Případ Nagyová
Před deseti lety, 13. června 2013, vybuchla informační bomba, která trvale změnila podobu české politiky. Elitní policisté tehdy spustili obří akci, jejíž součástí bylo zatýkání na Úřadu vlády a jež vyústila v pád kabinetu Petra Nečase. Hlavní aktéři – vyšetřovatelé i někdejší šéfka premiérovy kanceláře Jana Nagyová, dnes Nečasová – teď promlouvají v dokumentu reportéra Josefa Klímy pro CNN Prima NEWS.
O zásah na Úřadu vlády se dodnes vedou vášnivé spory. Jedna strana jej obhajuje a připomíná, že tehdejší spojení mezi politiky a byznysovým podsvětím ohrožovalo samy základy našeho systému.
K TÉMATU: PŘEHLEDNĚ o případu Nagyová: O co jde v nejvýbušnější kauze po listopadu 1989
Kdo byl zadržen při policejní razii
Jana Nagyová – vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase. Obviněna z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby
Ivan Fuksa – bývalý ministr zemědělství a poslanec ODS. Obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu
Petr Tluchoř – bývalý předseda poslaneckého klubu ODS. Stejné obvinění
Marek Šnajdr – bývalý poslanec za ODS. Stejné obvinění
Ondrej Páleník – bývalý ředitel Vojenského zpravodajství. Obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby
Roman Boček – bývalý náměstek ministerstva dopravy a poté ministerstva zemědělství; od října 2012 člen představenstva Českých drah
Jan Pohůnek – ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství; obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby
Milan Kovanda – ředitel Vojenského zpravodajství od listopadu 2012; obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby
Lubomír Poul – vedoucí Úřadu vlády a nadřízený Jany Nagyové
(Zdroj: Wikipedie)
Podle druhé strany byla akce takříkajíc na objednávku politické konkurence tehdejšího premiéra a šéfa ODS Petra Nečase, řada podezření se neprokázala, případně padly jen mírné tresty – jeden z nich tento týden. Investigativní novinář Josef Klíma po deseti letech vyzpovídal hlavní postavy celé kauzy.
Silný, devět let utajovaný vztah
Abychom se v případu a jeho aktérech vyznali, musíme se vrátit v čase hodně do minulosti. V televizním dokumentu nebývale otevřeně hovoří mimo jiné právě současná manželka expremiéra Jana Nečasová – v době zásahu ve Strakově akademii vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády ČR Jana Nagyová.
„Jiskra přeskočila v dubnu 2004 a devět měsíců jsme se namlouvali. V době zatčení Petr podal žádost o rozvod – v tu dobu už jsme spolu byli devátým rokem. My jsme spolu chodili, měli jsme pět let pronajatý byt. Byl to opravdu silný vztah. Takže to nebylo o tom, že jsem náhodou potkala pana ministra nebo premiéra,“ odráží Nečasová nařčení, že se do přízně významného politika vetřela ze zištných důvodů. V roce 2004 byl Nečas opozičním poslancem a místopředsedou ODS.
Jenže s kariérou Petra Nečase – později mj. ministra práce a sociálních věcí v kabinetu Mirka Topolánka – rostl i vliv Jany Nagyové, která mu po celou dobu stála po boku. A podle vyšetřovatelů to byla právě ona, u koho se sbíhaly nitky mezi byznysem a mocí od chvíle, kdy se Nečas stal premiérem, tedy od června 2010.
V té době si podle Klímy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) uvědomili, že se formuje zájmová skupina s cílem obsadit klíčová místa na vnitru, v justici a ve státní správě, aby kryla jejich nezákonnosti. Zmíněné nitky vedly k Nagyové od lidí jako Ivo Rittig nebo Roman Janoušek, tedy podnikatelů a lobbistů často označovaných za „kmotry“ české politiky.
„My to chceme a ty to pro nás uděláš“
Sama kauza nazývaná Nagygate se spustila v lednu 2012, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení. „Od samého začátku to byly různé větve na různé zakázky, na ustanovování lidí do různých vysokých funkcí,“ říká tehdejší vyšetřovatel ÚOOZ Tomáš Sochr.
Podle bývalého policisty byla tehdy klíčová výměna ministra spravedlnosti, kdy v květnu 2009 ve funkci skončil Jiří Pospíšil (tehdy ODS, dnes TOP 09) a nahradil ho Pavel Blažek (ODS), který je ministrem spravedlnosti i v současnosti. „V té době se začalo rozhodovat o tom, kdo bude instalován na post vrchního státního zástupce v Praze. A ta naše zájmová skupina lidí včetně Ivo Rittiga a dalších měla eminentní zájem, aby tam dostala svého člověka,“ říká Sochr.
