Parlamentní volby v Polsku
Již brzy rozhodnou Poláci o dalším směřování svého státu. Klíčové volby našeho 40milionového souseda budou mít bezpochyby velký dopad i na blízké spojence Varšavy. Jak jednotlivé polské představitele a strany vnímají čeští politici? Své názory redakci CNN Prima NEWS prozradili europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Jejich preference se v mnoha ohledech dost liší.
Kdyby byl Mikuláš Peksa polským občanem, zůstal by věrný pirátské ideologii. „Mojí první volbou by byla jednoznačně Pirátská strana, která ale bohužel kvůli byrokratickým překážkám bude kandidovat pouze v některých okrscích do Senátu,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Do Sejmu (dolní komora polského parlamentu) by prý volil politickou stranu, která jasně podporuje lidská práva, a to zejména v oblasti práv žen rozhodovat o svém vlastním těle.
Mikuláš Peksa (Piráti) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: CNN Prima NEWS
Tomáš Zdechovský Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz
Tomáš Zdechovský Zdroj: ČTK
Mikuláš Peksa v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Tomáš Zdechovský v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa (Piráti) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: CNN Prima NEWS
Tomáš Zdechovský Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz
Tomáš Zdechovský Zdroj: ČTK
Mikuláš Peksa v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
Tomáš Zdechovský v Partii Terezie Tománkové Zdroj: CNN Prima NEWS
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíčové volby v Polsku. Kdo uspěje? Čeká nás ostrý střet zkušených matadorů
„Po poradě s přítelkyní, která má polské občanství, jsem nabyl dojmu, že jedinou stranou se skutečně jasnou pozicí v otázce interrupce je Lewica (Levice). Ačkoliv se plně neztotožňuji s jejich ekonomickým programem a řada představitelů mi připadá problematická, byla by Lewica mou volbou menšího zla,“ sdělil Peksa.
KOMENTÁŘ: Modlete se a chlastejte. Polští politici vsadili před volbami také na Boha a pivo
Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński v blížících se parlamentních volbách opět sází na věrného nadpozemského spojence. Boha. Zda mu požehnání shůry vystačí v říjnovém klání, není jisté. Proto se u severních sousedů hodně mluví o možném spojenectví Kaczyńského partaje s krajně pravicovou koalicí Konfederace. Ta se víry nevzdává a stejně jako vládní strana stojí za absolutním zákazem potratů, mladší ročníky navíc zaujala propagací bezmezného pití piva. Modlete se a chlastejte! Na billboardech takový slogan nevisí, přesto jeho šiřitelům může přinést úspěch.
Polská předvolební kampaň se nese především v duchu souboje mezi vládní národně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a opoziční centristickou stranou Občanská platforma (PO). PiS si v zářijových průzkumech držela náskok se ziskem přesahujícím hranici 30 procent. PO bude kandidovat znovu jako Občanská koalice. Na PiS mírně ztrácí – pohybuje se kolem 27 procent.
Právě Občanskou platformu by volil Tomáš Zdechovský, který má podle svých slov nadstandardní vztahy s jejím předsedou Donaldem Tuskem. „Rozhodně bych volil Občanskou platformu. Osobně bych chtěl za polského premiéra Donalda Tuska. Známe se dost dobře z doby jeho působení v Bruselu. Je to velmi pracovitý a vzdělaný politik, zároveň jeden z nejsilnějších lídrů,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Peksa vnímá Občanskou platformu jako proevropskou alternativou PiS. PO se ale podle něj ve snaze o přebírání voličů v mnoha směrech přiblížila svému největšímu konkurentovi.
Rozhodne koaliční potenciál
Stěžejní pro polské volby bude výsledek tří uskupení, kterým agentury přisuzují kolem 10 procent. Krajně pravicová Konfederace by podle analytiků mohla být potenciálním koaličním partnerem PiS. Jenže podle průzkumů není vůbec jisté, že tento tandem získá v Sejmu většinu. Rýsuje se rovněž spojení opozičních subjektů. Občanská platforma má šanci složit většinu s nově založenou pravostředovou koalicí Třetí cesta a s již zmíněnou Levicí.
Názory Peksy a Zdechovského jsou odlišné i v případě vnímání vládní strany Právo a spravedlnost. „PiS je sbor mocichtivých konzervativních šílenců, kteří se neštítí ničeho – zásahů do soudů a státních zastupitelství, omezování práv žen a LGBTIQ+ komunity, zestátňování podniků, ničení životního prostředí nebo obchodu s vízy pro bohaté migranty,“ nebral si servítky pirátský europoslanec.
Zdechovský připustil, že se v některých ohledech se zástupci PiS shoduje. „Právo a spravedlnost je naše konkurence. Shodneme se na podpoře Ukrajiny a tvrdém postoji vůči Rusku. Určitě ale máme jiný pohled například na vnímání svobody médií. Občanská platforma zkrátka více odpovídá pohledu KDU-ČSL na demokracii,“ uvedl.
Jaroslaw Kaczynski, Mateusz Morawiecki (oba PiS) a Donald Tusk (PO) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mateusz Morawiecki Zdroj: ČTK
Jaroslaw Kaczynski Zdroj: Profimedia.cz
Donald Tusk Zdroj: Profimedia.cz
Jaroslaw Kaczynski, Mateusz Morawiecki (oba PiS) a Donald Tusk (PO) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mateusz Morawiecki Zdroj: ČTK
Jaroslaw Kaczynski Zdroj: Profimedia.cz
Donald Tusk Zdroj: Profimedia.cz
Strana Právo a spravedlnost, která mimochodem v Evropském parlamentu patří do stejné unijní frakce jako ODS, v Polsku vládne od roku 2015. Premiérem je od roku 2017 Mateusz Morawiecki. Ještě výraznější tváří strany je však spoluzakladatel a předseda PiS Jarosław Kaczyński, kterého mnozí analytici považují za velkého zákulisního hráče a za nejmocnějšího muže v Polsku.
Donald Tusk sloužil jako premiér Polska mezi roky 2007 až 2014. Poté se stal dokonce předsedou Evropské rady. Po jeho odchodu do Bruselu však začala Občanská platforma v souboji s PiS ztrácet. Tusk se stal znovu předsedou strany, kterou sám spoluzakládal, v roce 2021. Nyní dělá vše pro to, aby Právo a spravedlnost dostal do opozice.
Horká fáze kampaně je skutečně vyhrocená. Polské volby se uskuteční již v neděli 15. října 2023. Konečné výsledky by měli Poláci znát v pondělních ranních hodinách.
Více informací o sporech stran PiS a PO naleznete pod tímto odkazem.
