V Belgii chvátají s vakcínou proti COVID-19. Vyvíjí ji z protilátek lamy
Výběr redakce
Podvody s byty v Praze? Městská firma ukázala na bývalé zaměstnance, podezřelý je i fotbalista
Mužské antikoncepční pilulky budou zdravější než ženské, tvrdí vědci. Skrývají však i nebezpečí
Belgická provincie Východní Flandry a jejich správní centrum město Gent stojí v první linii v boji proti nemoci COVID-19. V tamních laboratořích VIB se snaží tým vědců vyvinout vakcínu proti koronaviru z protilátek, které produkují lamy. Ano, lamy, zvířata pocházející z Jižní Ameriky.
Město Gent a jeho univerzita jsou vědeckým a studijním centrem Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, pozn. red.), proto nepřekvapí, že potenciální nová léčba vychází právě z tohoto koutu Evropy. Laboratorní práce na vývoji vakcíny proti koronaviru začaly na konci ledna, kdy se nákaza začala rozšiřovat z Číny na starý kontinent.
Vědkyně a vědci Gentské univerzity v Belgii vyvíjejí vakcínu proti koronaviru z lam. Zdroj: Profimedia.cz
Klíčem k novým objevům jsou poznatky z několik let starého výzkumu odborníků Gentské univerzity, který zkoumal vliv protilátek na další onemocnění z kmene koronavirů. Data, která mají vědci z minulosti k dispozici výrazně ovlivňují rychlost, s níž budou schopni vyvinout a testovat vakcínu na lidech. Protilátky, které lamy produkují, jsou v boji s COVID-19 velice účinné – především díky své unikátní schopnosti vytvářet velice stabilní a pevné vazby na malém prostoru.
Navazuje na téma
Nico Callewaert, ředitel VIB Lab, popisuje současnou situaci: „Pracovali jsme velice tvrdě. Náš tým absolvoval mnoho přesčasů, především v období února a března, kdy jsme se v co nejkratším časovém úseku snažili získat protilátku ve stabilní podobě.“ Experti se tam věnují vývoji klíčové vakcíny už přes dvacet let. Dnes se vše odehrává s neobvyklou rychlostí kvůli vážnosti situace a potřebě najít řešení co nejrychleji.
Nekompromisní souboj s časem
Ačkoli to pro tak malou laboratoř není obvyklé, vědci operují na více frontách současně ve snaze vybrat nejlepší protilátku a začít klinické testy na lidech hned, jak to bude možné. V současné době je laboratoř testuje na hlodavcích, myších a křečcích. I toto testování je ale časově velice náročné. Provést 100 zvířecích testů může trvat až deset dní. Doktor Bert Schepens vysvětluje, v čem spočívají tak výrazné časové nároky: „Musíme dělat mnoho dílčích studií, například o toxicitě, opakovat pokusy na zvířatech, a ke konci roku by snad mělo být vše připravené pro první klinické testování.“
Navazuje na téma
Nejvíce by výsledky výzkumu mohly pomoci lidem starší generace, kteří mají obecně slabší imunitní systém, proto u nich nemusí být klasické očkování tak účinné. Protilátky vyvíjené v gentské laboratoři mohou být zapojeny i do tvorby již vyvíjených vakcín. „Existuje varianta, že vakcína ochrání zdravé dospělé jedince, ale u těch starších nemusí být tak účinná. Ovšem v této naší variantě, kdy vakcína obsahuje i protilátku samotnou, bychom mohli ochránit právě i ty starší,“ vysvětluje Bert Schepens.
Souboj s časem je nekompromisní, vlády mnoha zemí nejen v Evropě uvolňují zavedená restriktivní opatření proti pandemii koronaviru. To ve vědcích z VIB Lab vyvolává obavu a vytváří na ně velký tlak, jak přiznává Nico Callewaert: „Když se podíváme na denní čísla, jedná se o stálou přímku. Po celém světě je v tuto chvíli několik set tisíc aktivních případů a jakmile se regulace rozvolní a začne se cestovat mezi státy, můžeme počítat s rapidním nárůstem.“
