reklama

Uklované mládě čápa: Přežijí jen ti nejsilnější, zastávají se experti ochranářů

Případ samice čápa na Rokycansku, která uklovala své několik týdnů staré mládě, rozpoutal velkou diskuzi. Lidé na internetu začali tvrdě kritizovat ochranáře zvířat za to, že nezasáhli. Ale experti se jich zastali. Podle nich nebylo na místě, aby, i když se to zdá kruté, mládě zachraňovali.

reklama

Video na kterém je vidět, jak matka usmrtí své mládě, rozpoutalo na sociálních sítích bouřlivou debatu a pracovníci záchranné stanice živočichů čelili velmi drsné kritice. Jeden z facebookových příspěvků například říká: „Do přírody zasáhli dva pseudoochranáři. Mohli malého klapáčka sundat. Matka, zjevně nemocná, malého týrala dva týdny, než ho zabila. Je mi z nich na zvracení.“

V dalším zase stojí: „Není to pravda, že to, co se v tom hnízdě odehrávalo bylo dobré a že je to běžné na všech hnízdech, prostě nezasáhli a ted si to snaží omlouvat.“

Jiří Vlček, který se desítky let věnuje sledování a značkování čapích mláďat na hnízdě, má ale opačný názor: „Ochranáři mohou zasahovat skutečně v případě, že hnízdění neprobíhá, to znamená, že jsou mláďata opuštěná, a prokazatelně dojde k úhonu jednoho nebo obou rodičů.“

Šanci mají ti nejsilnější a nejhlasitější

Podle pracovníků odboru životního prostředí Plzeňského kraje až ve třetině případů matka jedno z mláďat usmrtí, nebo vyhodí z hnízda. „Z biologie je to u ptáků přirozené. Podle ornitologů obecně pro všechna ptačí mláďata platí jedno pravidlo a to to, že přežívají ti nejsilnější. Ti totiž bývají nejhlučnější a od matky dostávají potravu jako první. Naopak ti nejmladší mají nejmenší šanci na přežití,“ vysvětluje. „Je lepší, když si matka vychová tři silná mláďata, která mají šanci doletět do Afriky, než vychovat čtyři slabá mláďata, která tu šanci budou mít mnohem nižší,“ uzavírá.

On-line přenosy z čapích hnízd se v posledních letech staly velkým hitem a každým rokem se sleduje víc a víc lidí. Je ale třeba počítat s tím, než na nich uvidíme přírodu, takovou, jaká doopravdy je.

Tagy:
Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu
Adam Vojtěch

Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu

Není pravda, že by beachvolejbalistka a jedna z nakažených sportovkyň Markéta Nausch Sluková byla v nemocnici s těžkým průběhem nemoci COVID-19, jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Sportovní agentura, která sportovkyni zastupuje, takovou informaci vyvrátila, to samé udělal Český olympijský výbor (ČOV). Zdrojem zmatku se nakonec stala nešikovně interpretovaná zpráva z rádia, ani tam ale nepadla žádná zmínka o tom, že by sportovkyni trápil těžký průběh covidu. Ministr tím nevědomky nahrál i odpůrcům vakcín.

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně
USA

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně

„Delta varianta koronaviru je jedna z nejnakažlivějších respiračních onemocnění, se kterým jsme se kdy setkali,“ uvedla Rochelle Walenská, ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V současné době tvoří infekčnější kmen více než 83 procent sekvenovaných případů ve Spojených státech. Drtivá většina hospitalizovaných lidí s příznaky covidu nebyla očkována.

Olympiáda se do Japonska vrací počtvrté. Na prvních hrách zazářila Věra Čáslavská

Tokio, Sapporo, Nagano a letos opět Tokio. V zemi vycházejícího slunce již počtvrté vzplane olympijský plamen. První olympiáda v Japonsku se odehrála v roce 1964 a pro ostrovní císařství představovala zásadní historický milník. Japonci úspěšným uspořádáním letních her ukázali, že i na hlavu poražený národ dokáže znovu vstát z popela. Pro českou gymnastku Věru Čáslavskou znamenalo Tokio také start její zlaté olympijské kariéry.

PŘEHLEDNĚ: Na druhou dávku očkování už po třech týdnech. Jak si posunout termín?

Ministerstvo zdravotnictví opět změnilo svá pravidla. Nově si lidé mohou posunout termín a jít na druhou dávku očkování vakcínou proti koronaviru od firem Pfizer/BioNTech už po 21 dnech od první. Stačí k tomu jeden telefonát, na některých očkovacích místech dokonce i e-mail. Redakce CNN Prima NEWS podrobně sepsala, na jaké číslo zavolat, co k tomu člověk potřebuje a jak telefonát probíhá.

Elektrická vozítka dál kolonizují města. Za jejich špatné používaní hrozí i vězení

Elektrická vozítka se během chvíle stala nedílnou součástí snad každého většího evropského města. Obliba elektrokoloběžek, elektrokol či elektrických skútrů narůstá zejména díky snadnému používaní. Prostě jen nasednete a jedete. Existují ale i „bezemisní“ vozítka, na která je potřeba řidičské oprávnění, homologace STK či registrační značka, jenomže to ví málo lidí. Přitom za řízení takové elektrokoloběžky hrozí vysoká pokuta a dokonce i vězení. Co, kde a za jakých podmínek tedy můžeme legálně používat?

reklama

Domácí zpravodajství

Další komplikace při návštěvách akcí a hospod: Čestné prohlášení o samotestu už nestačí

Návštěvy některých služeb, restaurací či kulturních a sportovních akcí se lidem stále komplikují. Zatímco ještě donedávna se mohli mimo jiné prokázat čestným prohlášením o provedení antigenního samotestu, dnes již taková možnost neplatí. Pokud člověk nemá dokončené očkování, potvrzení o prodělané nemoci či laboratorně provedený negativní test, může sice využít samotest, podstoupit jej však musí přímo na místě vstupu do provozovny či do areálu.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

Gott o Krajčovi: Neměl jsem k němu ideální vztah. Párkrát jsem mu to dal najevo

„K Richardu Krajčovi jsem neměl úplně ideální vztah,“ přiznává Karel Gott ve své autobiografii Má cesta za štěstím. Ta vyšla 14. července při příležitosti zpěvákových nedožitých 82. narozenin. Gott zároveň prozradil, proč jim to neklapalo a že Krajčovi poslal provokativní telegram. Časem si ale vše vyříkali a frontman kapely Kryštof nakonec napsal duet Srdce nehasnou, který Gott pět měsíců před smrtí nazpíval se svou dcerou Charlotte.

reklama