„Zájmová skupina“ však neuspěla. Vrchní státní zástupkyní se stala (a ve funkci je dodnes) Lenka Bradáčová. „Když se to nepovedlo podle jejich představ, spustilo se martyrium telefonátů a samozřejmě ty telefonáty přicházely od paní Nagyové,“ vzpomíná někdejší vyšetřovatel Sochr. Nagyová podle něj o všem rozhodovala a víceméně dávala pokyny, kdo se vůbec setká s premiérem a kdo bude jmenován do dané funkce. Podle některých lidí z Úřadu vlády se jí přezdívalo Carevna. O její moci v dokumentu hovoří například někdejší vicepremiérka Karolína Peake (dříve Věci veřejné a LIDEM).
„Vše se scházelo v Hrzánu, Strakově akademii a Kramářově vile, byl to jeden velký byznys s vlivem a mocí,“ popisuje Sochr. Vyšetřovatelé tehdy vycházeli mimo jiné z rozsáhlých odposlechů. Situace podle Sochra vygradovala, když Nagyová s Nečasem už nemluvila za sebe, ale za skupinu: „My to chceme a ty to pro nás uděláš.“
Bývalý vyšetřovatel také připomíná večírek, který se prý uskutečnil v den, kdy premiér musel narychlo odletět do Bruselu. „V Hrzánském paláci se uspořádal mejdan, na kterém byl Rittig se svými dvorními advokáty, byl tam pan Oulický (Patrik Oulický, podnikatel ve stavebnictví, považovaný tehdy za vlivného severočeského kmotra ODS, pozn. red.) a další tyhle osoby. Jenom si šly užívat prostoru Hrzánského paláce, protože byly zrovna v přízni paní Nagyové,“ uvedl Sochr.
Jak bylo řečeno, kauza vyvrcholila 13. června 2013. Hodinu po půlnoci začala rozsáhlá policejní akce na Úřadu vlády, na ministerstvu obrany, pražském magistrátu, v Lesích ČR a na dalších místech. Nagyová byla obviněna z podplácení a organizovaného zločinu a strávila pět dní ve vazbě. Bývalý elitní policista Sochr popisuje v dokumentu i domovní prohlídku u Nagyové. Podle něj se při ní našly věci za mnoho milionů korun, „všechny nové a ještě s cenovkou, kolik to stálo“. Nagyová si podle něj – na rozdíl od jiných podezřelých – příliš nedávala pozor na prozrazení.
Zůstala jsem jako nahá v trní, vzpomíná Nečasová
Zásah ze svého pohledu popsala i tehdejší vrchní ředitelka. „Převrátilo se mi úplně všechno, najednou jsem zůstala stát úplně jako nahá v trní,“ řekla Nečasová v rozhovoru s Klímou. Největší strach podle svých slov měla o děti: „Teď je výročí deset let a pořád si člověk neoddechl, pořád jste v napětí.“
Jana Nečasová si podle svých slov nemyslí, že by učinila něco špatně. „Všechno jsem dělala s plným vědomím toho, že dělám svoji práci, pracuji s člověkem, kterého jsem neskutečně milovala, byť to byl utajený vztah, o to to bylo náročnější. Ale zakládala jsem si na tom, že umím oddělit osobní a pracovní vztah,“ vzpomíná manželka bývalého premiéra.
A jaké verdikty v celé obří kauze padly? Nagyová si vyslechla podmíněný tříletý trest a 10 let zákazu činnosti ve státní sféře za zneužití Vojenského zpravodajství, kdy nechala sledovat Nečasovu manželku Radku, aby zvýšila tlak na rozvod. Zbytek trestu zákazu činnosti pak Nečasové milostí odpustil bývalý prezident Miloš Zeman. Protože běží ještě jiné stíhání, hrozilo, že by v případě odsouzení při trvající předešlé podmínce skončila ve vězení. Před tím Zeman Nečasovou zachránil.
Petru Nečasovi soud dosud nepravomocně uložil roční podmínku a peněžitý trest 100 tisíc korun za křivou výpověď ve prospěch manželky. Právě tento týden v úterý pak soud Nečasovi vyměřil 2,5letý podmíněný trest a milionovou pokutu v kauze poslaneckých trafik. Nagyová a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček dostali dvouleté podmíněné tresty a mají zaplatit 300 tisíc korun. Verdikt není pravomocný.
Případ nezdaněných luxusních kabelek, které jako dárky dostávala bývalá šéfka premiérova kabinetu, je promlčený. Podnikatelé Rittig či Janoušek nebyli ani obviněni.
