Už pět let mohou pražští řidiči jezdit největší dokončenou podzemní stavbou v České republice. Výstavbu tunelového komplexu Blanka, který se veřejnosti otevřel 19. září 2015, ale provázely patálie v podobě časového skluzu a více než dvacetimiliardového navýšení rozpočtu. S realizací původně nesouhlasili ani obyvatelé hlavního města. Dnes si lze pohyb autem po metropoli bez sítě podzemních tunelů jen těžko představit.
Soustava Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu se stavěla během funkčního období čtyř pražských primátorů. Vše začalo v roce 2007, kdy metropoli řídil Pavel Bém z ODS. Komplex měl být původně zprovozněn o čtyři roky později, tehdy už pod vedením Bémova stranického kolegy Bohuslava Svobody. Průtahy a těžkosti kolem Blanky ale později museli řešit ještě Tomáš Hudeček (TOP 09) a Adriana Krnáčová (ANO).
Rychle a zběsile v tunelu Blanka: Skokánky, vysypané kufry a proražené závory
Názor, že se mají i obtížné situace brát s humorem, zastává pražská Technická správa komunikací (TSK), která na svém facebookovém profilu sdílela kompilaci dopravních nehod, jež se odehrály v tunelu Blanka. Od otevření proslulé pasáže Městského okruhu v Praze uplyne v sobotu pět let.
Zapeklitá podmínka a čtyřleté kolaudační průtahy
Ke slavnostnímu otevření ve zkušebním provozu došlo až 19. září 2015. Dokončovací práce skončily ještě o několik měsíců později. Z původního rozpočtu 17,2 miliardy korun se nakonec stalo, včetně dvojího zvýšení DPH, 34 miliard. K časovým průtahům došlo ale i kvůli problémům s podmínkou stavebního povolení, proto byl tunel dlouho jen ve zkušebním provozu. K finální kolaudaci došlo až v říjnu 2019, když byla splněna podmínka dokončení severozápadní části Městského okruhu.
Úsek plánovaný přes městskou část Suchdol se však ještě ani nezačal stavět a nic nenasvědčuje tomu, že by se věci daly v nejbližší době do pohybu. „Nenapadá mě, jak by to mohli obejít a získat kolaudační rozhodnutí, když je to zřejmá podmínka,“ řekla v září 2016 advokátka Petra Humlíčková.
Zatékající voda a výměna kabelů
Podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) konstatoval právní rozbor, že podmínka je neadekvátní, neboť Praha nemůže garantovat státní stavbu, kterou chystá Ředitelství silnic a dálnic. Kolaudace mimo jiné ukončila režim zkušebního provozu, který komplikoval způsob financování. Město jej totiž muselo hradit z rozpočtových investic.
Co se týká finančních zádrhelů, šlo zejména o komplikace s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se město Praha, společnost Metrostav a Inženýring dopravních staveb dostaly až k arbitráži. Až poté byly faktury uhrazeny. Známé jsou také potíže se zatékající vodou, kvůli níž museli pracovníci stavební firmy vyměnit 56 kilometrů kabeláže.
Největší podzemní stavba v ČR
Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu. Každý den třemi tunely, které komplex tvoří, projedou desítky tisíc aut, nejvytíženější Dejvický tunel využívá 94 tisíc aut denně.
Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu. Prvním z nich je Brusnický tunel, dlouhý 1,4 kilometru, následují kilometr dlouhý Dejvický tunel a zhruba 3,1 kilometru dlouhý Bubenečský tunel. Celková délka komplexu dosahuje zhruba 5,5 kilometru.
