360° 2. část (20. 10. 2022)
Rozdílné výroky vládních zástupců o dani z mimořádných zisků stála republiku 31 miliard. Těmito slovy si do kabinetu rýpli místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Tweet místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) o avizovaných změnách ale její stranický kolega Martin Peksa hájil.
„Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) a Jan Jakob (TOP 09) jsou spoluviníci, kteří střadatele obrali o 31 miliard. Ukazuje to, jak je vláda polepena z pěti nesourodých subjektů, svědčí to o neschopnosti,“ uvedl Kolovratník s tím, že koalice dohromady spojuje jen „antibabiš“.
Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli.
— Olga Richterová - místopředsedkyně Sněmovny (@olgarichterova) October 18, 2022
Narážel tak na zmatky kolem připravované daně z mimořádných zisků, která by měla platit i pro letošní rok. Na dani se v úterý dohodli lídři koaličních stran, měli ale protichůdná prohlášení. Podle některých kritiků tak připravili firmy o desítky miliard korun za jediný den.
Hrnčíř: Neskutečný amatérismus
Tweety o zdanění poslankyně Richterové nebo Jurečky jsou i podle ekonoma Lukáše Kovandy pro Českou republiku velmi nákladné. Peksa v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zdůraznil, že by si vládní koalice měla v Poslanecké sněmovně nastavit jasná pravidla pro komunikaci.
„To, že se nemluví o procesu, až když je upečeno, se mi ale nelíbí. Rád bych viděl těch 31 miliard, připadá mi divoké vyvozovat tato čísla na základě krátkého časového úseku,“ bránil Piráty a Fialův kabinet Peksa.
Hrnčíř pak nešetřil kritikou směrem ke koalicím. „V každém případě je to neskutečný amatérismus a nekompetentnost této vlády. Neuvědomuje si některá prohlášení, obzvlášť v oblasti daňové a fiskální politiky. Může to mít dopad na trhy a cenu akcií, 31 miliard je obrovská částka,“ dodal jasně.
Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladu základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o 20 procent.
