě. Máme se ho bát i my, kteří nejsme ani dvojitými agenty, ani ruskými opozičními předáky?
Mezi chemickými zbraněmi bezesporu patří k nejzákeřnějším. Pokud to ale vztáhnu celkově na zbraně hromadného ničení, víc bych se bál těch biologických. S vývojem biotechnologií se pravděpodobnost jejich zneužití zvyšuje. I Óm Šinrikjó ve své době zvažovali jejich použití, neměli však naštěstí dostatečně kvalitní technologie. Ale jistě, nic zcela vyloučeného není ani v případě nervových paralytických látek. Obecně se ty nové používají především ve formě binárních zbraní. Tenhle termín jsme už v jedné z předchozích odpovědí nakousli – bývají vyvinuty tak, aby nebyly nebezpečné pro jedince, kteří s nimi manipulují. Ve střele tedy máte dva prekurzory, mezi nimi je membrána. Jakmile vystřelíte, tak se membrána protrhne, látky se smíchají, dochází k reakci, během letu vzniká finální toxický produkt. Binární zbraně se dnes spojují i s novičoky, původně byly však vyvinuty pro látky VX. A v jejich případě si to můžeme představit jasně: Pro jejich vdechnutí je nezbytné, abyste je přeměnil na aerosol. Proto je lepší, když bouchnou třeba sto metrů nad zemí, odkud se aerosol snese na nepřítele. Případně se použije nějaký generátor aerosolu. Záleží, k čemu to chcete použít.

Pokud by se na nás takhle snášel novičok, zaregistroval bych ho ještě před smrtí, třeba jeho vůni?
To nevím. Obecně mohu říct, že když jsme se ve škole učívali o bojových chemických látkách, tak se o některých říkalo, že voní jako česnek (yperit), či čerstvě posečená tráva (fosgen). O dalších, že jsou cítit po mandlích (kyanovodík, Clark). Podobné vůně ale většinou nepochází ze samotných látek, nýbrž z příměsí, z nečistot. Čím je látka znečištěnější, tím víc se barví do žluta, do hněda. Pravděpodobněji bude mít i nějakou vůni. Čistota látky ostatně určuje i její podobu. Pokud je nervově paralytická zbraň nekvalitní, pak může být olejovitá. Pokud je bez nečistot, má podobu kapaliny.

Co přesně novičok s obětí udělá?
Nabourává fyziologickou funkci enzymu acetylcholinesteráza, který se vyskytuje v synaptické štěrbině mezi neurony. Pokud enzym bojovou chemickou látkou zablokujete, tak na štěrbině dochází k hromadění neuromediátoru, přestimulování receptorů, v těle nastává cholinergní krize. Člověku se zúží zornice, postihnou jej obrovské křeče, zvracení, zvýšené slzení a slinění. Po upadnutí do bezvědomí umírá. Protože se jedná o nervovou soustavu, bývá to relativně rychlé – do pěti, deseti minut poté, co se látka v dostatečném množství dostane do organismu.

Záleží na způsobu, jak se tam dostane?
Ano. Nejrychlejší to je, pokud látku vdechnete. Přes plíce se vám dostane rovnou do krevního oběhu. Pokud ji sníte, pak musí projít do žaludku, kde reaguje s tamním kyselým prostředím. Následuje přechod do krevního řečiště. Nástup je tedy potom mnohem pomalejší, stejně jako když novičok prostupuje přes kůži. Tam musí překonat kožní bariéru, projít do cév, rozvést se do organismu. Hned se to prodlužuje, už to může být od pěti minut až do hodiny. Podívejte se na film Šakal s Brucem Willisem. V něm oběť jenom sáhla na otrávenou kliku a během pár vteřin umírá.

K tématu

To je věrné znázornění?
Režisér chtěl asi ušetřit metráž filmu. Reálně by to podle vstupu do organismu trvalo tak 30–40 minut. A mělo by to navíc svá úskalí, jako pachatel byste totiž nebyl schopný ovlivnit dávku, která se do těla oběti přesně dostane. Po styku s takovou látkou bude člověk cítit, že mu na ruce ulpěla nějaká mastnota. O něco se otře, a tím finální účinek zmenší. Anebo naopak – bude mít na dlani oděrku a půjde to hodně svižně. Podobná praxe každopádně není vyloučená. Sekta Óm Šinrikjó použila látku VX na agenta, který ji vyšetřoval. Stříkli mu ji na krk, v nemocnici pak umřel. Způsobů, jak vás zmíněná látka může zabít, je hodně. V roce 1995 například došlo k otrávení ruského bankéře Ivana Kivilidiho, novičok měl tehdy nanesený na telefonním sluchátku. Zemřel i bratr Kim Čong-una, jehož sice v roce 2017 zahubil derivát látky VX, můžeme ho však taky uvést, jelikož jde o stejný princip. Tehdy ho zabili binární metodou s pomocí dvou dam. Nejdřív jej pohladila po tváří jedna, měla při tom na dlani nanesenou látku A. Pak jej pohladila i druhá, s látkou B. Stálo ho to život.

