Údery spojenců Írán ochromily. Problém to je však i pro Trumpa a mír


Americko-izraelské letecké údery v Íránu vážně narušily komunikaci špiček íránského režimu. To Teheránu na jedné straně komplikuje koordinaci rozsáhlejších odvetných útoků, zároveň to ale může komplikovat ukončení konfliktu. Podle deníku The New York Times na to upozorňují vysoce postavení úředníci americké administrativy.

Od začátku války před čtyřmi týdny americko-izraelské údery zabily několik desítek íránských vůdců a jejich zástupců. Ti, kteří přežili, mají potíže s komunikací a nemohou se setkávat osobně. Obávají se o svou bezpečnost, ale také toho, že by jejich hovory mohly být odposlechnuty Spojenými státy nebo Izraelem.

ČTĚTE TAKÉ: Mír s Íránem na obzoru? Trump couvá, připustil konec války i bez otevření Hormuzu, píše WSJ

Ochromení komunikace íránských politických špiček se ale zdá se nedotklo koordinace íránských bezpečnostních a vojenských složek, píše New York Times. Země totiž i nadále útočí na americké spojence v regionu.

Po zabití nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chámeneího se navíc k moci dostali zástupci tvrdší linie z Islámských revolučních gard. Podle zdrojů z americké administrativy disponují větší mocí než náboženské vedení, které je formálně u moci.

Po zabití Alího Chámeneího byl do nejvyšší pozice v zemi dosazen jeho syn Modžtaba. Není jasné, do jaké míry skutečně vládne. Na veřejnosti se neobjevil a americké a izraelské zpravodajské služby se domnívají, že byl během války zraněn a znetvořen. Někteří zpravodajští úředníci se domnívají, že Chámeneí může být spíše loutkou a že rozhodnutí činí přeživší vedení Revolučních gard.

Překážka na cestě k míru

Chaos v komunikaci íránského vedení může být vážnou překážkou v urychleném uzavření míru, na které v poslední době tlačí Washington. Pro íránské vyjednavače je totiž kvůli komunikačnímu šumu složité formulovat a tlumočit postoj Teheránu.

S novými vůdci v čele navíc mohou mít íránští vyjednavači jen malou představu o tom, k čemu je jejich vláda ochotna přistoupit. Problém může být dokonce i v tom, že není zřejmé, koho přesně se mají na detaily zeptat.

Frustraci z pokroku v mírových schůzkách a rozporuplných signálů vyjádřil i americký prezident. „Íránští vyjednavači jsou velmi odlišní a ‚podivní‘. ‚Prosí‘ nás, abychom uzavřeli dohodu, což by měli dělat, protože byli vojensky zničení a nemají žádnou šanci na návrat, a přesto veřejně prohlašují, že pouze ‚zvažují náš návrh‘,“ napsal Trump ve čtvrtek na sociálních sítích.

Jenže i sám Trump do veřejného prostoru vysílá protichůdné signály. V pondělí pohrozil, že by americké síly mohly obsadit Chárg. Ten se nachází v Perském zálivu a je hlavním centrem íránského vývozu ropy. V úterý ale web Wall Street Journal informoval, že Trump svým poradcům oznámil, že je ochotný ukončit konflikt s Íránem, aniž by došlo ke znovuotevření Hormuzského průlivu. Ten představuje významný námořní koridor a v důsledku jeho blokády Teheránem strmě rostou ceny pohonných hmot, ale i dalších komodit a zboží.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rusko „pálí“ na Ukrajině 1 500 vojáků denně. Jarní ofenziva bude tou poslední, míní analytici