360°, Jiří Just, Petr Pavel, Tomáš Petříček, Jefim Fištejn - 18.3. v 21:30
Nikdo na Západě nechce ozbrojený konflikt s Ruskem, ale pokud k němu dojde, bude to sebeobrana. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel. Dodal, že i když celou dobu všichni říkají, že na Ukrajině se bojuje i za evropské hodnoty, zatím umírají jen Ukrajinci a my jsme nepřijali žádnou oběť.
Západ nemůže pořád jen přemýšlet, jak na jeho kroky zareaguje Vladimir Putin. Rusku tato situace vyčkávání jen nahrává. „Musíme se držet argumentace, která je správná. Na ochraně civilistů a humanitárních koridorů není nic, co bychom neuměli zdůvodnit,“ zdůraznil generál Pavel.
Válka na Ukrajině
Pokud si Rusko bude případné další reakce Západu interpretovat jako válečné kroky, agresorem bude opět země prezidenta Putina. „Oni by porušili pravidla. Z naší strany by to byla sebeobrana, ne válka,“ popsal Pavel, co by se stalo v případě vyhrocení konfliktu a zapojení dalších zemí.
Z úst českých i zahraničních politiků od začátku invaze zní, že se nebojuje jen za Ukrajinu, ale za evropské hodnoty. Pavel ale poukazuje na to, že „zatím umírají jen Ukrajinci, civilisté i vojáci“. „My se snažíme omezit schopnosti Ruska a pomáháme materiálně, ale zatím jsme nepřijali žádnou oběť. Nejdeme do otevřeného konfliktu, ale takové riziko bychom měli přijmout. Jinak se budeme dál dívat, jak umírají civilisté,“ apeloval Pavel a na mysli měl především ochranu obyčejných Ukrajinců, o kterou by se mezinárodní vojáci měli postarat.
Nikdo na Západě podle něj nemá zájem zahájit proti Rusku otevřený ozbrojený konflikt. Měli bychom se tedy podle Petra Pavla držet toho, že Ukrajina je suverénní zemí a partnerským státem EU a NATO. „Pokud to nebude otevřená vojenská akce proti Rusku. Na území Ukrajiny můžeme jednat, jak budeme chtít. Můžeme si to pak obhájit i před mezinárodním právem,“ dodal generál. Evropa podle něj zatím ani nevyčerpala všechny sankce, protože nemá odvahu zcela přerušit dodávky ruského plynu.
Nejdříve jednat, pak Twitter, říká Petříček
Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že situaci, kdy bomby dopadají čím dál tím blíž k polským hranicím, využije jako argument pro jednání o mírové misi NATO. Česko je na debatu o návrhu připraveno. Není však jasné, zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem.
Exministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD doporučuje neoznamovat plánované kroky dopředu. „Pak se jen ukáže, že jsme se neshodli. To oslabuje naši pozici. Předpokládal bych, že vše, co chceme vůči Rusku uplatnit, si vyříkáme a najdeme podporu. Následně oznámíme, co jdeme udělat,“ upozornil na vhodnou taktiku zákulisních vyjednávání.
Obává se, že pokud se NATO neshodne, bude to Rusko vnímat jako slabost aliance. „Debata o bezletové zóně je příkladem. Měli bychom se vrátit k praxi, že si věc nejdříve vyříkáme, a pak ji pustíme na Twitter,“ opřel se do komunikace současných evropských diplomatů.
Podle publicisty Jefima Fištejna se může o mírové misi mluvit jen ve chvíli, kdy ji přijmou obě strany konfliktu. Jenže s Vladimirem Putinem, kterého nepřímo označil za válečného zločince, se prý musí mluvit jinou řečí.
„Základem je nepřebírat ruskou terminologii. Západ by měl kolektivně předložit své kroky. Například ‚dodáme protivzdušnou obranu, a jestli Rusko nebude reagovat, následuje bezletová zóna. Ať se rozhodnou‘. Rusko by náš jazyk pochopilo,“ ujistil.
Evropa i NATO však opakovaně deklarují, že si válku s Ruskem nepřejí. „Pokud k ní nakonec dojde, je to vina Ruska,“ zdůraznil exministr Petříček.
Za Rusko, skandovaly tisíce lidí na slavnostní akci v Moskvě. (18. března) Zdroj: AP
Výročí anexe Krymu slavily na moskevském stadionu Lužniki tisíce lidí. (18. března) Zdroj: AP
V projevu na slavnosti k výročí anexe Krymu Putin chválil ruské vojáky. (18. března) Zdroj: AP
Španělské úřady zabavily v katalánském přístavu Tarragona 135 metrů dlouho jachtu Crescent, která údajně patří šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi. Zdroj: Getty Images
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.)
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.)
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.)
Takhle ničí Bayraktar vozy z ruské armádní kolony. Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin při schůzce se Sergejem Šojguem a Valerijem Gerasimovem. Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.)
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.) Zdroj: Getty Images
Následky ruského ostřelování Kyjeva (15.3.) Zdroj: Getty Images
Sovětský tank ve Stakčíně. 22letý Igor z Mukačeva na Ukrajině říká, že přesně na takovém tanku osvobozoval Československo jeho rusínský praděd. Zdroj: Ivan Motýl
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: Náměstkyně ministra zahraničí Emine Dzheppar
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: Verchovna rada Ukrajiny
Hasiči se snažili uhasit požár v Kyjevě. (15.března) Zdroj: AP
Hasiči se snažili uhasit požár v Kyjevě. (15.března) Zdroj: AP
Ukrajinci v Chersonu zničili několik ruských vrtulníků. (15. března) Zdroj: AP
Španělské úřady zabavily v katalánském přístavu Tarragona 135 metrů dlouho jachtu Crescent, která údajně patří šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi. Zdroj: Getty Images