Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Kolář: Imperiální Trump je trošku jako Putin. Může se však stát mírotvůrcem s výsledky


Staronového prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa bychom neměli brát doslova. Svými výroky často spíš jen naznačuje, než že by dával definitivní stanoviska. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý český velvyslanec v USA Petr Kolář. Ten dodává, že se šéf Bílého domu chová podobně imperialisticky jako jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Navzdory tomu Kolář říká, že se Trump i tak může stát mírotvůrcem, který svým přístupem přinese pozitivní výsledky. Například akceptovatelný mír pro Ukrajinu.

Donald Trump je znovu americkým úřadujícím prezidentem a už stihl svými prvními příkazy zjitřit emoce – vystoupení z WHO, odstoupení od klimatické dohody, omilostnění výtržníků z Kapitolu či vyšetřování Bidenovy administrativy. Co na to říkáte? Dalo se to čekat? 
Dalo, není to žádné překvapení. Vlastně se divím, že to ještě někoho rozjitřuje, protože tyto své kroky dával předem najevo.

ČTĚTE TAKÉ: Trump uvalil cla na Čínu, odpor je minimální. Analýza CNN odkrývá, proč Peking takticky mlčí

Ještě coby zvolený prezident stihl před nástupem do funkce promluvit do světového dění výroky o Grónsku, Panamě a Kanadě. Co tím podle vás sleduje?
Není to neznámá figura. Prostě končí éra liberalismu a globálního propojování ekonomik. Spíš to vypadá, že se vracíme do doby mezi 16. až 18. stoletím – do období merkantilismu. Do doby, kdy státy a mocnosti prosazují své vlastní zájmy často silou. Nemyslím tím rovnou zbraně v ruce, ale i ekonomika se dá militarizovat, dá se z ní udělat zbraň.

První část rozhovoru s bývalým velvyslancem v USA či Rusku a poradcem prezidenta Petra Pavla Petrem Kolářem si můžete přečíst zde:

A Donald Trump je typ transakčního politika, který nahodí nějakou cenu a pak je připraven smlouvat. Když vidí, že má převahu a nejde ho zastavit, tak sílu uplatní. Je to trošku imperiální způsob, který ho moc neodlišuje třeba od Vladimira Putina. Na prvním místě má zájem Ameriky a podle toho se bude chovat. Je otázka, co to bude znamenat pro vztahy se spojenci. Ale nemyslím si, že je vše ztraceno. Naše spojenectví s Američany nekončí. Teď musíme správně vyhodnotit, kde jsou naše společné zájmy a umět Americe, potažmo Trumpovi, něco nabízet. Nejen něco neustále očekávat a natahovat ruku. Evropa se musí postavit na vlastní nohy.

Zmínil jste ekonomický nátlak, ale Trump zároveň ohledně Panamy či Grónska nevyloučil ani použití vojenské síly…
To k tomu patří, že když se obchodník nedomluví po dobrém, tak řekne: „No tak si to vezmu silou.“

Dovedete si představit takový scénář s Trumpem?
Vůbec si ho ani představovat nechci. V případě Kanady a Grónska je to absolutně nepředstavitelné. Kanada je jednak součástí Commonwealthu (společenství států Velké Británie a jejích bývalých kolonií po celém světě; pozn. red.)...

Takže by to potažmo mohlo vést ke konfliktu s Velkou Británií.
Předpokládám, a nejen s ní. Trump navíc už v minulém prezidentském období dokázal urazit nejen kanadského premiéra Justina Trudeaua, ale i jeho australského protějška Malcolma Turnbulla, kterému praštil telefonem. Kanada je navíc součástí NATO a neumím si představit, i když už máme jisté napětí mezi Tureckem a Řeckem, že by se to samé odehrávalo v Severní Americe. Grónsko je pak autonomní území Dánska, které je navíc v Evropské unii a jde o aliančního spojence.

