Ilustrační snímek Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru pro BBC prohlásil, že jeho země se vzhledem k průběhu války s Ruskem už de facto stala součástí Severoatlantické aliance.
„Existuje pravděpodobnost 99,9 procenta, že naše cena za přijetí do Severoatlantické aliance (NATO) bude velká válka s Ruskem. Musíme ji vyhrát, abychom mohli do NATO.“ Tuto předpověď pronesl Oleksij Arestovyč, poradce ukrajinského prezidenta, a to už dva roky před vypuknutím probíhajícího konfliktu.
Tento týden již tamní ministr obrany Oleksij Reznikov BBC hovořil o velkém kroku směrem ke vstupu. „Ukrajina jako země se s armádními složkami de facto stává členem NATO. Nikoli de iure. Protože máme zbraně a víme, jak je použít. Proč by to mělo být kontroverzní? Je to pravda. Je to fakt. Jsem si jistý, že v blízké budoucnosti se staneme členem NATO i po právní stránce,“ řekl Reznikov.
Otázka členství Ukrajiny v NATO hraje v příběhu rusko-ukrajinského konfliktu velkou roli. Rusko často „omlouvá“ neospraveditelnou invazi na Ukrajinu tím, že muselo reagovat na údajné hrozby – optikou Moskvy bylo problémem sbližování Západu a Kyjeva.
Kdo nechce Ukrajinu přijmout?
Jenže útok Ruska paradoxně způsobil, že Ukrajina k Západu ještě více přilnula. Stal se tak úplný opak toho, co Kreml chtěl. NATO otevřelo dveře Finsku a Švédsku a nevylučuje ani přijetí Ukrajiny, o které Kyjev žádá.
Téma ale zůstává nadále mimořádně složité. Nejenže Rusko by přijetí Kyjeva do NATO vnímalo jako další eskalaci, na dopadech tohoto kroku se neshodnou ani v Evropě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že Rusko potřebuje své bezpečnostní garance, před válkou pak navrhoval ukrajinskou neutralitu. Proti ukrajinské integraci do mezinárodní vojenské aliance by pak nejspíš byli i Maďaři.
