USA přes Dány špehovaly Merkelovou, tvrdí média. Ve skandálu má figurovat i Biden

NSA podle zprávy dánského rozhlasu pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. Předmětem amerického zájmu byli podle zprávy kromě Merkelové například tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück. Mluvčí Merkelové podle agentury Reuters uvedl, že se o zprávě dozvěděl z médií, a odmítl poskytnout další komentář.

Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků z jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.

Rozvědka sbírala zprávy z podmořských kabelů

Merkelová tehdy prohlásila, že „špehování mezi přáteli“ je nepřijatelné. Zároveň se ale tehdy objevily informace, že i samotná německá Spolková zpravodajská služba (BND) možná Američanům pomáhala ve sledování evropských firem a představitelů, připomněla agentura AP. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v pondělí v souvislosti s posledními odhaleními řekl, že vláda „je v kontaktu se všemi relevantními národními a mezinárodními úřady“ a žádá vysvětlení.

Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají.

V Dánsku ústí řada internetových podmořských kabelů vedoucích například ze Švédska, Německa, Nizozemska, Norska, či Británie. NSA se na ně podle DR ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila a s pomocí zvláštního nástroje nazývaného XKeyscore v nich vyhledávala komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonních čísel.

Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová v pondělí na dotaz novinářů odmítla komentovat „spekulace“ ohledně činnosti tajných služeb. „Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj, jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 – systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné,“ uvedla ve vyjádření.

Švédský ministr obrany Peter Hulqvist v pondělí vyzval sousední Dánsko k vysvětlení, proč jeho zahraniční tajná služba pomáhala USA špehovat evropské lídry. „Chceme, aby vyložili karty na stůl,“ řekl Hulqvist a dodal, že je „nepřijatelné odposlouchávat spojence“. Norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen norskému rozhlasu NRK řekl, že Oslo bere zjištění velmi vážně.

Dánsko jako ochotný nástroj pro americké zpravodajské služby?

NSA na žádost o komentář nereagovala, zatímco kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI) se podle Reuters k věci odmítla vyjádřit.

Dánský zákonodárce Karsten Honge ze Socialistické lidové strany, jež podporuje vládní sociální demokraty, v pondělí prohlásil, že ohledně kauzy bude interpelovat dánské ministry obrany a spravedlnosti. „Vláda musí vysvětlit, jak se stalo, že Dánsko sloužilo jako ochotný nástroj pro americké zpravodajské služby a co to bude znamenat pro spolupráci se sousedy Dánska.“

Snowden na Twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen“, a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. Biden byl tehdy viceprezidentem.

Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA nikdy vědomě neshromažďovala data ze soukromých telefonních záznamů.