Putin horší Chruščova: Nukleární mráz nepřichází z Kremlu poprvé. Kdy hrozilo vyhubení?

Válka na Ukrajině dala vzpomenout na chřestění jadernými zbraněmi z dob, kdy železná opona dělila Evropu na svobodnou a totalitní část. Zatímco Západ byl východní propagandou označován za válečného štváče a Východ se pasoval do role ochránce míru, realita byla přesně opačná. Před 60 lety svět nasedl do nukleárního vlaku, který málem dojel do stanice Smrt. Kubánská raketová krize z roku 1962 až hrozivě připomíná současné ruské tažení na Ukrajině.

„Klid a moudrost sovětské vlády zachránily svět před jadernou katastrofou.“ Tak 30. října 1962 referoval sovětský deník Pravda o výsledcích jednání mezi tehdejšími prvními muži Spojených států amerických a Sovětského svazu. Komunikace mezi Johnem Fitzgeraldem Kennedym a Nikitou Chruščovem ale ve skutečnosti probíhala prostřednictvím dopisů. Jejich obsahem vesměs byly výzvy Američanů, aby Sověti stáhli jaderné rakety z Kuby, opačným směrem pak směřovalo zapírání, v lepším případě tvrzení, že balistické střely jsou na karibském ostrově rozmístěny za účelem jeho obrany.

Ale vraťme se na začátek. Kubánské krizi předcházelo povstání na Kubě, které vyvrcholilo svržením vlády Fulgencia Batisty, na jehož místo v únoru 1959 nastoupil nám dobře známý diktátor Fidel Castro. Bezprostředně poté se začaly zhoršovat vztahy se Spojenými státy, jelikož nový režim se vydal do náruče Moskvy. A to se vším všudy, včetně například znárodňování soukromých společností, i těch, které měly americkou majetkovou účast. USA jako odvetu zvolily námořní blokádu Kuby, čímž jí chtěly způsobit hospodářské potíže a Castrův režim zničit.

Kennedy? Příliš inteligentní a slabý

Blamáží skončil také pokus USA o Castrovo svržení, když se v dubnu 1961 v zátoce Sviní vylodily ozbrojené síly kubánského exilu podporované americkým letectvem. Invaze byla špatně naplánována, ke svržení Fidela Castra nedošlo a výsledkem bylo těsnější spojenectví mezi Kubou a Sovětským svazem.

Kremlu v té době již osmým rokem vládl Nikita Chruščov, který ve funkci prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) nahradil zesnulého Josifa Vissarionoviče Stalina. Podle historika Václava Vebera se k moci dostal ten, „kdo byl nejméně očekáván“, a jemuž se téměř nedávaly šance. „Sám se (Chruščov) skoro honosil tím, že žádné vzdělání nemá – všem školám v životě se dokázal vyhnout, nikdy je delší čas nenavštěvoval, tím méně dokončil. Podle svého mínění ho dokonale nahrazoval revoluční citem, o kterém nepochyboval,“ napsal Veber ve svém článku Kubánská raketová krize 1962.

Chruščov vycítil šanci, jak dát Spojeným státům najevo, že se Sovětským svazem a jeho spojenci není radno si zahrávat. Kennedyho považoval za politika, který byl „velice mladý a ne dost silný, příliš inteligentní a příliš slabý“.

Přesun raket pod rouškou řečí o míru

Během následujících měsíců se v Moskvě zrodil projekt na vybudování sovětských vojenských základen na Kubě. Dostal krycí jméno Operace Anadyr a její realizace začala na jaře roku 1962. Vyslání vojenského materiálu a personálu na Kubu předcházela sovětská delegace, která měla v Havaně vyjednat souhlas s umístěním základen od kubánské vlády. To se podařilo.

Od 12. července téhož roku už Sověti lifrovali zbraně i vojáky na Kubu. Přesun materiálu měl trvat čtyři měsíce, všech osm sovětských evropských vojenských přístavů bylo uvedeno do pohotovosti. Na odvozu takového množství lidí a zbraní bylo zapotřebí více než stovky lodí a dokonalé krytí, aby se Západ o akci nedozvěděl.

Sovětský svaz oficiálně světu sdělil, že se rozhodl pořádat velké manévry strategického dosahu s přepravou jednotek a materiálu po mořích a oceánech do vzdálených oblastí Sovětského svazu. Z Moskvy se navíc začaly ozývat řeči o světovém míru a odzbrojení, občas přilétlo nějaké obvinění Západu z trvalého ohrožování světového míru. Zastíracím manévrem byl i start sovětských kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4 v srpnu 1962.

Selhání americké rozvědky

V září ale bylo jasné, že přijdou trable a Chruščovovo dobrodružství tak hladce neprojde. Ukázalo se, že harmonogram projektu nebude včas splněn, převážně kvůli obtížím na kubánské straně. Na Západ však unikaly střípky informací o tom, co Sovětský svaz pod rouškou všech rádoby bohulibých činností vlastně provádí.

