Protesty v Číně: Lidé volají po pádu diktatury. Demonstrace se ale mohou otočit proti nim

Protesty v Šanghaji

Číňané protestují proti opatřením

Protesty proti covidovým opatřením a politice tzv. nulové tolerance se rozhořely v řadě čínských měst. Jedním z nich je i město Šanghaj, kde protestující uctívali památku nejméně deseti lidí, kteří zahynuli při požáru výškové budovy v západočínské provincii Sin-ťiang. Protestující provolávali hesla jako: „My chceme svobodu“ nebo „Pryč s komunistickou stranou Číny“. Podle amerického profesora Ja-šenga Chuanga z ekonomické fakulty univerzity v Massachusetts ale demonstrace mohou přinést i utažení šroubů ze strany komunistického režimu.

Čínské úřady hlásí v poslední době rekordní přírůstky nakažených koronavirem. V sobotu bylo evidováno 35 183 nově prokázaných případů, což je rekordní přírůstek. Spolu s tím se však na některých místech v Číně rozjely protesty nespokojených občanů, kteří odmítají nulovou toleranci vůči covidu. A to není v komunistické zemi zcela obvyklé.

V Šanghaji lidé postávali už od odpoledních hodin na ulici a drželi bílé listy papíru a bílé květiny. Ty jsou v Číně symbolem protestu proti cenzuře. Několik lidí také zapalovalo svíčky a protestující pokládali květiny za oběti požáru výškové budovy ve městě Urumči. Na sociálních sítích se totiž objevila informace, že lidé uhořeli kvůli protipandemickým opatřením, protože se nemohli dostat ven. Čínské úřady však tuto verzi odmítají.

Někteří lidé ale podle očitých svědků vykřikovali hesla jako „Pryč s komunistickou stranou Číny“ nebo „My chceme demokracii, ne diktaturu“. Lidé také požadovali, aby odstoupil komunistický prezident Si Ťin-pching. Podle BBC je otevřený požadavek na rezignaci nejotevřenější kritikou, jaká je v jinak vůči úřadům poslušné čínské společnosti k vidění.

„Protesty jsou v Číně vzácné, protože neexistuje žádný koordinační mechanismus. V jiných společnostech tuto koordinační funkci plní náboženství, nevládní organizace a technologie. Jednou z pošetilostí politiky nulové tolerance ke covidu je, že poskytuje koordinační mechanismus napříč regiony a socioekonomickými třídami. Ironie je bohatá,“ poznamenal k tomu profesor Ja-šeng Chuang.

„Jsem ochoten učinit jednu předpověď: současná situace není ustálenou rovnováhou. Čína se může stát více represivní, kupříkladu militaristickou autokracií. Nebo vláda udělá nějaké ústupky, ale to si vyžádá další požadavky,“ dodal a vzpomněl i rok 1989.

„Je předčasné říci, že jde o okamžik jako v roce 1989. Věc, na kterou je třeba dávat pozor, je, zda může dojít k rozkolu. Ale to je černá skříňka a my nemáme tušení,“ uzavřel svůj komentář.

Protesty rozehnala policie

Podle videí je zřejmé, že tyto protesty rozehnala tvrdě policie. Ta měla použít pepřový sprej proti asi 300 lidem.

Podle agentury Reuters jsou pouliční protesty v Číně výjimečné a nespokojení lidé dávají najevo své rozčarování jen přes sociální sítě. Cenzoři však tuto kritiku okamžitě mažou. Podobný scénář se tak opakuje i pokud lidé píší negativní příspěvky na protipandemická opatření.

Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazují také strkanice demonstrujících a policistů či snahu lidí strhnout barikády uzavírající postižené čtvrti v Nankingu, Kantonu (Kuang-čou) a dalších městech. Střety zaměstnanců s policií dokonce hlásí největší továrna na přístroje iPhone ve městě Čeng-čou ve střední Číně.

Tagy: