Útoky žraloků v Austrálii si letos vyžádaly už sedm životů
Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, ale i klimatická změna.
Problém přitom podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.
Možných vysvětlení je několik. Někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají, a letošní bilance tak může být jen náhodná. „V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění,“ uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.
Na vině může být klimatická změna
Závisí také na tom, kam žralok člověka kousne. Odborníci jako další možnou příčinu uváděí, že letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie COVIDu-19 tráví více času ve vodě.
Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji než je globální průměr. Kritická je i situace Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při Univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.
Oceán se mění a s ním i návyky žraloků
„Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti,“ uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. „Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody a také se mění rozložení kořisti,“ dodává.
Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků.
