Totální likvidace ruské kolony v Kurské oblasti
Ruské ozbrojené síly si musí přiznat nemalou ostudu. Ukrajinské jednotky postupují Kurskou oblastí a Kremlu se na domácí půdě nedaří, což dokládají i zdevastované vojenské kolony. Jak je možné, že je Kyjev tak efektivní? Roli sehrála nejen mizerná připravenost ruských pohraničníků, ale také další faktory. Do útoku za hranicemi se zapojilo několik brigád včetně elitních výsadkářů, půdu jim připravili dronaři i experti s rušičkami a v neposlední řadě se vojáci opřeli o vysoce mobilní bojové stroje ze Západu.
Nečekaný ukrajinský vpád na ruské území odhalil slabiny kremelské armády, které budou prezidenta Vladimira Putina nějakou chvíli ještě bolet. Nejde jen o mizerně vybavené pohraniční jednotky, ale také o chaotickou logistiku, kdy se Rusům stále nedaří dopravit posily do Kurské oblasti bez větší újmy. Silnice tak lemují nákladní vozy s těly ruských vojáků či vraky přepravovaných tanků. Ukrajinský úder byl zkrátka bleskový a ničivý.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pořádně masivní útok, říkají experti o ukrajinské misi v Rusku. Kremlu má chybět těžká technika
Nic z toho by se ovšem nepodařilo, kdyby se Kyjev pečlivě nepřipravil na riskantní operaci, navíc v naprosté tichosti. Když ukrajinské síly 6. srpna překročily ruské hranice, měli už připravenou půdu pro úspěšnou úvodní fázi „proti-invaze“ v Kurské oblasti. Velkou měrou k tomuto úspěchu přispěla sázka na elektronický boj, který ukrajinským brigádám přichystal ideální podmínky pro další postup.
Prvním krokem tohoto novodobého „blitzkriegu“ bylo zničení průzkumných dronů a „připravit tamější velitele o jejich zrak“. Bez kamer, které ze vzduchu hlídají hranice, mohly ukrajinské síly proniknout do Ruska s dostatečným náskokem pro překvapivý útok. Podle ruského telegramového kanálu Troika jde o taktiku, kterou Ukrajinci v omezené míře vyzkoušeli již v Charkovské oblasti. O zničení průzkumných dronů se měli postarat jejich sebevražední protějšci.
Následně Ukrajinci nasadili v předních liniích rušičky krátkého až středního dosahu, které Rusům zkomplikovaly opětovné vypuštění průzkumných dronů i komunikaci mezi pohraničníky a velitelstvím. Navíc ukrajinští kyberexperti dopředu věděli, na kterých frekvencích fungují ruská zařízení.
„Bylo to proveditelné i díky tomu, že je oblast považována ruským velením za nízkoprioritní, nebyla proto zásobena nejnovějším vybavením. Naopak na Ukrajině je boj mezi drony a rušičkami nekonečným závodem, kdo koho technologicky předežene. Zdá se, že drony v Kurské oblasti neoperovaly podle nejnovějších standardů,“ okomentoval technologický odborník webu Forbes.
Jinými slovy Rusové přišli nejen o vzdušnou hlídku, ale také dělostřelecké naváděče a sebevražedné drony používané proti obrněncům a tankům, jmenovitě VT-40, které bez častých aktualizací není problém vyřadit z provozu. Ukrajinci sílu rušiček nepodcenili – naopak díky nim vyklidili nebe pro svůj vlastní roj kamikaze dronů. A ten začal s děsivou efektivitou ničit všechno, co mu stálo v cestě.
V čele útoku je výsadková elita
Ukrajinské letectvo je v současnosti v dezolátním stavu, proto se pěchota ve velkém začala spoléhat na malé, nenápadné, ale rychlé a smrtící bezpilotní zařízení. Zde si o slovo řekla ukrajinská elita z 80. výsadkové útočné brigády. Jde o jeden z nejrychlejších a nejzkušenějších útvarů, který má Kyjev momentálně k dispozici.
A jeho bleskový přesun byl zcela zásadní. V závěsu sebevražedných dronů ukrajinští výsadkáři obsadili „vyčištěná“ stanoviště a postupně pronikali čím dál hlouběji do vnitra Kurské oblasti. Špatně vyzbrojení ruští pohraničníci si s nimi nevěděli příliš rady. Obrana ruských hranic se pak rychle rozpadla.
Do toho 80. útočná brigáda držela ještě jedno eso v rukávu – vysoce mobilní obrněná vozidla. Ve svém arzenálu má kromě starších tanků a obrněnců ze sovětské éry také západní zbraně, které obdržela darem. Jmenovitě jde o německé Mardery a především efektivně použité kanadské Strykery. Ty Kyjevu poskytla americká armáda.
Není zcela jasné, kolik Strykerů se účastní invaze do Kurské oblasti ani v jakých variantách se nyní nachází na bojišti. Jisté ale je, že za omezené přítomnosti ruských sebevražedných bezpilotních letounů umí nadělat pořádnou paseku. Ukrajina dostala od USA okolo 300 kusů, některé jsou vybaveny účinným a dálkově ovládaným autokanónem Bushmaster, jiné se mohou chlubit smrtícími protitankovými střelami Javelin.
Strykery, které několikrát projely také Českou republikou, jsou nicméně především o mobilitě. Celá ukrajinská operace stála na bleskovém obsazení klíčových bodů, což by se s poněkud pomalými a těžkými Mardery či tanky T-80 jen tak nepodařilo. Vojenskou elitu kryjí také protiletadlové systémy, dělostřelectvo a další roje dronů.
Osvědčenou 80. výsadkovou útočnou brigádu měla do Kursku doprovodit také 22. a 88. mechanizovaná brigáda. Podle některých zdrojů se přidaly ještě další dvě nespecifikované brigády. Předpokládá se, že by v oblasti mohlo bojovat více než 10 tisíc ukrajinských vojáků. Početně má Rusko přesilu, ale zatím ji příliš efektivně nevyužívá.
Žádná vojenská operace ovšem není bez rizika. Pokud se Ukrajinci v čele s výsadkovou elitou dostanou příliš hluboko do vnitrozemí, hrozí, že se toho Rusové pokusí využít a odříznout únikové cesty, přes které by se musel Kyjev probít zpět ven, a to za cenu nemalých ztrát.
Do Kurské oblasti navíc míří další ruské posily, které tam v panice povolalo kremelské velení. Až následující dny ukážou, zda Ukrajina dosáhla svých cílů – ke svému „blitzkriegu“ se zatím nechce s ohledem na probíhající manévry vyjadřovat více, než je nutné.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinská mise v týlu nepřítele? Vzkaz spojencům i taktický manévr, míní generál Šedivý
