Fischer, David a Vondra o situaci na Ukrajině
Situace na Ukrajině připomíná zabrání Sudet v Československu. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ani nepotřeboval Mnichovskou dohodu. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle nezávislého senátora Pavla Fischera je potřeba prosadit tvrdé sankce proti Rusku. Europoslanec Ivan David (SPD) dodal, že Česká republika musí myslet i na své občany.
V pondělí pozdě večer jednotky ruské armády vstoupily na území povstaleckých republik na Donbasu a míří k tzv. linii dotyku, která odděluje separatisty od ukrajinských vládních sil. Stalo se tak poté, co Putin podepsal dekret o uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky. „Je to loupež části ukrajinského území, roztrhání Minských dohod, pošlapání Budapešťského memoranda, kde se Rusko zaručilo za nenarušitelnost území dekrety Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní,“ rozčílil se Vondra.
Vondra vidí v konfliktu na Ukrajině paralelu s československými dějinami v roce 1938. „To, co se včera stalo, je zábor Sudet, aniž by k tomu Vladimir Putin potřeboval Mnichovskou dohodu. Myslím si, že Západ je do jisté míry poučen touto historií,“ uvedl Vondra.
Konec selanky
Fischer uvedl, že o Ukrajině bychom neměli jednat ve stylu „o nás bez nás“. „U pomoci Ukrajině je třeba, aby ji formulovala především ukrajinská vláda a prezident. Jsme svědky velmi nebezpečné situace. Je potřeba hlídat, jak situaci čte Ukrajina – nezvyšuje napětí, naopak reaguje. Kdo napětí vytvořil, je putinovské Rusko. Naším zájmem je vyzvat Rusko k deeskalaci napětí. Je potřeba, abychom byli zásadoví a spolu se spojenci dokázali prosadit tvrdé sankce,“ zdůraznil Fischer.
Podle Vondry bylo v Putinově projevu cítit pohrdání ukrajinskou státností a suverenitou. „Vzniká tu otázka, zda to, co se stalo, není jen aperitiv nebo předkrm před dalším pokračováním. Projev tak, jak byl koncipován, je podle mě historickým milníkem, kdy končí selanka a mezinárodní řád, který jsme tu měli od roku 1990,“ míní Vondra.
„Nejvíce nás musí zajímat, zda z tohoto konfliktu vznikne ozbrojený konflikt nebo válka, jestli se bude šířit a jaké důsledky to bude mít pro naše obyvatelstvo. Pokud se budeme účastnit nějakých akcí, které povedou ke zhoršení situace našeho obyvatelstva, není to asi politika, kterou bychom mohli nazvat zodpovědnou,“ dodal David.
