Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Jak reagují politici a experti?
Měla to být vzorová ukázka transparentnosti. Nakonec se ale z výběru nových ústavních soudců stal obří přešlap, který zanechal kaňku na prezidentské kanceláři, panelu vybraných expertů i Senátu. A k transparentnímu výběrovému procesu stejně nedošlo, myslí si analytik webu Česká justice Petr Dimun. Navíc to kauzou, nyní již bývalého, kandidáta Roberta Fremra neskončilo. Otazníky létají i nad novým předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou. „On nebo Kancelář prezidenta republiky by měli požádat archiváře o rešerši, aby zahnali pochybnosti. Je potřeba to vyřešit okamžitě, rychle a hned,“ má jasno Dimun.
Fremr podle svých slov neustál tlak médií a expertní panel, který pomáhal s výběrem nových ústavních soudců, nabídl prezidentovi Petru Pavlovi svou rezignaci. Takový je výsledek kauzy, ze které nespí nejen Pražský hrad, ale i zástupci horní komory, kteří udělili Fremrovi zelenou, aby se postu na Ústavním soudu ujal. Zatímco hlava státu musí přemýšlet nad novým kandidátem, veřejnost zajímá, zda byl dosavadní proces hledání vhodných nominantů ideální. Podle Petra Dimuna nikoliv.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fremr učinil správné rozhodnutí. Jeho důvody jsou ale silně alibistické, hodnotí experti
„Je to samozřejmě selhání. Když řeknu, že výběr ústavních soudců bude transparentní, musím zveřejnit i kritéria, podle kterých jednotlivé kandidáty vybírám. Legitimní by byl i výběr ryze podle pana prezidenta. Jenže tady nevíme, podle čeho, v jaké formě a jakým způsobem poradní panel dané nominanty vybíral. Ani jak probíhaly pohovory a na co se uchazečů o post ptal. Panel má být transparentní, ne transparentnost vyvolávající,“ vyjádřil se kriticky analytik webu Česká justice pro redakci CNN Prima NEWS.
Sám věří, že prezident Pavel už má před sebou doporučení na náhradníka za Fremra. Tak či onak nicméně nabídka rezignace poradního panelu v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou za něj dává smysl. „Nemám problém s tím, kdo v panelu sedí, ale s tím, že nedal najevo jasný způsob výběru, z jakých oblastí budou kandidáty zkoušet. Budilo to pak dojem, že s některými adepty zacházeli v rukavičkách, zatímco jiní byli dopředu vyloučeni z výběru a chodili za panelem spíše z povinnosti. Jako kdyby byli jen stafáž transparentnosti,“ pokračoval Dimun.
Velkým pochybením byl už samotný fakt, že nikdo neučinil základní lustraci kandidátů a nedívali se do jejich minulosti. Právě to zlomilo vaz jak senátorům, kteří neznali kauzu Olšanských hřbitovů a nechali Fremrovi volný průchod, tak hradním poradcům, kteří za svůj výběr nesou určitý díl odpovědnosti. Největší tíhu ovšem nese Kancelář prezidenta republiky.
„To je úřad, který nese plnou odpovědnost za konečný výběr a doporučení panu prezidentovi, nikoliv odborný panel. Ten sice může pomoci s rešerší, ale tíha odpovědnosti leží jinde. A pokud by se KPR obrátila na archiv se svým požadavkem, ten by jí vyhověl a poskytl by své studijní kapacity. Zde prezidentská kancelář selhala,“ konstatoval expert.
Řešení? Lustrovat v archivech. I Baxu
Fremrova kauza navíc vyvolává otázky i okolo předsedy Baxy. Ten je sice již jmenovaným předsedou Ústavního soudu, ale sám během jedné z tiskových konferencí přiznal, že si příliš nepamatuje, zda má na kontě nějaký politický proces během svého působení v minulém režimu. Pakliže ano, dalších deset let by se v čele vážené instituce musel potýkat s nepříjemnou kariérní kaňkou. Zřejmě by ale nebyl ani zdaleka sám.
„Soudci trestního úseku byli do jisté míry v neustálém riziku toho, že budou rozhodovat o – z dnešního pohledu – nelegitimních trestných činech. Na každého soudce může z minulosti vyplavat nějaký podobný případ. Ohledně hodnocení bych byl nicméně velmi opatrný. Pokud pochybil, měl se tomu postavit a prostě se omluvit. V případě pana Fremra jsem velmi kriticky hodnotil to, jakým způsobem hájil svou roli v případu Olšanských hřbitovů. Nese všechny znaky politického procesu. Neříkal úplně všechna fakta, která přitom byla zřejmá, a mlžil,“ doplnil Dimun.
Postoj Roberta Fremra
Robert Fremr odmítá, že by byl před listopadem 1989 prorežimním soudcem. Senátorům na počátku srpna 2023 řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB). CNN Prima NEWS Roberta Fremra již před časem oslovila s žádostí o vyjádření. Dosud však nereagoval.
Právě Fremrův výkon nepřesvědčil ani mnohé senátory, třebaže prošel hlasováním v horní komoře. Podpořilo ho 36 zákonodárců, jeho kolegyně Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská dostaly ale o 12 hlasů více.
„Neříkám, že nemohl zapomenout, ale nepochopitelně si některé věci nepamatoval. U člověka, který má ctít fakta a požívá jakési pověsti a autority trestního soudce, bych čekal mnohem lepší přípravu na kandidaturu na ústavního soudce. Kritická místa mohl očekávat, sám říkal, že je zmíněný případ známý už několik desítek let. Buď podlehl manipulaci a rozsudek nebyl spravedlivý, nebo nepodlehl manipulaci a rozsudek byl spravedlivý. Trestní soudce nemůže říct něco mezi, že sice podlehl StB, ale odsoudili daného člověka spravedlivě,“ nešetřil kritikou Dimun.
Podotkl, že pokud panují podobné pochybnosti i okolo Baxy, měl by sám převzít iniciativu, poprosit archiváře a svým pátráním v minulosti rozptýlit otazníky jednou provždy. A pokud ne on, měly by se takového postupu chopit jiné instituce – jmenovitě Pražský hrad.
„Je to v zájmu všech. Spekulace se budou vznášet neustále. Nyní je nejvhodnější doba. Jestliže oblastní archiv říká, že nemá kapacity na normální požadavky badatelů, měl by to být Baxa nebo Kancelář prezidenta republiky, kdo by jej měli vyzvat. Za mě je potřeba to vyřešit okamžitě, rychle a hned, ne se kolem toho motat a spekulovat znovu za pět let,“ uzavřel.