Podle historika Václava Vebera ale propadla americká rozvědka, která první informace o přesouvání vojenského materiálu na Kubu získala až od západoněmeckých zpravodajců. Ti totiž zaznamenali zvýšený pohyb sovětských lodí v Baltském moři. Teprve až fotografie, které Američanům dodal agent britské rozvědky Oleg Peňkovskij, všem otevřely oči. Bylo na nich totiž jasně vidět, že Sověti budují na Kubě základny včetně odpalovacích ramp pro balistické střely, jež jsou schopny nést jaderné hlavice.

„Dospěli jsme k závěru, že můžeme na Kubu poslat dvaačtyřicet řízených střel, z nichž každá bude opatřena jadernou hlavicí o síle jedné megatuny. Většina střel mohla doletět do vzdálenosti 2 000 kilometrů, ale čtyři nebo pět raket mělo dolet 4 000 kilometrů. Prostudovali jsme mapy a určili stanoviště odpalovacích ramp. Pak jsme vybrali cíle tak, aby výbuchy způsobily maximální škody. Zjistili jsme, že naše zbraně jsou s to vyvolat v Americe strach,“ vzpomínal po letech Nikita Chruščov na plány Operace Anadyr.

Svět na pokraji jaderné války

Nejvyšší představitel SSSR pod tíhou důkazů přiznal, že rakety na Kubě skutečně jsou, a začal nekonečný seriál dopisování, prohlášení ve sdělovacích prostředcích a hra nervů. Situace se vyhrotila v okamžiku, kdy Chruščov vznesl jako základní požadavek stažení amerických raket z Turecka a Itálie. Tentýž den, 27. října 1962, byl nad Kubou sestřelen americký špionážní letoun Lockheed U-2 a jeho pilot Rodolf Anderson zahynul. Kennedy na incident zareagoval ostrým dopisem, v němž mimo jiné Chruščovovi sdělil, že jeho snaha o mírové řešení končí a dal Sovětskému svazu ultimátum požadující do 48 hodin stažení sovětských raket z Kuby. Současně přislíbil, že USA na oplátku upustí od blokády Kuby a budou garantovat její bezpečnost.

Svět se tak ocitl na pokraji jaderné katastrofy, vše totiž záviselo na tom, jak se k návrhu postaví Chruščov. Ten k úlevě světa na nabídku druhý den, tedy 28. října, přistoupil. Od Kennedyho zároveň získal tajný slib, že Spojené státy v krátkém časovém horizontu nechají odvézt své rakety z Turecka.

Přestože v očích svobodného světa se vítězem kubánské krize stal Kennedy, Chruščov dohodu doma prezentoval jako svůj triumf, v čemž mu pomohla sovětská média. Ve skutečnosti to však byl začátek Chruščovova konce. „Když o krizi referoval na plénu ÚV KSSS, mnozí straničtí hodnostáři se dodatečně zděsili, jakému nebezpečí je první tajemník strany vystavil. Po kubánské krizi byly Chruščovovy dny u moci sečteny,“ popsal ruský historik Andrej Zubov. Nikita Chruščov se z funkce nejvyššího představitele SSSR poroučel téměř dva roky po zažehnání kubánské krize a v čele jej vystřídal Leonid Iljič Brežněv.

Tagy:

Hlavní zprávy

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce
Rusko

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
17:28

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

17:03

Německo nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování na Ukrajině

16:39

Evropská komise chce novou sadou sankcí mimo jiné položit právní základ pro zastropování ceny ruské ropy

16:15

Region, přes který prchají Rusové před mobilizací, omezil vjezd vozidel

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Reprezentační kouč Šilhavý má důvěru šéfa českého fotbalu. A co vaši? Hlasujte v anketě

Reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý má i po sestupu do divize B Ligy národů důvěru předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petra Fouska, který věří, že si Češi brzy vybojují zpět účast v elitní skupině. Potěšilo ho, že národní tým ve společnosti tří účastníků mistrovství světa ukázal konkurenceschopnost, vyloženě ho zklamal pouze domácí sobotní debakl 0:4 s Portugalskem.

PŘEHLEDNĚ: V kanceláři 18 °C, u pokladny o dva méně. Jakou teplotu můžete mít v práci vy?

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Tvrdá slova slovenského premiéra k hraničním kontrolám: Česko selhalo, takto se to nedělá

Aktualizováno

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu kritizoval Českou republiku za její rozhodnutí obnovit v souvislosti s rostoucí migrací hraniční kontroly se Slovenskem. Naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec chce jednat se sousedními zeměmi; pro případ nedohody na opatřeních Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem. Český ministr vnitra Vít Rakušan krok Česka hájí s tím, že situace na hranicích se Slovenskem začala být v posledních dnech neúnosná.

Vůdci okupovaných oblastí: Drahý Vladimire, připojte nás. Podnikneme kroky, sdělil Kreml

Aktualizováno

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin ve středu za tímto účelem odjel do Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Domácí zpravodajství

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?