První známou obětí novičoku je vědec Andrej Železňakov, kterému se látka dostala do těla při nehodě v laboratoři. Zemřel na následky otravy až po pěti letech. Z toho plyne, že ani Navalnyj nemá vyhráno.
V současnosti máme de facto pouze tři přeživší pacienty – Skripala, jeho dceru, a Navalného. Pokud pominu experimenty na zvířatech a jejich extrapolaci na člověka, tak dlouhodobý toxický efekt novičoku můžeme sledovat jen u těch tří. Nervově paralytické látky, kam řadíme i novičok, nicméně mají i takzvaně odloženou toxicitu. Existuje veliké riziko, že kontakt s ním do budoucna udělá něco s organismem, klidně i natrvalo. Může dojít k ovlivnění nervového systému. Někomu to může přinést deprese, jinému poruchy soustředění. Podobně jako u spousty dalších věcí spojených s novičokem můžeme i zde nanejvýš věštit z koule. Každý člověk je do značné míry unikátním systémem. Co novičok způsobí jednomu, nemusí provést druhému.

Kamil Kuča (42)

Uznávaný toxikolog, rektor Univerzity Hradec Králové.
Zabývá se vývojem nových antidot pro léčbu otrav nervově paralytickými látkami a léčivy Alzheimerovy choroby.
Přednášel na několika zahraničních univerzitách (Brazílie, USA, Čína, Malajsie). Pravidelně publikuje v mezinárodních odborných časopisech.
Stav: svobodný, pět dětí.
Zájmy: houbaření, tenis.

Co je novičok

Skupina nervově paralytických látek, údajně organické sloučeniny fosforu a fluoru, vyvinuté v rámci projektu Foliant Sovětským svazem. Jedná se o jemný prášek či o kapalinu, z vojenského hlediska je nejdůležitější A-232 (Novičok 5). Účelem vzniku novičoku bylo obejít Úmluvu o zákazu chemických zbraní tím, že se vyrobí látka, kterou nerozpoznají tehdejší detektory NATO. Měla být standardními terapiemi neléčitelná. Počítalo se s tím, že by ji mohly v případě potřeby produkovat i továrny na pesticidy, které nekontrolovali mezinárodní inspektoři. Novičok dosud nebyl bojově nasazen, je ovšem spojován s případy otravy bývalého sovětského agenta Sergeje Skripala a ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Domácí

Hooligans: Odmítáme rozpoutání násilí po demonstraci. Střety vyprovokovala policie, tvrdí

Hooligans: Odmítáme rozpoutání násilí po demonstraci. Střety vyprovokovala policie, tvrdí

  • Aktualizováno

Českem stále rezonují dozvuky nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí. Původně poklidný protest přerostl v násilné střety mezi částí demonstrantů a policisty. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) rozpoutali násilnosti fotbaloví chuligáni. Fanoušci ostravského Baníku, kteří byli jedni z hlavních iniciátorů spojení ultras a chuligánských skupin z celé republiky, to ale vidí jinak. Ve vyjádření pro CNN Prima NEWS z rozpoutání násilností viní policisty. Ti to ale odmítají, podle nich to nedává smysl.

Domácí

Bezpečnostní expert o protestu: Policie zakročila správně, chuligáni vyhledávají střet

Bezpečnostní expert o protestu: Policie zakročila správně, chuligáni vyhledávají střet

Koně, slzný plyn a vodní děla na straně policie. Z opačné strany lahve, kameny a dělobuchy. Nedělní pražská demonstrace proti vládním opatřením se zvrhla v násilnosti. Policie předvedla 144 lidí, z nich stíhá 14. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) požaduje nejvyšší možné tresty jak pro organizátory, tak pro účastníky, kteří nedodržovali rozestupy a neměli roušky. Částky mohou jít do milionů korun. Nedělní demonstraci se věnoval i pořad 360° Pavlíny Wolfové.

reklama
Zadržený Berbr rezignoval na všechny své funkce ve fotbale. Končí také Chovanec
Desetitisíce lidí ve Francii uctili památku setnutého učitele. Podpořili je i imámové
Američané žasnou: Jak se mohlo Česko stát z premianta koronavirovým odpadlíkem?
Nový policejní systém za vteřinu rozpozná obličej. Praha ho v ulicích nechce
reklama
reklama
Hrdinové nedělní demonstrace. Na policejní koně létaly dlažební kostky, přesto vydrželi

Krimi

Domácí zpravodajství

V karanténě je šéf krizového štábu Hamáček i zbytek vedení ČSSD
Další články
reklama
reklama