Útoky žraloků v Austrálii si letos vyžádaly už sedm životů
Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, ale i klimatická změna.
Problém přitom podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.
Tuna a půl a přes pět metrů. Vědci odchytili obří samici žraloka, je jí 50 let
Vědci pracující ve vodách u pobřeží Nového Skotska v Kanadě odchytili obrovského žraloka bílého, který váží 1606 kilogramů a měří přes pět metrů. „Královně oceánu“, 50leté samici dali jméno Nukumi.
Možných vysvětlení je několik. Někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají, a letošní bilance tak může být jen náhodná. „V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění,“ uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.
Na vině může být klimatická změna
Závisí také na tom, kam žralok člověka kousne. Odborníci jako další možnou příčinu uváděí, že letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie COVIDu-19 tráví více času ve vodě.
Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji než je globální průměr. Kritická je i situace Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při Univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.
Žralok bílý jako stěna. Takový je jeden z milionu, říká rybář
Rybářům na jihu Anglie se podařilo ulovit metrového žraloka, který je bílý jako sníh. Svou barvu má kvůli ztrátě kožních pigmentů. Vzácnou parybu po necelé minutě rybáři pustili zpět do vody.
Oceán se mění a s ním i návyky žraloků
„Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti,“ uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. „Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody a také se mění rozložení kořisti,“ dodává.
Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků.