reklama

Třicet let visegrádské čtyřky aneb od zaostalých sovětských satelitů do vyspělé Evropy

V únoru 1991 se v maďarském Visegrádu setkali čelní představitelé Československa, Polska a Maďarska, aby podepsali dohodu, jež zformovala skupinu středoevropských zemí uprostřed hroutícího se postsocialistického bloku. Má skupina V4 v kontextu téměř sjednocené Evropy ještě svůj význam? A splnila očekávání, která do ní byla vkládána?

reklama

Když se rozkládalo uspořádání bývalého socialistického tábora, Československo, Polsko a Maďarsko patřily ekonomicky k tomu nejlepšímu, co bylo možné mezi někdejšími sovětskými satelity najít. Nepočítejme bývalou Německou demokratickou republiku, která byla v únoru 1991 už přes čtyři měsíce součástí znovusjednoceného Německa.

Přesto byla trojice zmíněných zemí nepoměrně chudší než průměrné státy západní Evropy. Odhaduje se, že například československá průměrná mzda dosahovala na počátku 90. let minulého století asi 20 procent mzdy německé, a to i v přepočtu podle parity kupní síly. Chudší Maďarsko a Polsko na tom byly ještě hůře.

Havel, Walesa a Antall

15. únor 1991 měl pomyslně odstartovat návrat tří středoevropských zemí zpět do Evropy. Visegrádská dohoda byla podepsána dokonce ještě před rozpadem Varšavské smlouvy (východní protiváha paktu NATO) a Rady vzájemné hospodářské pomoci (socialistická protiváha Evropskému hospodářskému společenství).

Pod visegrádskou dohodu se podepsali prezidenti Československa a Polska Václav Havel a Lech Walesa a tehdejší maďarský premiér József Antall. Cílem skupiny byla spolupráce na cestě k evropské integraci. V roce 1993 se skupina rozrostla na čtyři země, jelikož se Československo rozpadlo na dva samostatné státy. Pak ale spolupráce v rámci takzvané vé čtyřky upadla, obnovit se ji podařilo až koncem 90. let. Důvodem byl možná podpis dohody o Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA) v roce 1992, kterou zpočátku tvořily právě země V4. Později se k CEFTA přidávali noví členové jako Slovinsko, Bulharsko nebo Rumunsko.

Pro skupinu zemí V4 byly v uplynulých 30 letech významné tři etapy: rozpad RVHP, hospodářská transformace směrem k tržní ekonomice a vstup do Evropské unie. Přestože startovní pozice jednotlivých států byla poměrně různá, nakonec se dá říci, že do cíle dorazily ve srovnatelné kondici. A pokud nenastane nějaká zásadní nepředvídatelná událost, mají před sebou Česko, Slovensko, Maďarsko i Polsko další roky prosperity.

Premiant Česko

Na počátku 90. let se v každé jednotlivé zemi odehrával zásadní politický střet o podobu ekonomické transformace, jejímž cílem bylo co nejdříve přiblížit životní úroveň obyvatelstva západním standardům. Československo a Polsko se vydaly cestou šokové terapie (jejími tvářemi se stali Václav Klaus a Leszek Balcerowicz), kdy změna měla proběhnout rychle i za cenu výrazného krátkodobého hospodářského propadu. Maďarsko zpočátku provádělo reformy postupné, nakonec ale svou strategii změnilo a pod vedením tehdejšího ministra financí Lájose Bokrose uvěřilo v rychlé provedení potřebných reforem.

Všechny zmíněné ekonomiky bez výjimky zažily počáteční šok. Jejich výkonnost se v roce 1991 propadla (až na Polsko) o více než deset procent, což se do značné míry dalo přičíst právě rozpadu RVHP. Po počátečním šoku se ekonomiky skupiny V4 oživovaly za současného provádění hospodářských reforem. Premiantem se stala Česká republika, která svými výsledky udivovala nejen vyspělý svět. Na rozdíl od ostatních se totiž Česko vyznačovalo nízkou nezaměstnaností i přijatelnou mírou inflace. Polsko a Maďarsko se naopak zpočátku několik let potýkalo s inflací v řádu několika desítek procent ročně a dvoucifernou nezaměstnaností, stejně jako později Slovensko.

Určitý obrat nastal po roce 1997, kdy česká ekonomika procházela první potrasnformační recesí, kdežto zbylé země V4 už tak vážné problémy nepocítily. Naopak, začaly se dostávat do makroekonomické rovnováhy a dokončovat nutné reformy, které byly podmínkou pro vstup do Evropské unie.

Do Evropské unie společně

Přestože se zdálo, že Česká republika se do elitního evropského klubu dostane nejdříve ze všech postkomunistických zemí, nakonec došlo k rozšíření Evropské unie v roce 2004 rovnou o deset států, mezi nimiž byly všichni členové visegrádské skupiny. Včetně Slovenska, kde došlo pod vedením premiéra Vladimíra Mečiara ke zbrzdění reformního procesu. Kabinety, které přišly poté, ale dokázaly manko stáhnout, a tak Slovensku nic nebránilo, aby do EU vstoupilo už v rámci této vlny rozšíření.

