Jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů a komentátorů Jeffrey Sachs zkritizoval americkou roli ve válce na Ukrajině. Podle něj v americké politice dekády přetrvává politický neokonzervatismus, který usiluje o globální dominanci USA na celém světě a jehož nejnovější obětí se stala Ukrajina. Sachs v minulosti působil jako poradce vlád po celém světě, mimo jiné také v postsovětském Rusku, nyní působí u generálního tajemníka OSN.
Nejdřív Vietnam, pak Irák, Sýrie, Libye a teď Ukrajina. USA vyžadují dominanci na celém světě, jenže místo stability dosahují jen otřesů na geopolitické šachovnici a ženou samy sebe, Evropu i Ukrajinu vstříc debaklu. Tak uvažuje věhlasný americký poradce Jeffrey Sachs, výrazný kritik americké invazivní politiky a politického neokonzervatismu.
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Pár rybaří na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol po dobytí ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá Mariupol (12. 6.) Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Mariupolu (6. 6. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští energetičtí technici prohledávají trosky jednoho z domů Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Lidé si užívají pěkného počasí na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Zničená loď u mariupolského přístavu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Poškozené Činoherní divadlo v Mariupolu. Zdroj: Getty Images
Ruský voják hlídkující u vjezdu do Mariupolu Zdroj: AP
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Mariupol 21. května Zdroj: AP
Zdevastovaný Mariupol (18. 5. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Zcela zničená obytná budova v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Část oceláren Azovstal, které jsou posledním místem ukrajinského odporu v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci samozvané oněcké lidové republiky ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá většina částí přístavního Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Ohořelý vrak auta před zničenými obytnými budovami v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky tramvají T3 československé výroby ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Obyvatelka Mariupolu vyhlíží ze zbytků svého bytu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Z ještě nedávno rušného Mariupolu se stalo město duchů (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Kráter po dopadu dělostřeleckého granátu na dětském hřišti v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené sídliště v Mariupolu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Muž oslavuje Den vítězství v centru zničeného Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Přeživší civilisté opouštějí úkryt v ocelárnách Azovstal (2. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Kouř stoupající z Azovstalu (7. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (5. 5.) Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (7. 5.) Zdroj: AP
Ruský tank ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: AP
Ruský tank v Mariupolu, 4. května Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
Že není Sachs jen dalším z řady internetových kritiků světového řádu, dokládá jeho životopis. Po rozpadu Sovětského svazu například radil Borisovi Jelcinovi ohledně tržního hospodářství, své know-how předával i Polsku nebo Bolívii a radí šéfovi OSN Antóniu Guterresovi.
Teď se expert nebývale tvrdě opřel do administrativy Joea Bidena. Podle něj se v americké politice po druhé světové válce usadil myšlenkový směr neokonzervatismus, který původně vznikl jako protiváha pacifistických snah ukončit válku ve Vietnamu a který v hlavách státníků bují dodnes.
„Neokonzervatismus je založený na chybném předpokladu, že americká vojenská, finanční, technologická a ekonomická nadvláda umožňuje USA diktovat si podmínky ve všech koutech světa. Jde přitom o nadutý postoj, který přehlíží skutečnost. Od padesátých let minulého století byly Spojené státy zastaveny nebo poraženy v prakticky každém regionálním konfliktu, kterého se účastnily,“ kritizoval Sachs ve svém článku.
Podle něj myšlenky neokonzervatismu stály za americkou intervencí v Iráku a Sýrii a prorůstají tedy i moderní americkou garniturou. Jediného Donalda Trumpa chválil Sachs za to, že zavelel ke stažení ze Sýrie, i když ho jinak vnímá za nebezpečného demagoga. Slavný poradce ale míní, že Biden vrátil zahraniční politiku Spojených států do starých kolejí.
Kdo za co může?
Sachs si myslí, že konflikt na Ukrajině způsobily mocenské ambice USA i Ruska. Kyjev podle něj měl zůstat neutrální, což ale ani jedna z mocností nerespektovala. Moskva projevovala dle Sachse ambice, které měla řešit u jednacího stolu, a USA se neměly do situace v Evropě míchat.
Z pohledu Sachse vyplývá, že nejvíce Rusko rozdráždily diskuze o rozšiřování východního křídla NATO, zejména pak uvažování o přizvání samotné Ukrajiny. „Neokonzervativci byli připravení vyprovokovat vojenskou konfrontaci s Ruskem pomocí rozšiřování NATO, a to i přes výrazné ruské námitky. Protože věřili, že Rusko srazí na kolena americké finanční sankce a zbraně NATO,“ píše Sachs.
Jak to skončí?
To se ale podle Sachse tak úplně nestalo, z války na Ukrajině je krvavá a nekonečná řež, za kterou zaplatí zejména napadená země. „Nejpravděpodobnější výsledek bojů je, že Rusko zabere výraznou část Ukrajiny, nejspíše ji úplně nebo téměř úplně odřízne od moře. Evropou i Spojenými státy se tak bude šířit frustrace z válečných ztrát, následků stagflace, války a sankcí. Dominový efekt může být devastující, pokud se pravicoví demagogové v USA dostanou k moci s tím, že budou slibovat obnovu zašlé americké vojenské slávy skrze nebezpečnou eskalaci,“ obává se Sachs.
Podle něj jediné řešení krize spočívá v tom, aby se američtí politici vzdali svých „neokonzervativních fantazií“, aby se Ukrajina a Rusko vrátily k jednacímu stolu a aby NATO přestalo s rozšiřováním východního křídla a nepřijalo do svých řad ani Ukrajinu, ani Gruzii. Jedině tak Ukrajina podle Sachse dosáhne opravdové suverenity.