Tisková konference Roberta Fremra k jeho rozhodnutí vzdát se nominace na ústavního soudce
Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli tlaku, řekl v pondělí. Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně svého předlistopadového působení v justici, a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.
Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům. Talár obléká od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Minulý týden prezentoval své úvahy, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá. Chtěl ale stejně jako prezident Petr Pavel počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konzultační panel nabídl Pavlovi rezignaci za navržení Fremra na ÚS. O politické kauze nevěděli
Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží.
Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a jejich procesy byly označeny za politické.
Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Web Echo24 také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.
Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15.
Postoj Roberta Fremra
Robert Fremr odmítá, že by byl před listopadem 1989 prorežimním soudcem. Senátorům na počátku srpna 2023 řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB). CNN Prima NEWS Roberta Fremra již před časem oslovila s žádostí o vyjádření. Dosud však nereagoval.
Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém. Bere rozhodnutí Fremra na vědomí. Věří, že prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který projde nominací.
Pavel ani experti o kauze neveděli
I prezidentův konzultační panel, který se zabýval výběrem kandidátů na ústavní soudce, nabídl hlavě státu rezignaci kvůli tomu, že doporučil na funkci ústavního soudce Roberta Fremra. Prezident rezignaci zatím nepřijal, řekla Českému rozhlasu Plus členka panelu a soudkyně Ivana Janů.
„Ani prezident s ní (s kauzou) nebyl seznámen. Takže to bylo něco, co bylo neočekávané. A vlastně je nutno říct, že to rozhodnutí o jmenování je vlastně klíčové, poněvadž na tom závisí spravedlnost v této zemi, ale také důvěra veřejnosti v právní stát,“ řekla Janů.
Pavel na jaře informoval, že obešle 23 institucí, aby mu předložily jména kandidátů na nové ústavní soudce, a návrhy následně bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela.
