Výsledky amerických prezidentských voleb budou těsné, naznačují průzkumy. Zdroj: AP
Američané zvolili nového prezidenta, podle předběžných výsledků se jím po čtyřleté pauze stane Donald Trump. Sledujte s námi zbytek sčítání na atraktivní mapě USA a podívejte se na graf vývoje průzkumů veřejného mínění. Popsali jsme fungování amerického volebního systému a přidali vysvětlení role volitelů. Dozvíte se, kdo jsou „nevěrní volitelé“ i to, v čem byly unikátní letošní prezidentské primárky. A k tomu přidáváme podrobný seznam kandidátů, který obsahuje nejen jména Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa.
Prezidentské volby v USA se konaly 5. listopadu 2024. Tento den lidé ve Spojených státech amerických hlasovali pro své favority, ovšem prostřednictvím volitelů. Až ti budou přímo volit prezidenta, a to 17. prosince. Průběžné a nakonec i konečné výsledky podle hlasů i volitelů jednotlivých států vám přinášíme právě v tomto článku.
Vedle prezidentských voleb proběhly také volby do Kongresu a volby guvernérů, které ovlivní to, jak se zvolenému prezidentovi bude dařit prosazovat své zákony. Podívejte se teď na přehled obsahu článku.
- Průzkumy, preference: graf
- Výsledky: volitelé a mapa USA
- Kandidáti
- Volební systém: voliči a volitelé
- Primárky
- Volby guvernérů, senátní a sněmovní volby
- Témata voleb
Výzkum preferencí: Harrisová vs. Trump
Volební model, který ukazuje web Race to the White House, naznačoval velmi těsný volební výsledek. Na následujícím grafu vidíte vývoj podpory obou favoritů amerických prezidentských voleb v čase. Začíná vyrovnaným soubojem Trumpa a Bidena, od konce července pak pokračuje mírným náskokem Harrisové, která dosavadního prezidenta v boji o Bílý dům vystřídala.
Výsledky prezidentských voleb v USA 2024
Americký systém voleb je poměrně složitý. Detailněji si volební systém popíšeme později. V zásadě jsou prezidentské volby v USA nepřímé. Lidé v jednotlivých státech volí takzvané volitele. Počet volitelů je odvozen od počtu zástupců v Kongresu. Ve většině států pro sebe vítěz získá všechny volitele, takže není nutné, aby vítěz voleb, tedy kandidát s největším počtem volitelů, získal i celkově nejvíce hlasů voličů.
AMERICKÉ VOLBY SLEDUJTE ONLINE ZDE: Sčítání hlasů i predikce výsledků souboje Harrisová vs. Trump
V následujícím přehledu uvidíte během sčítání hlasů postupné přiřazování volitelů oběma hlavním kandidátům. K vítězství jich musí kandidát získat alespoň 270. Hned pod počítadlem volitelů vidíte mapu USA s průběžným ziskem hlasů v jednotlivých státech. Mapu je možné dole překliknout na variantu s vyznačenými voliteli. Díky tomu rychle uvidíte, jak si je kandidáti rozdělili v jednotlivých státech.
Kandidáti na amerického prezidenta
Kandidovat na amerického prezidenta smí člověk, kterému bude v den inaugurace alespoň 35 let, má americké občanství a jako občan USA se narodil. Není tedy úplně nezbytné, aby se narodil na území Spojených států, naopak na tomto území musí žít nepřetržitě alespoň 14 let před kandidaturou.
V tabulce vidíte přehled kandidátů ve volbách v roce 2024. Ne všichni kandidují ve všech státech USA. Například libertarián Chase Oliver byl zapsaný jako kandidát ve 47 státech, ale v dalších třech ho lidé mohou dopsat. Peter Sonski byl zapsaný jen v sedmi státech, ale v dalších 36 ho lidé mohly dopsat. U hlavních kandidátů se můžete prokliknout do detailu kandidatury.
