Ukrajinská ekonomika už přes dva roky pracuje primárně pro potřeby armády – zemi se daří zvyšovat produkci vojenské techniky a investovat do dalšího výzkumu. Své vlastní zbrojní závody chtějí na Ukrajině firmy z Německa i Turecka. List The New York Times ale tápe, jestli to všechno na Rusko bude stačit.
Houfnice Bohdana je ukrajinskou dělostřeleckou zbraní, která dokáže pálit náboje ráže 155 milimetrů, a běžně je využívá i NATO. Když Rusové napadli v roce 2022 Ukrajinu, obránci měli k dispozici jen jediný dělostřelecký systém tohoto druhu. Bohdana se ale tak osvědčila, že Ukrajinci během války začali rychle vyrábět další kusy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko má v nákupu munice na Ukrajinu dalšího spojence. Němci poskytnou miliardy korun
V současnosti dokáže ukrajinská zbrojní produkce docílit toho, že armáda dostane každý měsíc osm nových systémů Bohdana. Podle listu The New York Times to ukazuje, jak Ukrajina zvládá i během války významně násobit armádní produkci.
Ukrajincům se daří posilovat výrobu i jinde. Oproti předválečné produkci teď Kyjev vyrábí třikrát více armádních vozidel a čtyřikrát více protitankových střel. Ukrajinci tvoří také vlastní drony.
Podle analýzy ukrajinského vojenského rozpočtu do roku 2030, kterou provedla společnost Janes, zabývající se obranným zpravodajstvím, se letos předpokládá osminásobný nárůst finančních prostředků na výzkum a vývoj – ze 162 milionů dolarů na 1,3 miliardy dolarů (30,5 miliardy korun). Vojenské zakázky vyskočily na předpokládané dvacetileté maximum téměř 10 miliard dolarů v roce 2023, zatímco před válkou to bylo asi jedna miliarda dolarů ročně.
„Panuje všeobecná shoda, že Ukrajina potřebuje obnovit svůj domácí obranný průmysl, aby se její armáda nemusela v příštích letech spoléhat na Západ, který občas váhá s vysláním sofistikovaných zbraňových systémů. Včetně protivzdušné obrany, tanků a raket dlouhého doletu. Zda se to podaří včas, aby se změnila trajektorie války, která by bez další americké vojenské pomoci byla ještě chmurnější, se teprve uvidí,“ komentuje list The New York Times.
Zahraniční továrny na Ukrajině?
Web informoval, že evropské firmy už jednají s Ukrajinou, že by rozjely zbrojní produkci přímo na území napadené země. O vlastních výrobních závodech jednají s Kyjevem Němci, Francouzi i Turci. Týká se to například německé společnosti Rheinmetall, giganta na poli výrobců vojenského materiálu, nebo turecké firmy Baykar, která stojí za slavným dronem Bayraktar.
Takové továrny by zřejmě mohly vzniknout na západě Ukrajiny, na místech daleko od fronty, kde je ale zároveň hustá protivzdušná obrana. Stavbu výrobny na Ukrajině do budoucna nevylučuje ani britská firma BAE Systems, která dokáže vyrobit vozidla Bradley nebo tanky Challenger 2. Naopak americké firmy se prozatím do něčeho takového překvapivě zdráhají pustit.
Také Rusko ale významně šláplo na pedál v kontextu zbrojní produkce. Země přešla na válečnou ekonomiku a dokáže měsíčně vyrobit třikrát více dělostřeleckých nábojů, než dokážou USA a Evropa vyrobit pro Ukrajinu. Vyplývá to z analýzy americké CNN. S kartami může teoreticky zamíchat česká iniciativa, ta ale pokryje jen čtyři měsíce válečného úsilí.
Rusko má od začátku války na poli dělostřelectva převahu. V současnosti pálí tempem asi 10 tisíc nábojů za den. Ukrajina se musí bránit s pětkrát menším objemem munice, aby šetřila zásoby. Během loňské protiofenzivy Ukrajinci denně pálili šest tisíc dělostřeleckých nábojů.
VIDEO: Ukrajinci bojovali s okupanty ve vesnici
