Mongolské děti a distanční výuka
Zhruba každý dvacátý obyvatel České Lípy se hlásí k mongolské národnosti. Tamní komunita je nejpočetnější v Česku, čítá téměř dva tisíce lidí. Do tamních škol a školek chodí čtyři stovky mongolských dětí. Učitelé si lámou hlavu, jak je vzdělávat za současné situace. Naprostá většina mongolských rodičů totiž neumí česky a jejich děti na tom nejsou o moc lépe.
„Na dálku přes počítač to nejde, to si nemůžeme dovolit, to bychom je ztratili,“ řekl ředitel Základní školy Špičák v České Lípě Libor Šmejda. Mongolských žáků má ve všech třídách sedm desítek. Ti teď chodí několikrát týdně na individuální konzultace. To předpisy povolují.
Plaga představil letošní maturity. Úřední bude jen pro některé, testy se posunou
Letošní maturanti nebudou muset skládat ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka, ale mohou je absolvovat dobrovolně. Maturanti, kteří pracují kvůli epidemii covidu v nemocnicích či domovech seniorů, navíc nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) představil podobu maturit ministr školství Robert Plaga (za ANO).
„U českých žáků se můžeme spolehnout na nějakou míru spolupráce ze strany rodičů. V těchto případech to ale nejde, naprostá většina rodičů nerozumí, nedokáže svým dětem pomoci,“ tvrdí ředitel.
Kde se vlastně tolik Mongolů v České Lípě vzalo? „V regionu jsou hned dvě továrny, které se věnují zpracování kůže do interiérů automobilů. A právě v práci s kůží jsou Mongolové dobří, je to tradiční řemeslo, takže je firmy do Česka zvou a zařizují jim tu zázemí,“ vysvětlila Žaneta Kaprasová z Centra na podporu integrace cizinců.
Při procházce Českou Lípou přitom příliš nepoznáte, že tu tak silná komunita sídlí. Dospělí pracují na dlouhé směny a zbytek času obvykle tráví doma. Zpočátku přicházeli jednotlivci bez rodin, postupně ale mohli své děti a partnery pozvat do Česka.
Všichni se museli hodně učit
Školy v České Lípě se v podstatě najednou musely vyrovnat s nezvyklou situací. „Přišly nejen malé děti, které se obecně jazyku učí velmi rychle, ale i puberťáci, kteří neuměli ani slovo česky. V tomhle věku to není jednoduché ani s českými dětmi, natož s cizinci. Museli jsme se všichni hodně učit,“ usmívá se při vzpomínce ředitel největší základní školy ve městě.
Podle Petra Nováka, který s malými cizinci piluje několikrát týdně češtinu, se Mongolové od svých českých vrstevníků nijak neliší. „Jsou mezi nimi takoví, kteří by do školy chodili každý den, učení je baví. A pak jsou tu ti, kteří to až tak vážně neberou,“ dodal Novák.