| Kandidát na prezidenta | strana | Kandidát na viceprezidenta |
|---|---|---|
| Kamala Harrisová | Demokratická strana | Tim Walz |
| Donald Trump | Republikánská strana | J. D. Vance |
| Chase Oliver | Libertariánská strana | Mike ter Maat |
| Jill Steinová | Strana zelených | Butch Ware |
| Peter Sonski | Americká strana solidarity | Lauren Onaková |
| Blake Huber | Strana souhlasné volby | Andrea Denaultová |
| Randall Terry | Státoprávní strana a nezávislý | Stephen Broden |
| Joel Skousen | Americká strana nezávislosti a Státoprávní strana | Rik Combs |
| Michael Wood | Strana prohibice | John Pietrowski |
| Claudia De la Cruzová | Strana pro socialismus a osvobození | Karina Garciaová |
| Joseph Kishore | Strana socialistické rovnosti | Jerry White |
| Rachele Fruitová | Socialistická dělnická strana | Margaret Troweová |
| Bill Stodden | Socialistická strana USA | Stephanie Cholenská |
| Cornel West | nezávislý | Melina Abdullahová |
Kamala Devi Harrisová
- nominace: Demokratická strana
- kandidát na viceprezidenta: Timothy James Walz (guvernér Minnesoty)
- politické pozice: viceprezidentka, senátorka
- profese: advokátka
- narozena: 1964, Oakland v Kalifornii
Donald John Trump
- nominace: Republikánská strana
- kandidát na viceprezidenta: James David Vance (senátor za Ohio)
- politické pozice: bývalý prezident
- profese: podnikatel
- narozen: 1946, New York
Chase Russel Oliver
- nominace: Libertariánská strana
- kandidát na viceprezidenta: Mike ter Maat (ekonom)
- profese: politický aktivista
- narozen: 1985, Nashville v Tennessee
Jill Ellen Steinová
- nominace: Strana zelených
- kandidát na viceprezidenta: Rudolph “Butch” T. Ware III (historik)
- profese: lékařka
- narozena: 1950, Chicago
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Americké volby nerozhodují přímo voliči. Podívejte se, které státy mají největší moc
Systém prezidentských voleb v USA
Termíny
- volby: úterý 5. listopadu 2024
- hlasování volitelů: úterý 17. prosince 2024
- přijetí hlasů volitelů v Senátu: středa 25. prosince 2024
- počítání hlasů volitelů v Kongresu: pondělí 6. ledna 2025
- inaugurace prezidenta: pondělí 20. ledna 2025
Američané nevolí o víkendu, jak je to obvyklé v Evropě. K prezidentským volbám se tam chodí v úterý. Konkrétně v úterý, které následuje po prvním pondělí v měsíci listopadu. Většinou je to tedy první úterý v měsíci, ale s jednou výjimkou. V případě, že první listopadový den připadá právě na úterý, uskuteční se volby hlavy státu až příští úterý, tedy 8. listopadu.
Následující kroky už bývají jen formalita. Přesto i termíny dalších kroků jsou přesně definované. Sbor volitelů odevzdává hlasy v úterý, které následuje po druhé středě v prosinci, letos tedy 17. prosince. Vždy 6. ledna následujícího roku spočítá Kongres na schůzi obou komor hlasy volitelů. Funkční období se mění v den inaugurace, tedy 20. ledna 2025.
Jak amerického prezidenta volí voliči
Hlavní část prezidentských voleb, tedy den, kdy své hlasy odevzdají voliči, se letos konala v úterý 5. listopadu. Systém volby stále vychází z procesu, který na začátku existence Spojených států vymysleli jejich zakladatelé, proto je tak komplikovaný.
Lidé ve skutečnosti nehlasují přímo pro kandidáta na prezidenta, ale pro stranami vybrané volitele v každém státě zvlášť. Důležité je, že každý stát má jiný počet volitelů, který se odvozuje od počtu zástupců v Kongresu. Těch je 535. K nim se přidají ještě tři volitelé za Washington, D.C. Celkem je tedy volitelů 538. Nejmenší státy mají jen tři, naopak největší Kalifornie má hned 54 volitelů.
S výjimkou dvou států platí, že vítěz v daném státě získá všechny jeho volitele. Jen v Maine a Nebrasce se navíc přihlíží i k vítězům v kongresových obvodech. Maine má dva, Nebraska tři obvody. Prezidentští kandidáti si tedy v těchto dvou státech mohou volitele rozdělit, pokud v různých obvodech vyhrají různí uchazeči o funkci prezidenta.
Složitosti amerických voleb
Proti primárním volbám jsou základní rysy systému prezidentských voleb vlastně relativně jednoduché. Na složitosti přidávají způsoby hlasování v jednotlivých státech. Někde se volí pomocí hlasovacích lístků, jinde na terminálech. Jak lístky, tak terminály se mohou dost zásadně lišit, voliči navíc někde mohou dopisovat další kandidáty, kteří na volebním lístku napsáni nejsou. Ne všichni uchazeči totiž mají plnou registraci ve všech státech.
V minulosti se ukázalo, že některé typy volebních lístků zmátly voliče tak, že omylem odevzdávali hlasy jinému kandidátovi. Téměř ve všech státech je také nutné, aby se občané k volbám registrovali, jedině tak se z nich mohou stát voliči.
