Brazilský nejvyšší soud povolil vyšetřování tamního ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella kvůli zanedbání povinností po kolapsu nemocnic ve městě Manaus. Generální prokuratura jej viní, že nereagoval včas a dostatečně na nárůst počtu nákaz koronavirem ve státě.
Prokuratura vyzvala také k vyšetřování guvernéra státu Amazonas a bývalého starosty Manausu Arthura Virgília Neta i současného šéfa Davida Almeidy, který je v úřadu zhruba měsíc.
Podle prokuratury Pazuello věděl o naléhavosti situace ve státě Amazonas, v němž se Manaus nachází, už o vánocích, krizový tým odborníků tam ale poslal až první lednový týden. Dne 6. ledna mu experti doporučili převážet z důvodu nedostatku kyslíku nemocné pacienty z tamních nemocnic do jiných států, první transfery ale začaly až o deset dní později.
Federální vláda a ministerstvo zdravotnictví pochybení odmítají a vinu hází na vládu státu Amazonas a vedení Manausu. Almeida nicméně tvrdí, že městské nemocnice netrpěly tak extrémním nedostatkem kyslíku jako ty státní.
„Vydali jsme 13 výstrah a jednu velmi alarmující uprostřed prosince, kdy jsme říkali, že situace se stává velmi vážnou. Každý si ze studií a varování dělal legraci, zvláště prezident Jair Bolsonaro,“ uvedl Jesem Orellana, výzkumný pracovník státního institutu Fiocruz.
Kolektivní imunitou se chtěli vyhnout lockdownům
Institut doporučil městu omezit obchod a pohyb obyvatel. Město na to ovšem nereagovalo.
Orellana dodal, že jak státní, tak federální vláda využily teorii kolektivní imunity k podpoře svých rozvolněných opatření. Politici se této teorie drželi s vírou, že se jim v budoucnu podaří vyhnout ekonomicky škodlivým lockdownům.
Na konci prosince již byly zaznamenány prudce rostoucí počty případů a úmrtí spojených s nemocí COVID-19. Guvernér státu Amazonas Wilson Lima pak souhlasil s odborným poradenstvím a oznámil nová restriktivní opatření.
V metropoli státu Amazonas tento měsíc pohřbívají v průměru přes sto mrtvých denně. Podle agentury AFP tam od začátku ledna evidují na 3 160 pohřbů, přičemž asi polovina lidí zemřela v souvislosti s covidem. Tento měsíc je pro Manaus co do počtu úmrtí nejhorším od začátku epidemie.
Na kritickou situaci ve státě Amazonas upozorňují také Lékaři bez hranic (MSF), podle nichž jsou tamní nemocnice přeplněné, a kyslík je k dispozici jen asi pro třetinu pacientů. Některé nemocnice tak pacienty nemohou připojit na podpůrné dýchání a ti kvůli tomu umírají.
Problém představuje i poloha města uprostřed pralesa
Minulý týden nedostatek kyslíku podle CNN způsobil ve městě kolaps zdravotního systému, který donutil úřady přepravovat pacienty do dalších států. Předběžná čísla uveřejněná kanceláří federálního prokurátora uvádějí, že v důsledku nedostatku kyslíku zemřelo zatím 29 lidí, přičemž dle očekávání má tato cifra růst.
„Realita je taková, že je tam menší nabídka kyslíku,“ uznal i sám Pazuello. „Nikoliv přerušení, ale menší nabídka kyslíku.“ Problém umocňuje také náročná logistika relativně izolovaného města, k němuž je okamžitý přístup možný zejména lodní či leteckou dopravou.
Kvůli přeplněnosti nemocnic jsou lidé nuceni pečovat o členy rodiny i sami doma a kupovat si vlastní zdravotnický materiál. Bojí se, že by jejich příbuzní nemuseli v nemocnici dostat potřebnou léčbu. Aby naplnili kyslíkové cisterny pro své blízké, čekají ve frontách i přes deset hodin.
Brazílie, která má na 210 milionů obyvatel, je druhou nejvíce postiženou zemí v této pandemii v počtu zaznamenaných nákaz (téměř 8,9 milionu) a třetí v evidovaných úmrtích s COVID-19 (přes 217 tisíc).
Brazílie bojuje s nedostatkem vakcín
S očkováním proti covidu začala Brazílie před týdnem, zatím se ale potýká s nedostatkem vakcín. Schválené má zatím dvě látky – čínskou Coronavac a oxfordskou od firmy AstraZeneca.
Prezident Bolsonaro od počátku pandemii zlehčoval a poté, co COVID-19 loni sám překonal, prohlásil, že se očkovat nenechá. Minulý týden opět uvedl, že „očkování musí být dobrovolné“, protože „nic není vědecky potvrzené“.
V pondělí ale Bolsonaro na Twitteru oznámil, že Peking urychlí dodávky materiálu pro produkci čínské vakcíny v brazilském institutu Butantan v Sao Paulu. Podle něj by během několika dnů měla z Číny dorazit látka potřebná pro výrobu asi 8,5 milionu dávek. Butantan má podle agentury Reuters smlouvu s čínskou firmou Sinovac na 46 milionů dávek, z toho šest milionů už dorazilo.
Zpoždění nabraly i dodávky oxfordské vakcíny od indického výrobce. Kromě dodávek hotových vakcín ji má v Brazílii vyrábět státní institut Fiocruz. Ten dosud uváděl, že s tím nezačne dříve než začátkem března, a to rovněž kvůli zpoždění dodávek materiálu z Číny. V úterý agentura Reuters napsala, že by s produkcí vakcín Fiocruz mohl začít kolem 8. února.
