Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS odhadl, kolik vojáků od počátku války ztratily ukrajinské síly. Podle něj Kyjev přišel zhruba o dvakrát méně vojáků než Moskva, přesto může jít v krajním případě až o 50 tisíc mužů. Visingr mluvil také o zbrojním průmyslu Západu, který teď začne ještě více pracovat pro Ukrajinu.
Ukrajina pravidelně aktualizuje ruské ztráty vojáků i vojenské techniky. Kyjev se například chlubí, že zničil nebo zabavil přes tři tisíce ruských tanků, což podle vojenského experta Visingra není příliš pravděpodobné. Reálně to může být polovina. Naopak v kontextu padlých, zraněných nebo zajatých ruských vojáků už Ukrajina možná tolik nepřehání, když hovoří o ztrátách v hodnotě až 100 tisíc osob.
Jaké jsou ale ztráty Ukrajiny? Podle Visingra výrazně menší, přesto nijak zanedbatelné. „Ve sdělování ztrát jsou Ukrajinci velmi opatrní. Z oficiálních zdrojů se objevuje informace, že Ukrajina ztratila kolem deseti tisíc padlých vojáků. Což při standardní kalkulaci, kdy na jednoho mrtvého připadají dva až tři zranění, znamená dalších 20 až 30 tisíc raněných,“ sdělil Visingr pro CNN Prima NEWS.
„Když k tomu ještě připočítáme nezvěstné a zajatce, tak by se ztráty Ukrajiny mohly v krajním případě blížit 50 tisícům. Což by korelovalo s ruskými ztrátami v tom smyslu, že obvykle platí, že útočník mívá dvakrát větší ztráty než obránce,“ dodal analytik.
Tvrdá rána Rusům u Doněcku, HIMARS pohřbily stovky okupantů. Reagoval i krutý šéf vagnerovců
Stovky ruských vojáků zemřely podle ukrajinské armády při ostřelování města Makajivka v Doněcké oblasti. Kreml připustil 63 obětí. Ztráty navíc přiznává i obávaná Vagnerova skupina. Její zakladatel Jevgenij Prigožin se objevil ve videu, kde se naposledy loučí s padlými vojáky.
USA přidají v pomoci
Pro Ukrajinu je klíčové, aby dostávala pravidelné dodávky zbraní ze Západu. A Západ jde Kyjevu v tomto ohledu vstříc, jelikož oživuje svůj zbrojní průmysl. „Západ má obrovský průmyslový potenciál. V Evropě se například vyrábí 300 tisíc dělostřeleckých granátů, třetinu zajišťují české a slovenské firmy. Czechoslovak Group z toho vyrábí 100 tisíc kusů, letos se chce dostat na dvojnásobek,“ řekl Visingr.
Nezahálejí ani za Atlantikem. S prvním lednem byl totiž v USA znovu aktivován zákon o půjčce a pronájmu (Lend-Lease), který prezident USA Joe Biden podepsal loni.
„Byl aktivován poprvé od druhé světové války (USA pomocí něj zásobovaly Velkou Británii i Sovětský svaz před tím, než přímo vstoupily do konfliktu, pozn. red.). Jde o právní rámec pro válečnou mobilizaci amerického průmyslu, který začne produkovat pro Ukrajinu,“ předpokládá Visingr.
Ten očekává, že v dlouhodobém horizontu nemůže Rusko západním kapacitám stačit. „Zbrojní potenciál Západu je obrovský, jen je potřeba ho aktivovat. Rusové se naopak potýkají s čím dál většími problémy. V případě dělostřelecké munice už je to poznat, někdejší ruská obrovská dělostřelecká převaha je pryč. Rusové střílejí tempem, které je dvakrát až třikrát pomalejší oproti tomu, co jsme viděli v nejintenzivnějších obdobích, například v boji o Severodoněck nebo Lysyčansk. Rusům zřejmě dochází munice a mají opotřebované dělostřelecké zbraně,“ uzavřel Visingr.
