Jedny vítězné volby, osobní bankrot i atentát aneb Život Donalda Trumpa
Příštím prezidentem Spojených států bude republikán Donald Trump. Do Oválné pracovny usedne po čtyřleté pauze, během které byl hlavou státu demokrat Joe Biden. Podle projekcí amerických médií Trump porazil současnou viceprezidentku Kamalu Harrisovou, jelikož v jednotlivých amerických státech získal potřebných 270 volitelů, rozhodl stát Wisconsin. Za vítěze voleb se prohlásil již během svého projevu před podporovateli, kterým slíbil, že je čeká „zlatý věk Ameriky“. Připomeňte si, jaké byly první čtyři Trumpovy roky v úřadě mezi lety 2017 a 2021.
Probuzení z volební noci v roce 2016 bylo pro některé Američany šokem. Vyhrál ten, kdo podle průzkumů neměl šanci – Donald Trump, podnikatel a televizní osobnost. Do úřadu vstoupil jako outsider bez politických zkušeností. Vše pod heslem: Učiním Ameriku opět velkou. „Čas prázdných slibů je u konce. Nyní přichází hodina akce,“ pronesl tenkrát Trump během své inaugurace.
ČTĚTE TAKÉ: Trump se opět stane prezidentem, předpovídá NYT. Experti odhadli jeho šance na triumf
Prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“, která se zaměřila na ochranu pracovních míst a ekonomiky. To vedlo k obchodním válkám – zejména s Čínou. Snížil daně pro firmy i jednotlivce, čímž chtěl podpořit ekonomický růst. Zaměřil se také na omezení migrace a posílil hraniční kontroly.
V oblasti zahraniční politiky rozhodl o odstoupení z několika mezinárodních dohod, jako byla Pařížská klimatická dohoda nebo jaderná dohoda s Íránem. Podle Trumpa byla slabá a neodrazovala Írán od zbrojení a podpory militantních skupin. Namísto toho tak zavedl politiku „maximálního tlaku“, která zahrnovala přísné sankce.
Rozporuplná zahraniční politika
Naopak zlepšit vztahy se snažil s některými autoritářskými vůdci, včetně severokorejského Kim Čong-una. „Chtěl bych říct, že velmi respektuji Kim Čong-una a také velmi respektuji tuto zemi. Věřím, že bude pro mnoho zemí složité ekonomicky soupeřit se Severní Koreou, má obří potenciál,“ nechal se slyšet například Trump.
Tento krok měl spíše symbolický význam a přinesl pouze krátkodobé zlepšení vztahů. „Severokorejský vůdce Kim Čong-un právě prohlásil, že má jaderný knoflík neustále na stole. Mohl by ho někdo z jeho vyčerpaného a vyhladovělého režimu informovat o tom, že i já mám jaderný knoflík, ale je mnohem větší a silnější než ten jeho – a můj knoflík funguje,“ řekl nedlouho poté republikánský prezident.
Jako úspěšné se dá ale hodnotit Trumpovo snažení na Blízkém východě. V roce 2020 přispěl k uzavření dohod mezi Izraelem, Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a později také Marokem. Tato dohoda byla historická, protože arabské státy dlouhodobě odmítaly navázat formální vztahy s Izraelem, dokud nebyla vyřešena otázka Palestiny. Takzvané dohody Abraham Accords přinesly naději na stabilnější vztahy v regionu a otevřely nové ekonomické a obchodní příležitosti.
Krize spojená s předáním moci
Trump byl prezidentem Spojených států od ledna 2017 do ledna 2021. Při obhajobě funkce ve volbách na podzim 2020 neuspěl a prezidentem byl místo něj zvolen Joe Biden z Demokratické strany.
Volby uvrhly USA do politické krize, protože Trump je nepodloženě označoval za zmanipulované a označil je bez důkazů za „největší volební podvod, jaký byl kdy ve Spojených státech amerických spáchán“.
Po sečtení všech hlasů jich získal Biden přes 81 milionů a Trump přes 74 milionů, což jsou – díky rekordní volební účasti za posledních 100 let (šlo téměř o 67 procent) – dva nejvyšší výsledky v historii Spojených států. Trump opakovaně odmítl uznat porážku a jeho tým podal desítky žalob a podnětů.
Společné zasedání obou komor Kongresu, které se sešly 6. ledna 2021, aby potvrdily Bidenovo vítězství, narušili Trumpovi příznivci, kteří násilím vpadli do budovy Kapitolu. Při útoku výtržníků zemřelo pět lidí a demokraté se následně rozhodli zahájit proces ústavní žaloby, a to i přesto, že do konce Trumpova funkčního období zbývaly necelé dva týdny.
Americké prezidentské volby 2024 proběhly v úterý 5. listopadu. Lidé ve Spojených státech amerických hlasovali pro své favority, ovšem prostřednictvím volitelů. Až ti budou přímo volit prezidenta, a to 17. prosince.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Harrisová je absolutní nula, která je ještě více nalevo od naší Konečné, řekl Klaus