Visegrádská dohoda ovšem neskončila a trvá dodnes. Její význam je však nyní spíše politický. Členské země se dál setkávají na pravidelných summitech a projednávají možnosti společného postupu při prosazování svých zájmů v Evropské unii. Ne vždy se to daří, jindy je zase postoj zemí V4 jednotný. Jako například v otázkách migračních kvót, které prosazovaly západní členské země Evropské unie.

Hospodářsky se ale země V4 dnes dají považovat za standardní tržní ekonomiky s relativně vysokou životní úrovní, stabilní cenovou hladinou i poměrně solidním stavem pracovního trhu. Zajímavostí je, že Slovensko jako jediná země visegrádské skupiny přijalo jednotnou měnu euro, zatímco zbylé státy si zatím drží měny národní. A vzhledem k nutnosti aktuálně řešit zcela jiné problémy je pravděpodobné, že se na tomto přístupu Česka, Maďarska a Polska hned tak něco nezmění.

Tagy:

Hlavní zprávy

Maláčová by rozdávala každému, říká Ševčík. Inflace podle něj vystoupá na 5 procent
Partie

Maláčová by rozdávala každému, říká Ševčík. Inflace podle něj vystoupá na 5 procent

Zvyšování minimální mzdy je pouze politické téma, uvedl k plánu ministryně práce Jany Maláčové na další zvyšování minimální mzdy ekonom a kandidát koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků Miroslav Ševčík v Partii Terezie Tománkové. Zároveň uvedl, že se nárůst inflace nezastaví a do konce roku dosáhne pěti procent, což potvrdil také pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Maláčová: Největší hrozbou je ODS, přijdou poplatky za lékaře, školné či zdražování

ODS se připravuje na vládnutí s hnutím ANO a chystá se privatizovat nemocnice, zavést školné a celkově snižovat životní úroveň obyčejným lidem. V Partii Terezie Tománkové to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že se místopředseda ODS Zbyněk Stanjura v kuloárech již představuje jako budoucí ministr vlády Andreje Babiše (ANO). Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová to však rezolutně odmítá.

Šéfka TOP 09: Maláčová má panickou obsesi z ODS, strašení si nechte do pohádek

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová osočila ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) z toho, že svými výroky o ODS pouze straší lidi. Jednička na kandidátce ČSSD v Praze má podle jedné z tváří koalice Spolu „panickou obsesi“ z občanských demokratů. Maláčová v pořadu Partie Terezie Tománkové tvrdila, že pokud se ODS dostane do nové vlády, dojde na rozsáhlé privatizace a budou se rušit nemocnice v malých městech.

Reportér, kterého na kole srazil autobus, chybu neudělal, míní dopravní expert

Ta reportáž vzbudila obrovské emoce. Reportér CNN Prima NEWS v ní na kole demonstroval vládou schválený 1,5metrový rozestup, který budou muset řidiči při předjíždění cyklistů dodržovat – zákon má vejít v platnost v lednu. Přímo během experimentu reportéra srazil autobus. Na sociálních sítích pak čelil kritice. Lidé často napadali jeho odstup od okraje vozovky. Dopravní expert ale uvedl, že byl v pořádku.

Burka, nikáb, burkiny, čádor či hidžáb. Jak poznat rozdíly v oděvech muslimek?

Odívání muslimských žen prošlo nejen v evropském prostředí sérií bouřlivých diskuzí. Nyní se téma vrátilo na stůl především v souvislosti s děním v Afghánistánu. Společně s tím se nicméně vrátil také zmatek v pojmech. V muslimském světě totiž existuje hned několik forem zahalování, které se v evropském prostředí navzájem zaměňují. Jak poznat rozdíly mezi burkou, nikábem, čádorem a hidžábem?

Babiš se chlubí, že Čechům zlevnil data. Máme je druhé nejdražší v EU, reaguje opozice

Češi mají druhá nejdražší mobilní data v Evropské unii, ta se proto znovu před volbami stávají zásadním politickým tématem. Premiér Andrej Babiš již mnohokrát řekl, že levnější data jsou pro jeho vládu prioritou, v minulosti kvůli nim například odvolal ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou. Aktuálně se chlubí, že se skutečně dosáhlo nižších cen. Opozice však upozorňuje, že data nadále zůstávají nejen mezi nejdražšími v Evropě, ale také na celém světě.

reklama

Domácí zpravodajství

V Česku za sobotu přibylo 301 případů covidu. Počet hospitalizovaných klesl

Laboratoře v Česku v sobotu odhalily 301 případů koronaviru, o 50 více než před týdnem. Více pozitivních testů za víkendový den evidovalo ministerstvo zdravotnictví naposledy 22. května. V nemocnicích bylo v sobotu 146 lidí s onemocněním COVID-19, oproti pátku jejich počet klesl o 23. Ve vážném stavu je v posledních dnech kolem 30 lidí. Tzv. incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stagnuje třetím dnem na 28 případech. Reprodukční číslo kleslo na 1,11.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Chřipka bude letos řádit jako před covidem, varuje lékař. Češi podceňují důsledky

Zatímco v loňském roce chřipka prakticky vymizela, někteří odborníci předvídají, že letos se může objevit stejně jako v předchozích letech. Podobně jako u covidu je nejlepší ochranou před nákazou očkování. Které skupiny obyvatel by se měly nechat proti chřipce naočkovat, kdy je na to nejvhodnější doba a má to vůbec smysl? Na otázky CNN Prima NEWS odpovídá praktický lékař Michal Holásek.

reklama