V Belgii chvátají s vakcínou proti COVID-19. Vyvíjí ji z protilátek lamy

Město Gent a jeho univerzita jsou vědeckým a studijním centrem Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, pozn. red.), proto nepřekvapí, že potenciální nová léčba vychází právě z tohoto koutu Evropy. Laboratorní práce na vývoji vakcíny proti koronaviru začaly na konci ledna, kdy se nákaza začala rozšiřovat z Číny na starý kontinent.

Klíčem k novým objevům jsou poznatky z několik let starého výzkumu odborníků Gentské univerzity, který zkoumal vliv protilátek na další onemocnění z kmene koronavirů. Data, která mají vědci z minulosti k dispozici výrazně ovlivňují rychlost, s níž budou schopni vyvinout a testovat vakcínu na lidech. Protilátky, které lamy produkují, jsou v boji s COVID-19 velice účinné – především díky své unikátní schopnosti vytvářet velice stabilní a pevné vazby na malém prostoru.

Nico Callewaert, ředitel VIB Lab, popisuje současnou situaci: „Pracovali jsme velice tvrdě. Náš tým absolvoval mnoho přesčasů, především v období února a března, kdy jsme se v co nejkratším časovém úseku snažili získat protilátku ve stabilní podobě.“ Experti se tam věnují vývoji klíčové vakcíny už přes dvacet let. Dnes se vše odehrává s neobvyklou rychlostí kvůli vážnosti situace a potřebě najít řešení co nejrychleji.

Nekompromisní souboj s časem

Ačkoli to pro tak malou laboratoř není obvyklé, vědci operují na více frontách současně ve snaze vybrat nejlepší protilátku a začít klinické testy na lidech hned, jak to bude možné. V současné době je laboratoř testuje na hlodavcích, myších a křečcích. I toto testování je ale časově velice náročné. Provést 100 zvířecích testů může trvat až deset dní. Doktor Bert Schepens vysvětluje, v čem spočívají tak výrazné časové nároky: „Musíme dělat mnoho dílčích studií, například o toxicitě, opakovat pokusy na zvířatech, a ke konci roku by snad mělo být vše připravené pro první klinické testování.“

Nejvíce by výsledky výzkumu mohly pomoci lidem starší generace, kteří mají obecně slabší imunitní systém, proto u nich nemusí být klasické očkování tak účinné. Protilátky vyvíjené v gentské laboratoři mohou být zapojeny i do tvorby již vyvíjených vakcín. „Existuje varianta, že vakcína ochrání zdravé dospělé jedince, ale u těch starších nemusí být tak účinná. Ovšem v této naší variantě, kdy vakcína obsahuje i protilátku samotnou, bychom mohli ochránit právě i ty starší,“ vysvětluje Bert Schepens.

Souboj s časem je nekompromisní, vlády mnoha zemí nejen v Evropě uvolňují zavedená restriktivní opatření proti pandemii koronaviru. To ve vědcích z VIB Lab vyvolává obavu a vytváří na ně velký tlak, jak přiznává Nico Callewaert: „Když se podíváme na denní čísla, jedná se o stálou přímku. Po celém světě je v tuto chvíli několik set tisíc aktivních případů a jakmile se regulace rozvolní a začne se cestovat mezi státy, můžeme počítat s rapidním nárůstem.“