Ukrajina dál ztrácí území, od Britů ale dostala dárek
V červnu se ve Švýcarsku otevře další kapitola jednání o míru na Ukrajině. Vlivný list Politico upozornil, že Ukrajinci se s Rusy snažili jednat už dříve, mají ale mnoho důvodů pro to, aby Moskvě nevěřili. Podle komentátora Jamieho Dettmera situaci vyřeší jen mír, který bude opravdu vyhovovat oběma stranám.
Byl 19. únor roku 2022, do vypuknutí války mezi Ukrajinou a Ruskem zbývalo jen pár dní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tehdy ještě bez vrásek a plný energie, vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově. V době, kdy u hranic jeho státu čekalo na invazi přes 150 tisíc ruských vojáků.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Palte, kam chcete. Británie povolila Ukrajině útočit na území Ruska, USA se odmítají přidat
„Od roku 2014 Rusko přesvědčuje, že jsme si vybrali špatnou cestu, že na nás v Evropě nikdo nečeká. Neměla by Evropa neustále říkat a svými činy dokazovat, že to není pravda?“ řekl na konferenci Zelenskyj.
Pak začala válka. Komentátor listu Politico Jamie Dettmer upozornil, že Ukrajina dlouhou dobu – a i tehdy – upozorňovala na rizika ze strany Ruska. A dlouhou dobu tápala, jestli je skutečně reálné se s Ruskem na něčem dohodnout. Ukrajina, země vklíněná mezi Západ a Rusko, ale tehdy cítila, že ji nikdo neslyší.
Od počátku složitá jednání
„Byl jsem se Zelenským a jeho delegací v Mnichově a panovala tam atmosféra ve smyslu: ‚Chlapi, musíte se vzdát‘. Nebylo to řečeno přímo, ale cítili jsme to tam,“ vzpomínal na konferenci před válkou pro Politico Oleksij Jurijovyč Reznikov, bývalý ministr obrany Ukrajiny.
Krátce po vypuknutí bojů se Ukrajinci s Rusy setkali na několika mírových rozhovorech. Jednání ale vždy ztroskotala.
Komentátor Politica Dettmer se domnívá, že Rusko čas od času flirtuje s myšlenkou míru a živí v kriticích Ukrajiny myšlenku, že je to Kyjev, kdo reálně mír nechce. Dettmer ale míní, že to Rusko ve skutečnosti odmítá klid zbraní.
„Ukrajina je připravena na spravedlivý mír, ne na ruský mír,“ napsal komentátor.
Ukrajinští představitelé tvrdí, že pro ruského vůdce Vladimira Putina jsou jednání o míru jen další válečnou zbraní. Slouží k odvedení pozornosti, zdržování, poskytnutí času na manévrování a chycení do pasti naivních lidí. O ruských úmyslech spekuluje i Andrij Jermak, který je vedoucím kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Vyjednávání? Oni nechtějí skutečná jednání,“ řekl Jermak pro Politico. „Rusové chtějí kapitulaci Ukrajiny,“ doplnil.
„Dostali jsme se do bodu, kdy už se nemůžete rozhodnout, že si sednete a budete vyjednávat. Proč? Protože v této válce nejde o území Ukrajiny. Je to válka o pravidla, podle kterých budete žít vy, my a Rusko. Pokud Rusko neprohraje, pak budou pravidla trochu jiná. Autokracie, násilí – to budou dominantní formy zahraniční politiky. Pokud Rusko prohraje, pak dostaneme příležitost přebudovat globální systém politických a bezpečnostních vztahů,“ míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
O Rusku bez Ruska
Letos v červnu se začne o míru na Ukrajině jednat znovu. Švýcarsko bude hostit důležitý mezinárodní summit, který má komplikovanou situaci rozlousknout. K jednání bude docházet v době, kdy ruská armáda na frontě pozvolna postupuje a připravuje se na generální ofenzivu.
Mítinku ve Švýcarsku se zúčastní vyslanci desítek zemí včetně Ukrajiny. Rusko zatím pozvánku nedostalo a ani ji nechce. Moskva jednání zkritizovala, podle ní nemají žádný smysl, uvedla agentura Reuters.
„Nechápeme, co je to za milník. O jaké konferenci bez účasti Ruska můžeme mluvit? O jaké seriózní konferenci s vážným očekáváním nějakých výsledků?“ řekl Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí Kremlu.
Čína už avizovala, že se setkání nezúčastní, pokud Rusko nezíská místo u jednacího stolu. Právě účast Pekingu, jakožto klíčového prostředníka, přitom Kyjev usilovně poptává. Cesta k míru na Ukrajině tak bude ještě trnitá.
VIDEO: Bezpečnostní analytici o situaci na Ukrajině
