Původcem bornaviru je nejčastěji rejsek. (Ilustrační snímek)
Z Bavorska dorazila zpráva o dalším případu smrtícího bornaviru, který způsobuje zánět mozku. Pacienta z okresu Mühldorf am Inn, vzdáleném zhruba 100 kilometrů od českých hranic, nahlásily tamní úřady. Až na výjimky lékaři neví, jak se vzácným virem mohli lidé nakazit. Původcem bývá rejsek, který žije i v Česku.
Jaký je stav pacienta a jak k nákaze přišel, není jasné. Vzhledem k zaznamenaným osudům pacientů nejsou vyhlídky nemocných příznivé. Až na jeden případ nákaza u lidí končila smrtí, uvádí web ntv.de. V Německu se nejedná o první případ viru.
Ročně jsou u západních sousedů hlášeny v průměru dvě infekce. Vědci však předpokládají, že počet nenahlášených případů je vyšší. Odhadují, že se ročně jedná o šest případů infekce. Podle Bavorského zemského úřadu pro zdraví a bezpečnost potravin (LGL) bylo v roce 2021 v celém Německu známo sedm případů nákazy, z toho pět v Bavorsku.
Nemoc odhalila transplantace
Jediným známým hostitelem tohoto patogenu je bělozubka bělobřichá neboli rejsek polní, který žije také v Česku. Konkrétně v níže položených oblastech jižní Moravy, na Českobudějovicku až Plzeňsku, na Domažlicku, v Podkrušnohoří a na jižním okraji Českomoravské vrchoviny.
Klasický bornavirus, který u lidí způsobuje akutní zánět mozku, byl poprvé v historii detekován v roce 2018. Odhalení předcházela tragická transplantace orgánů. Orgány od dárce, který zemřel, dostali dva pacienti. Ti následně zemřeli na těžkou akutní encefalitidu. Ukázalo se, že virus u všech tří pacientů se lišil od – do té doby – popsaných typů bornavirů u koní, veverek či jiných savců.
V době, kdy se vyšetřovaly případy tří pacientů spojených s transplantací, se virus objevil také u pacientky v jižním Německu. Kromě té geografické neexistovala mezi případy žádná jiná souvislost, připomínal Státní zdravotní ústav (SZÚ). V důsledku těchto případů by se lékaři při diagnostice akutní encefalitidy měli zamýšlet i nad tím, zda za onemocněním nestojí bornaviry.
Jak se virus přenáší?
Do kontaktu s bornavirem se zvířata, jako koně či ovce, dostávají při kontaktu s rejskem nebo jeho trusem v jídle. U člověka může docházet k různým způsobům přenosu. Institut Roberta Kocha uvádí, že mezi možnosti nákazy patří požití kontaminované potravy či vody, vdechnutí viru skrze prach či přímý kontakt, zejména kousnutí, rejskem. Zvířata virus vylučují močí, trusem a slinami.
Nejpravděpodobnějším způsobem, jak se člověk nakazí, je kontakt s trusem. Přímý kontakt s infikovaných zvířetem nemusí být pro nákazu nutný. Virus může zůstat infekční i po delší době. I přes popsané případy se nákaza u lidí objevuje opravdu velmi vzácně. Stále však není jasné, jak se nemocní s bornavirem dostali do kontaktu.
Průběh nemoci má poměrně rychlý spád. Pacienti uvedli, že zpočátku trpěli bolestmi hlavy, horečkou a celkovým pocitem nemoci. Následně se u nich začaly projevovat neurologické příznaky, jako porucha řeči, chování a chůze. Během několika dní či týdnů nakažení upadli do kómatu. Až na jediný případ nákaza skončila smrtí. Přeživší si nese doživotní následky. Jelikož se u lidí jedná o velice vzácné onemocnění, neexistuje pro něj specifická léčba.
