Americký prezident Joe Biden hodlá zmírnit přísný kurz svého předchůdce Donalda Trumpa vůči Kubě. Jedná se o otázky migrace, financí a letecké dopravy. Vláda USA následně oznámila, že zruší několik omezení vůči ostrovnímu státu, který leží v Karibském moři jen 155 kilometrů od amerických břehů.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že obnoví několik let pozastavený program, který usnadňuje přistěhovalectví rodinných příslušníků Kubánců žijících v USA. Podle německé televizní stanice Deutsche Welle budou zrušeny také limity pro převody peněz z USA na Kubu. V současnosti se smí poslat tisíc dolarů za čtvrtletí. Zvýší se počet leteckých spojení mezi oběma zeměmi. V otázce přistěhovalectví z Kuby však musí Biden ještě přesvědčit i své stranické kolegy.
Washingtonská vláda zároveň zdůraznila, že všechny finanční sankce vůči jednotlivým Kubáncům a institucím zůstávají v platnosti. Vysoce postavený americký představitel v této souvislosti vysvětlil, že šlo pouze o to reagovat na „humanitární situaci“ na Kubě a poskytnout obyvatelstvu možnost „hospodářského rozvoje“.
Kubánská vláda toto oznámení uvítala jako „malý krok správným směrem“. To však nemění „ani cíle, ani hlavní nástroje neúspěšné politiky USA vůči Kubě“, uvedl ministr zahraničí Bruno Rodríguez na Twitteru.
Po historickém sblížení mezi Kubou a USA v letech 2014 až 2016 za vlády demokratického prezidenta Baracka Obamy se vztahy mezi oběma zeměmi v éře republikána Donalda Trumpa opět výrazně ochladily. Jeho nástupce Joe Biden dosud zachovával všechny sankce proti Kubě, které Trump zavedl, ale nyní se pokouší o opatrnou změnu kurzu.
Vztahy s komunistickým karibským státem jsou v USA tradičně politicky výbušné, a to i kvůli velkému počtu kubánských přistěhovalců v zemi. Předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, Bidenův demokratický stranický kolega Bob Menendez, reagoval okamžitě a podle Deutsche Welle prohlásil: „Dnešní oznámení hrozí tím, že vyšle špatný vzkaz špatným lidem ve špatnou dobu a ze špatných důvodů.“
Rozhovory po čtyřech letech
Na konci dubna letošního roku se poprvé po čtyřech letech uskutečnily přímé rozhovory mezi USA a Kubou o migraci na vysoké diplomatické úrovni. Vládní úředníci se mimo jiné zabývali změnou stávajících dohod o přistěhovalectví, a to i s ohledem na nedávný nárůst nelegální migrace ze socialistického karibského státu do USA.
Kubánské ministerstvo zahraničí mimo jiné kritizovalo, že USA nedodržují dvoustrannou dohodu, která zaručuje 20 000 víz pro Kubánce ročně. Jeden z amerických vyjednavačů později uvedl, že tohoto počtu by mělo být dosaženo co nejdříve.
Počet zaměstnanců amerického velvyslanectví v Havaně se před lety snížil na minimum kvůli tzv. havanskému syndromu. Od roku 2016 si desítky amerických diplomatů žijících v kubánském hlavním městě a jejich příbuzní stěžovali na záhadné bolesti hlavy, ztrátu sluchu, závratě a nevolnost. Později byly podobné stížnosti hlášeny i jinde ve světě. Podle únorové zprávy amerických zpravodajských služeb mohly být některé případy havanského syndromu vyvolány elektromagnetickým zářením.
