reklama

Třicet let visegrádské čtyřky aneb od zaostalých sovětských satelitů do vyspělé Evropy

Potkali se ve Visegrádu. Nejvyšší představitelé Československa, Maďarska a Polska podepsali 15. února 1991 visegrádskou dohodu. Zleva prezident ČSFR Václav Havel, maďarský premiér József Antall a polský prezident Lech Walesa. (Zdroj: ČTK)
Zdroj: ČTK

V únoru 1991 se v maďarském Visegrádu setkali čelní představitelé Československa, Polska a Maďarska, aby podepsali dohodu, jež zformovala skupinu středoevropských zemí uprostřed hroutícího se postsocialistického bloku. Má skupina V4 v kontextu téměř sjednocené Evropy ještě svůj význam? A splnila očekávání, která do ní byla vkládána?

reklama

Když se rozkládalo uspořádání bývalého socialistického tábora, Československo, Polsko a Maďarsko patřily ekonomicky k tomu nejlepšímu, co bylo možné mezi někdejšími sovětskými satelity najít. Nepočítejme bývalou Německou demokratickou republiku, která byla v únoru 1991 už přes čtyři měsíce součástí znovusjednoceného Německa.

Makroekonomické ukazatele Visegrádské čtyřky tehdy a dnes.
Makroekonomické ukazatele Visegrádské čtyřky tehdy a dnes.
Zdroj: CNN Prima NEWS

Přesto byla trojice zmíněných zemí nepoměrně chudší než průměrné státy západní Evropy. Odhaduje se, že například československá průměrná mzda dosahovala na počátku 90. let minulého století asi 20 procent mzdy německé, a to i v přepočtu podle parity kupní síly. Chudší Maďarsko a Polsko na tom byly ještě hůře.

Havel, Walesa a Antall

15. únor 1991 měl pomyslně odstartovat návrat tří středoevropských zemí zpět do Evropy. Visegrádská dohoda byla podepsána dokonce ještě před rozpadem Varšavské smlouvy (východní protiváha paktu NATO) a Rady vzájemné hospodářské pomoci (socialistická protiváha Evropskému hospodářskému společenství).

K tématu

Pod visegrádskou dohodu se podepsali prezidenti Československa a Polska Václav Havel a Lech Walesa a tehdejší maďarský premiér József Antall. Cílem skupiny byla spolupráce na cestě k evropské integraci. V roce 1993 se skupina rozrostla na čtyři země, jelikož se Československo rozpadlo na dva samostatné státy. Pak ale spolupráce v rámci takzvané vé čtyřky upadla, obnovit se ji podařilo až koncem 90. let. Důvodem byl možná podpis dohody o Středoevropské zóně volného obchodu (CEFTA) v roce 1992, kterou zpočátku tvořily právě země V4. Později se k CEFTA přidávali noví členové jako Slovinsko, Bulharsko nebo Rumunsko.

Pro skupinu zemí V4 byly v uplynulých 30 letech významné tři etapy: rozpad RVHP, hospodářská transformace směrem k tržní ekonomice a vstup do Evropské unie. Přestože startovní pozice jednotlivých států byla poměrně různá, nakonec se dá říci, že do cíle dorazily ve srovnatelné kondici. A pokud nenastane nějaká zásadní nepředvídatelná událost, mají před sebou Česko, Slovensko, Maďarsko i Polsko další roky prosperity.

Premiant Česko

Na počátku 90. let se v každé jednotlivé zemi odehrával zásadní politický střet o podobu ekonomické transformace, jejímž cílem bylo co nejdříve přiblížit životní úroveň obyvatelstva západním standardům. Československo a Polsko se vydaly cestou šokové terapie (jejími tvářemi se stali Václav Klaus a Leszek Balcerowicz), kdy změna měla proběhnout rychle i za cenu výrazného krátkodobého hospodářského propadu. Maďarsko zpočátku provádělo reformy postupné, nakonec ale svou strategii změnilo a pod vedením tehdejšího ministra financí Lájose Bokrose uvěřilo v rychlé provedení potřebných reforem.

Setkání prezidentů ke 20. výročí vzniku visegrádské skupiny. Zleva slovenský prezident Ivan Gašparovič, český prezident Václav Klaus, polský prezident Bronislaw Komorowski a maďarský prezident Pál Schmitt.
Setkání prezidentů ke 20. výročí vzniku visegrádské skupiny. Zleva slovenský prezident Ivan Gašparovič, český prezident Václav Klaus, polský prezident Bronislaw Komorowski a maďarský prezident Pál Schmitt.
Zdroj: Profimedia.cz

Všechny zmíněné ekonomiky bez výjimky zažily počáteční šok. Jejich výkonnost se v roce 1991 propadla (až na Polsko) o více než deset procent, což se do značné míry dalo přičíst právě rozpadu RVHP. Po počátečním šoku se ekonomiky skupiny V4 oživovaly za současného provádění hospodářských reforem. Premiantem se stala Česká republika, která svými výsledky udivovala nejen vyspělý svět. Na rozdíl od ostatních se totiž Česko vyznačovalo nízkou nezaměstnaností i přijatelnou mírou inflace. Polsko a Maďarsko se naopak zpočátku několik let potýkalo s inflací v řádu několika desítek procent ročně a dvoucifernou nezaměstnaností, stejně jako později Slovensko.