A Panama je jedním z mála států Latinské Ameriky, který je proamerický. Je na pováženou, že Trump takto vyjel zrovna po nich. Na druhou stranu pro Trumpa nejspíš budou v zahraniční politice prioritou vztahy s Čínou, potažmo soupeření s ní, a zde motivaci v Panamském průplavu bohužel vidím. Čínské zájmy se tam začaly materializovat a jsou viditelné. Chápu to tedy jako Trumpovo přiznání, že chce průplav zpět. Jestli se jej Panama vzdá nebo třeba přehodnotí svůj vztah s Čínou, to se uvidí.

Je to spíše hypotetická otázka, ale jak by se v případě zmíněného vojenského kroku Trumpovy Ameriky směrem ke spojencům v NATO – Kanadě a Dánsku – zachovalo případně Česko?
Takovou situaci si opravdu nechci ani představovat a nebudu spekulovat. Nepřilévejme olej do ohně, emocí v mezinárodních vztazích je od návratu Trumpa víc, než je zdrávo. Trump se teď začne realizovat a my bychom měli hledat styčné body, protože hodnota našeho spojenectví je obrovská. Američané po druhé světové válce pomocí Marshallova plánu obnovovali poničenou Evropu a já si neumím představit, že bychom teď šmahem tuto obrovskou hodnotu spláchli.

Nesmíme Trumpa brát doslova. Hodně toho řekne a pak se nějak chová. Jeho výroky spíš něco naznačují, než že by byly definitivní.

Trumpova nová administrativa po inauguraci vyzvala ruského autoritářského prezidenta Putina, aby přispěl k jednání o míru na Ukrajině. Ačkoliv Trump dříve říkal, že vyjedná mír už za 24 hodin po zvolení či později po inauguraci, nyní hovoří o několika měsících. Myslíte, že se zrovna Trumpovi může podařit sjednat takový mír, který bude přijatelný pro Rusy i pro Ukrajince? Nebo je to jen utopie?
Nesmíme Trumpa brát doslova. Hodně toho řekne a pak se nějak chová. Jeho výroky spíš něco naznačují, než že by byly definitivní. O jeho přístupu k Rusku napoví i lidé, se kterými chce do budoucna spolupracovat. Je tu třeba nový ministr zahraničí Marco Rubio, který byl jednomyslně schválen a tleskali mu i demokraté. Není to nováček či hlupáček, ale naopak zkušený člověk, který má slibný potenciál.

Pak je tu zmocněnec pro válku na Ukrajině Keith Kellog, který říká, že hra na Ukrajině musí skončit tak, že Rusko bude poraženo a bude to znamenat pád Putinova režimu. K tomu lze připočíst Trumpova poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze, což také není žádný beránek, a nastupující ministr financí Scott Bessent se nechal slyšet, že je potřeba na Rusko uvalit zničující sankce a přinutit jej, aby pocítilo americkou sílu. To zní celkem slibně.

Jiní členové Trumpova kabinetu však takový názor nesdílejí…
Pak tu jsou samozřejmě lidé jako viceprezident J. D. Vance, který s podporou Ukrajiny moc nepočítá. A může se to otočit, stejně jako se personálně měnila Trumpova předešlá administrativa. Jeho první ministr zahraničí Rex Tillerson neměl dlouhého trvání, stejně tak i jeho poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který byl nejdřív Trumpův člověk, ale později o jeho praktikách napsal knihu, v níž na něm nenechává nit suchou. Mnozí lidé, a to i ti, kteří byli zprvu velmi loajální, Trumpa později opustili.

Ne každý jeho manipulace, kdy dostane třeba nějaká čísla do podkladů, ale řekne úplně jiná, protože mu zní lépe, vydrží. Ne každý je ochoten být v podstatě jeho užitečným idiotem, který plní roli fíkového listu. Ale uvidíme, třeba se to nepotvrdí a po zkušenostech z prvního období bude sice imperiálně využívat sílu, ale dosáhne tím pozitivních výsledků. Už se mu to povedlo na Blízkém východě, když prohlásil, že jestli do jeho inaugurace nebudou propuštěni rukojmí, tak rozpoutá peklo. A vidíte.

