Stejně jako předchozí léta, zůstal i v roce 2020 americký prezident Donald Trump výstřední politickou figurou, která budila vášně a spouštěla řetězce pozitivních i negativních reakcí. Muž, který se stěhuje z Oválné pracovny, musel řešit pandemickou krizi, napětí na Blízkém východě a hlavně listopadové volby. Jaký účet svět Trumpovi za uplynulý rok vystavil?
Je to jako chřipka. Bude to dobré. Trhy jsou v dobré kondici. Těmito slovy komentoval Donald Trump v lednu a únoru nákazu koronavirem, která se ve stejný čas začala masivně šířit po Spojených státech. „Jednoho dne zmizí. Jako zázrakem, prostě zmizí,“ doufal americký prezident na tiskové konferenci v Bílém domě 27. února.
Jenže zázrak se nekonal a ze Spojených států se za pár měsíců stalo pandemické semeniště číslo jedna. Nenaplnila se ani Trumpova predikce, že virus zažene teplé počasí. A zatímco jinde ve světě už občané nasazovali roušky, americký lídr byl k ochraně dýchacích cest skeptický. „Nošení roušek je dobrovolné, můžete to dělat, nemusíte. Já to dělat nebudu, ale když je někdo chce nosit, je to v pohodě,“ pronesl Trump 3. dubna na tradičním brífinku k pandemii.
Dezinfekce léčí?
Pak to přišlo. Trump pronesl výrok, který, ať už byl, jak prezident tvrdil, pronesen sarkasticky, nebo vážně, napáchal na jeho reputaci obrovské škody. „Vidím, že dezinfekce zničí virus během jedné minuty,“ sdělil Trump novinářům na tiskové konferenci na konci dubna. „Existuje způsob, jak bychom to nějak vstříknuli dovnitř? Jako čištění. Koronavirus napadá plíce a napáchá velké škody. Takže by bylo zajímavé to zkusit. Bude zapotřebí na to využít doktory. Ale každopádně mi to zní zajímavě,“ dodal.
Trumpův lehkovážný postoj ke koronaviru se začal měnit až s příchodem letních prázdnin, kdy už v USA na COVID-19 zemřely desetitisíce lidí. Za skutečnou hrozbu ale Trump nemoc nepovažoval zřejmě nikdy, ani když ji sám v říjnu prodělal. Koronavirová apatie jej tak velmi pravděpodobně stála vítězství ve volbách.
Blízkovýchodní mírotvorce
Zatímco na domácí scéně byl některými lidmi zatracován, na té zahraniční si Trump připsal mnohé plusové body. Až do konce svého funkčního období si udržel jasný a vyhraněný postoj vůči Rusku, Číně i Íránu (o tom, jak se k těmto mocnostem postaví Biden, jsme psali ZDE). Z Blízkého východu stáhl stovky amerických vojáků a přesto dopomohl k porážce Islámského státu a podepsal mírovou smlouvu s radikálním hnutím Tálibán.
Mírový dialog zprostředkoval Trump také mezi Izraelem a jeho odvěkými rivaly – Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem. Při složitém šachování na Blízkém východě se ale Trump otočil zády ke svým odvěkým spojencům Kurdům, které zanechal v říjnu roku 2019 napospas turecké ofenzivě do Sýrie.
Prohra ve volbách
Pod tíhou výše zmíněných událostí vstupoval Trump do prezidentských voleb roztěkaný a nepřipravený. Zatímco Joe Biden měl čas budovat předvolební strategii, Trump musel hasit problémy spojené s pandemií. Přesto si americký prezident našel čas na to, aby uspořádal několik svých tolik oblíbených masových mítinků, kde ho pravidelně podporovaly tisíce lidí.
V noci z 3. na 4. listopadu americká společnost ve volbách vystavila Trumpovi stopku a vyslovila se pro rošádu v Bílém domě. Novým vládcem USA se tak po lednové inauguraci stane demokrat Biden. Trump sice výsledky voleb napadl u soudů a na svém Twitteru pravidelně psal o tom, že bylo hlasování zmanipulované, nebylo to ale nic platné.
Americký prezident, který by nebýt pandemie zřejmě volby znovu vyhrál a prožil nejlepší rok v Oválné pracovně, se na konci svého funkčního období proměnil v zatrpklého politika, který začal kopat do vlastních řad, odstavil z funkce své někdejší pobočníky a podepsal řadu kontroverzních amnestií.