K tématu

Určitý obrat nastal po roce 1997, kdy česká ekonomika procházela první potrasnformační recesí, kdežto zbylé země V4 už tak vážné problémy nepocítily. Naopak, začaly se dostávat do makroekonomické rovnováhy a dokončovat nutné reformy, které byly podmínkou pro vstup do Evropské unie.

Do Evropské unie společně

Přestože se zdálo, že Česká republika se do elitního evropského klubu dostane nejdříve ze všech postkomunistických zemí, nakonec došlo k rozšíření Evropské unie v roce 2004 rovnou o deset států, mezi nimiž byly všichni členové visegrádské skupiny. Včetně Slovenska, kde došlo pod vedením premiéra Vladimíra Mečiara ke zbrzdění reformního procesu. Kabinety, které přišly poté, ale dokázaly manko stáhnout, a tak Slovensku nic nebránilo, aby do EU vstoupilo už v rámci této vlny rozšíření.

Visegrádská dohoda ovšem neskončila a trvá dodnes. Její význam je však nyní spíše politický. Členské země se dál setkávají na pravidelných summitech a projednávají možnosti společného postupu při prosazování svých zájmů v Evropské unii. Ne vždy se to daří, jindy je zase postoj zemí V4 jednotný. Jako například v otázkách migračních kvót, které prosazovaly západní členské země Evropské unie.

Hospodářsky se ale země V4 dnes dají považovat za standardní tržní ekonomiky s relativně vysokou životní úrovní, stabilní cenovou hladinou i poměrně solidním stavem pracovního trhu. Zajímavostí je, že Slovensko jako jediná země visegrádské skupiny přijalo jednotnou měnu euro, zatímco zbylé státy si zatím drží měny národní. A vzhledem k nutnosti aktuálně řešit zcela jiné problémy je pravděpodobné, že se na tomto přístupu Česka, Maďarska a Polska hned tak něco nezmění.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Lifestyle

Meghan je hloupá husa, která poučovala Brity o feminismu, tvrdí publicista Tomský

Meghan je hloupá husa, která poučovala Brity o feminismu, tvrdí publicista Tomský

Vévodkyni ze Sussexu nazval publicista Alexander Tomský ve vysílání pořadu 360° Pavlíny Wolfové hloupou husou. „Nic neuměla a nic nevěděla. Mohla mluvit jen o multikulturní společnosti a komplexech rasismu, které jsou ale typicky americké. Navíc bych ji neustále nesrovnával s Dianou,“ upozorňuje Tomský. Zástupkyně šéfredaktora Expres.cz Barbora Koukalová by ale Meghan husou nenazývala: „Hloupá není. Jejím největším úspěchem však je, že si vzala bohatého muže.“

Koronavirus

Přibližně deset procent zaměstnanců povinné testování odmítá. I přes hrozbu pokuty

Přibližně deset procent zaměstnanců povinné testování odmítá. I přes hrozbu pokuty

Přibližně deset procent zaměstnanců se odmítá nechat povinně testovat na koronavirus, uvedl krajský předseda organizace Asociace samostatných odborů Liberec Milan Šubrt. Firmy s 250 a více zaměstnanci přitom mají od úterý povinnost na pracovišti lidi testovat. „Začínáme mít problém s tím, že se nám tvoří skupina lidí, kteří testování odmítají,“ postěžoval si pro CNN Prima NEWS.

Výrok o poplácaní ženy po zadku je hrubé nedorozumění, hájí se sexuolog Uzel
Blatný chce výměnu hlavní hygieničky Rážové. Babiš s ní není spokojený
Povinné testování státních zaměstnanců od 10. března? Mimořádně se proto sejde vláda
reklama
reklama
Nová studie: Můžete se nakazit covidem třeba po dotyku nákupního vozíku?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Letos žádná maturitní zkouška, navrhuje Babiš. Místo ní by stačil průměr známek
KB s Fidoo pomáhají firmám s digitalizací jejich financí
Velký přehled nemocnic: Vyčerpání, nakažený personál, rušení operací. Kde je nejhůř?
Další články
reklama
reklama