Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavalit cly v podstatě celý svět způsobilo na trzích paniku, která je srovnatelná se začátkem covidové krize nebo pádem hypoteční banky Lehman Brothers. Podle agentury Reuters nejde o nahodilý sled událostí, ale o jeden velký Trumpův plán – oslabit dolar.
Už na začátku druhého mandátu uvalil Trump cla na Čínu, Mexiko a Kanadu. Tehdy si ale republikán zřejmě jen testoval bitevní pole. Ve středu zahájil druhou fázi obchodní války, ve které uvalil cla na podstatnou část světa. 20procentní poplatek za dovoz zboží do USA se nevyhne ani Evropské unii.
ČTĚTE TAKÉ: Trump bouchl dveřmi, nový řád ale USA nepotěší, říká expert. Hrozí globální recese, varuje
Poslední dny proto vládne na trzích absolutní panika. Index S&P 500, který dává dohromady 500 největších společností v USA, letos odepsal už více než 14 procent. Spadly také evropské trhy, které přitom měly první kvartál úspěšný. Chaos se přelil rovněž do Asie, japonský hlavní index letos ztratil už pětinu hodnoty.
Zatímco investoři krvácejí a strach odsává z amerického trhu biliony dolarů, Trump se zřejmě raduje. A to i přesto, že americká měna slábne a experti už zpochybňují její dominantní roli. Obchodní a měnová válka je totiž součástí Trumpova plánu s krycím názvem Mar-a-Lago Accord, uvedla agentura Reuters.
O co Trumpovi jde?
Mohlo by se zdát, že Trump hraje výhradně mocenskou hru. Že chce ostatní země srazit na kolena a ukázat jim, kdo teď otáčí zeměkoulí. Plán Mar-a-Lago Accord je ale mnohem komplexnější. Jeho název odkazuje na smlouvu Plaza Accord z roku 1985, kdy se Francie, Německo, Japonsko a Británie se Spojenými státy dohodly, že jim pomohou oslabit dolar.
A o něco takového jde Trumpovi nejspíš i nyní. Hlavním důvodem celní války je v prezidentových očích oslabení dolaru a zvýšení konkurenceschopnosti USA.
Dolar je dnes nejpopulárnější měnou světa a globálním rezervním platidlem. Existuje proto všeobecný tlak na stabilitu a spíše růst hodnoty dolaru. Zhruba čtvrtinu amerických dluhopisů drží zahraniční investoři.
Trump ale soudí, že silný dolar Ameriku okrádá, protože komplikuje americký export a naopak nahrává importu. USA tak mají mimo jiné i obchodní deficit s Evropou. Trump chce tuto dynamiku otočit.
Cla uvalená na klíčové mocnosti povedou k růstu cen dováženého zboží. V rovině teorie by se mohlo zdát, že když bude nějaký importovaný produkt dražší, Američané budou sahat po domácí produkci a podporovat vlastní značky, což je Trumpovým cílem. Aby se výroba vrátila zpátky do USA.
V praxi se ale může stát, že ceny v USA naopak vzrostou, píše list The New York Times. Americké firmy nebudou občanům nabízet významně levnější zboží, protože samy zdraží, aby se přizpůsobily konkurenci.
Trump řeší americký dluh
V Trumpově plánu se hraje také o gigantický americký dluh, jehož podstatnou část musejí USA letos splatit. Součástí plánu Mar-a-Lago Accord je snížit výnosy na amerických dluhopisech, donutit zahraniční obchodní partnery, aby je prodali nebo aby je vyměnili za dluhopisy s delší splatností.
Do celé partie podle NBC News promluví také americká centrální banka, která se teď kvůli celní válce bojí opětovného nastartování inflace. Fed bude chtít držet sazby na stávajících úrovních. Trump ale velmi vehementně tlačí na centrální banku, aby pokračovala ve snižování sazeb a podpoře ekonomiky.
„Ceny energií klesají, úrokové sazby klesají, inflace klesá, dokonce i cena vajec klesla o 69 procent a počet pracovních míst se zvýšil, a to vše během dvou měsíců. Velká výhra pro Ameriku. SNIŽTE ÚROKOVÉ SAZBY, JEROME, A PŘESTAŇTE POLITIKAŘIT,“ napsal Trump na síti Truth s apelem na šéfa centrální banky Jeroma Powella.
Ekonomové se v současnosti neshodnou na tom, jestli Trumpova husarská taktika vyjde. Jisté je, že investory v USA i Evropě čeká fáze, kterou mají nejméně rádi. Fáze nejistoty.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Osvobodily nás USA, stojí si za svým Nerudová. Rektorka a taková neznalost, diví se Konečná