V minulých volbách vůbec největší pochybnosti vzbudila možnost korespondenční volby, kdy lidé mohou hlasy odevzdat prostřednictvím pošty. Doručování a sčítání těchto hlasů trvalo několik dní, protože jich bylo kvůli pandemii covidu několikanásobně víc než v minulosti. Donald Trump je tehdy označil za podvod a letos už předem vyhlásil, že distanční hlasování povede k mnoha podvodným hlasům.
ČTĚTE TAKÉ: Deportace, město bezdomovců a „zkásnout“ Evropu kvůli Ukrajině. Trump odhaluje své plány
Jak amerického prezidenta volí volitelé
Lidmi vybraní volitelé se v úterý 17. prosince setkají ve svých státech, aby odevzdali hlasy, tentokrát už přímo pro prezidentské kandidáty. Oficiální sečtení těchto hlasů proběhne 6. ledna 2025 na společné schůzi Senátu a Sněmovny reprezentantů. Oba tyto kroky jsou v současné době víceméně formalitou, protože volitelé zpravidla hlasují pro kandidáta, za něhož byli zvolení ve volbách, a vítěz je v té době už znám.
V minulosti se sice takzvaní nevěrní volitelé objevili, často hlasovali pro úplně jiného kandidáta vlastní strany, ale nikdy nezvrátili výsledek voleb. Některé státy navíc už volitelům zákonem nařídily povinnost hlasovat pro kandidáta, za kterého byli do sboru volitelů vybráni.
Jak amerického prezidenta volí Sněmovna reprezentantů
Může se ale stát, že nikdo z kandidátů nezíská 270 volitelů. V takovém případě se prezidentské volby dostanou do „druhého kola“, kdy hlavu státu volí Sněmovna reprezentantů. Zákonodárci dostanou na výběr ze tří kandidátů, kteří získali nejvíce volitelských hlasů.
Jenže ani tady neplatí prosté sečtení všech hlasů. Vítězem totiž není automaticky ten, kdo získá největší počet hlasů z celé sněmovny, ale ten, kdo „získá“ alespoň 26 států z 50. V praxi by to vypadalo tak, že hlasy reprezentantů každého státu se nejprve sečtou odděleně. Hlas jednotlivého státu jako celku pak získává kandidát, který v takto odděleném hlasování získal nejvíce hlasů.
Americké primárky
Ještě složitější jsou primární volby, v nichž strany vybírají své kandidáty do hlavní části prezidentských voleb. Kandidáty tedy nevybírají stranické sekretariáty, jako je tomu obvykle v Evropě, ale v první polovině volebního roku lidé – obvykle příznivci strany – v různých typech primárek, které si určují jednotlivé státy samostatně.
Také u primárek platí, že lidé nejdříve vybírají delegáty, kteří až následně volí svého kandidáta na stranickém konventu. Letos je to od roku 1968 poprvé, kdy Demokratická strana posílá do závěrečného klání o Bílý dům člověka, který nevyhrál primárky ani v jednom státě. Podrobně o primárkách v roce 2024 jsme psali v samostatném článku.
Volby do Kongresu i volby guvernérů
Trochu mimo pozornost zůstávaly vedle prezidentských voleb další důležité volby, které se v USA konají souběžně. Volila se celá Sněmovna reprezentantů, zhruba třetina Senátu a 13 guvernérů (11 států a dvě závislá území).
Na následující mapě Spojených států uvidíte nejen průběžné a konečné výsledky prezidentských voleb, ale také právě sněmovních, senátních a volby guvernérů.
Témata voleb
Zajímavou grafiku, která zachycuje zájem Američanů o volební témata, přináší americká agentura AP. Opírá se o trendy vyhledávání na Google. Je vidět, že kromě samotného volebního procesu (registrace k volbám) Američany nejvíce zajímá kriminalita, zdravotnictví nebo sociální zabezpečení. Pořád hodně, ale možná až nečekaně méně lidé hledají informace o imigraci nebo potratech.
Právě potraty jsou jedním z volebních sporů prezidentských kandidátů. Zatímco republikáni zastávají konzervativní postoje, demokraté by nejraději zvrátili rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který v roce 2022 zrušil federální právo na potrat. Ovšem soud interrupce nezakázal, jen ponechal tuto legislativu na jednotlivých státech. Některé státy teď potraty zcela zakazují, v jiných státech USA ale platí zákony, které jsou liberálnější než v Evropě. Podívejte se na přehlednou mapu interrupčních pravidel.
Národnostní menšiny v amerických volbách
Podle odborníků mohly americké prezidentské volby v roce 2024 rozhodnout menšiny, konkrétně Afroameričané a Hispánci. Výzkumy veřejného mínění si všimly, že tito tradiční voliči Demokratické strany se více přesouvají k republikánům. Tento trend je vidět zejména mezi mladšími voliči. V následující mapě vidíte podíly příslušníků těchto menšin na obyvatelstvu Spojených států.
