Momentka ze švédské Uppsaly Zdroj: AP
Švédsko šokovalo svým přístupem k pandemii koronaviru snad celý svět. Zatímco ostatní státy nařizovaly jedno opatření proti šíření viru za druhým, skandinávská země se rozhodla jít jinou cestou. Ponechala otevřené restaurace či obchody, a dokonce ani nezavedla povinné nošení roušek. Jenže se ukazuje, že toto řešení nefunguje. V zemi naopak přibývají nakažení a také zemřelí. Švédsko aktuálně čelí nejhoršímu období od začátku pandemie.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, kterého česká média v průběhu roku začala nazývat „švédský Prymula“ po českém epidemiologovi a exministru zdravotnictví, v září při počátcích druhé vlny hlásil, že strategie země se měnit nebude. Uzavření restaurací, obchodů a škol se tak neplánovalo. Švédy měla podle hlavního zemského epidemiologa chránit kolektivní imunita získaná v průběhu jarní vlny.
Covid v Itálii řádil už v září 2019, ukazuje studie. V Evropě byl dříve, než se myslelo
První oficiální italský pacient s koronavirem byl zaznamenán 21. února poblíž Milána. Nová studie Národního onkologického institutu v Miláně však zjistila, že nemoc se tam objevila už v září 2019. Virus se tedy do Evropy rozšířil z Číny o několik měsíců dříve, než se předpokládalo.
Během listopadu však Tegnell oznámil, že se on a jeho kolegové ve své strategii mýlili. „Nevidíme žádné náznaky, že by imunita v populaci zpomalila vývoj epidemie,“ citovala Tegnella agentura Bloomberg.
Naději na hladký průběh ztratil i švédský premiér Stefan Löfven. Ten již v polovině minulého měsíce oznámil sérii restrikcí. „Nechoďte do posiloven, nechoďte do knihoven, nepořádejte rodinné večeře,“ oznámil premiér občanům s tím, že zároveň platí zákaz shromažďování více než osmi lidí.
Nejvyšší počty nakažených od začátku pandemie
Aktuální stav skandinávské země je nyní všechno, jen ne příznivý. Ještě zhruba v polovině října byly denní nárůsty v rámci stovek případů, aktuálně jsou však v řádu tisíců. V uplynulých dnech místní odběrová místa hlásila ve dvou případech více než sedm tisíc nakažených za jediný den. Prvně tomu tak bylo 19. listopadu, kdy přibylo 7 622 nakažených. Druhým případem bylo 7 343 infikovaných osob v pátek 4. prosince.
Švédsko tak aktuálně zažívá své nejhorší období v souvislosti s pandemií, byť by tomu úmrtnost na COVID-19 nenasvědčovala. V tomto směru bylo v zemi nejhůř v dubnu, kdy v některých dnech zemřelo přes sto pacientů s nemocí COVID-19. Aktuálně se tato čísla pohybují v desítkách, přičemž nejhorším dnem byl 24. listopad, kdy úřady hlásily 65 obětí. Čísla zemřelých ale budou vzhledem k vysokým počtům nakažených nejspíš ještě růst. Dosud v zemi zemřelo přes sedm tisíc lidí, což je zhruba o dva tisíce méně než v současnosti hlásí Česko.
Hledání kolektivní imunity
V předešlých měsících přitom situace vypadala zcela jinak. Švédsko jako jedna z mála zemí nepřistoupila k uzavření základních nebo středních škol, restaurací či sportovišť. V průběhu léta i září to vypadalo, že tato cesta nesla své ovoce. Země sice hlásily přírůstky počtu nakažených, ale ve srovnání s jinými zeměmi se zdály být malé.
Za svůj postoj bylo Švédsko ostatními státy kritizováno. Svým „laxním“ přístupem totiž podle některých odborníků nebylo schopno ochránit nejzranitelnější část populace, tedy seniory. Tegnell a jeho kolegové však hlásali, že tímto přístupem Švédové získají kolektivní imunitu, která jim v nadcházejících měsících pomůže.
