Ukrajinská protiofenziva pohledem Matyáše zrna
Ukrajinská armáda při protiofenzivě těžce vybojovala několik obcí, většinou však šlo o poloopuštěné vesnice. Vojáci Kyjeva se chtějí probít až k Azovskému moři, jenže ruská obrana zatím odolává. Ukrajinci navíc nemají leteckou podporu, protože stíhačky F-16 ze Západu se možná vyjednaly příliš pozdě, ve své analýze o tom píše britská BBC.
Úvodní fáze dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy v minulém týdnu započala. Přiznal to už i prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco na podzim Ukrajinci nepřítele svým výpadem překvapili, teď se Rusové podle dostupných informací nachystali lépe.
Ukrajincům se podařilo s vypětím sil osvobodit několik vesnic v Doněcké a Záporožské oblasti. Podle BBC ale šlo o poloopuštěné oblasti bez větší strategické důležitosti. Přesto bylo jejich znovudobytí pro Ukrajince vzpruhou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Začala protiofenziva, připustil Zelenskyj. Masivní manévry označil za obrannou akci
„Při plošném strategickém pohledu je to vedlejší záležitost. Oblastí ruského okupovaného území, o kterou jde v této fázi nejvíce, je jih. Území mezi městem Záporoží a Azovským mořem,“ uvedla BBC.
Cílem Ukrajinců je s největší pravděpodobností postoupit až k pobřeží, čímž by přerušili ruský pozemní koridor spojující Krym s Donbasem. Nejtěžší „zastávkou“ by na této ose byl Melitopol, město, kde před válkou žilo přes 150 tisíc lidí. Rusové ho loni zabrali jen pár dní po začátku invaze.
Ruská Maginotova linie
Ukrajina v souladu s informačním embargem o postupu na frontě mlčí, fotek je minimum. Ruská propaganda ale mezitím informuje o katastrofických ukrajinských ztrátách. Kde je pravda, se zatím neví. Jisté je jen to, že Rusové v posledních měsících budovali obranný val přesně tam, kde se Ukrajinci rozhodli prorazit.
„Rusové se podívali na mapu a došli ke stejnému závěru. A tak zatímco Ukrajina posílala vojáky na trénink do zemí NATO, aby připravila pro letní operace 12 vyzbrojených brigád, Moskva trávila čas budováním toho, čemu se nyní říká ‚nejmohutnější obranné opevnění na světě‘,“ napsal web BBC.
Ruská obranná linie se má táhnout od Azovského moře až k severovýchodní hranici Ukrajiny a právě v oblasti Záporoží je mimořádně hustá. Součástí valu jsou minová pole, protitankové překážky, střílny a zákopy.
Nedostatek letecké podpory
Válka na Ukrajině je navíc v novodobé historii unikátní tím, jak malou roli v ní hrají letadla. Ukrajinci je příliš nepoužívají, protože stíhaček mají málo. Rusové je zase častěji nenasazují kvůli ukrajinské protiletecké obraně. Vzduch naopak patří dronům.
„Útočit na dobře zakopaného nepřítele bez dostatečně blízké letecké podpory je nanejvýš riskantní. Ukrajina to ví. Proto dlouho žádala Západ o dodávky stíhaček F-16. USA jim ale daly zelenou až na konci května. V době, kdy byla přípravná fáze protiofenzivy už v plném proudu,“ uvedla BBC.
„F-16 tak dorazí možná příliš pozdě na to, aby sehrály v úvodní fázi protiofenzivy významnější roli. To neznamená, že Ukrajinci prohrají. Uprostřed všech tvrzení a protichůdných informací ale může trvat ještě týdny nebo dokonce měsíce než získáme jasnější představu o tom, kdo v této válce vítězí,“ doplnilo britské veřejnoprávní médium.