Za to mu při inauguraci i Biden tleskal ve stoje.
Ano. To je mimochodem jeden z poměrně viditelných rysů, které ty dva pány odlišuje – Biden mu tleská ve stoje a Trump na Bidenovu inauguraci ani nepřišel, čímž porušil všechna tradiční pravidla a vypovídá to o jeho charakteru. Ale Amerika zčervenala, staronový prezident má silný mandát a vyhrát mu pomohli i demokraté svojí neschopností a viditelným posunem do levicových pozic

PODÍVEJTE SE: Trumpova kritika Putina je nečekaně silná, píše CNN. Just popsal, jak to šéf Kremlu skousl

A zvládne každopádně Trump vyjednat i spravedlivý mír na Ukrajině?
Doufám, že Donald Trump bude chtít do dějin vstoupit nejen jako mírotvůrce, ale i jako někdo, kdo dokáže zvítězit a jednat řádně s Putinem tak, že to nebude nespravedlivý mír a appeasement Ukrajiny pro Rusko. Je to jen o tom, kdo z dvojice Trump – Putin bude mít větší sílu a jestli se Trumpovi podaří Putina přesvědčit, že je pro něj výhodnější přestat s válkou co nejdříve a nabídnout Ukrajině akceptovatelné podmínky.

V nedávném rozhovoru před volbami jste zmínil, jak jste rád, že se prezident Petr Pavel v USA loni setkal s představiteli konzervativního think tanku Heritage Foundation s tím, že někteří jeho členové nebudou sdílet Trumpovy názory a přesto mohou mít vliv na směřování USA. Jak se vám s ohledem na to dívá na Trumpův kabinet a jeho klíčové lidi? Pozitivně jste zmínil Marca Rubia, ale další členové vyvolávají kontroverze, třeba avizovaný ministr obrany Pete Hegseth.
Zrovna on má podobný osud jako Trump, jen není tak bohatý. Byl sice v armádě, takže nechci snižovat jeho kredit, ale především je to komentátor Fox News. Neříkám, že třeba vy jako novinář byste nebyl kvalifikován dělat ministra obrany, ale přece jen nějaká zkušenost s řízením takového kolosu, jakým je obrana USA, je na místě.

Jsou zde i další lunetici jako třeba Robert F. Kennedy Jr., který má být ministrem zdravotnictví a přitom je antivaxer (odpůrce očkování; pozn. red.). Nedivím se, že Biden při odchodu z úřadu dal preventivní milost mimo jiné imunologovi a někdejšímu zdravotnickému poradci prezidenta Anthonymu Faucimu. Antivaxerská skupina v nové administrativě bude asi poměrně silná. A pak je tu nominantka na ministryni spravedlnosti Pam Bondiová, která se vyjádřila v tom smyslu, že by prokurátoři, kteří se podíleli na vyšetřování Trumpa za útok na Kapitol, měli být trestně stíháni.

Jak hlasovali voliči v USA: Pro svého kandidáta nebo proti jeho soupeři?

Tohle všechno jsou ty momenty, kdy se snažím vidět sklenici spíš z půlky plnou, než prázdnou. K těm všem špatným případům se vždy snažím najít nějaké dobré. Ale říkám si, jak dlouho to tam ti dobří vydrží a jestli se s jejich pomocí povede zabránit nejhoršímu.

A to by podle vás znamenalo co?
Kdyby se rozpadly tradiční spojenecké svazky a globální Západ se rozhádal kvůli Trumpovi natolik, že bychom byli snadnou kořistí autokratů z totalitářské Číny, Ruska a dalších zemí. Myslím, že jednou z věcí, která bude Trumpa motivovat, je také to, jak se někteří jeho zdánliví spojenci staví právě k Číně. Nevím, zda se jeho oblíbenec, maďarský premiér Viktor Orbán, Trumpovi pochlubil, že se snaží budovat čilé obchodní vztahy s Čínou. Nebo zda si Putin uvědomil, co dělá, když uzavírá smlouvu s Íránem a podcenil vliv izraelské diaspory v USA na Trumpa a jeho rodinu. To vše je ale stále rovnice o mnoha neznámých. Mohu jenom doufat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nežmoulejme pozvánky na inauguraci Trumpa, řekl Farský. Jako uražené děcko, vypálila Dostálová