Jak to mohli nechat zajít tak daleko? Když expert na bezpečnost Martin Hrinko ve středu sledoval televizní záběry z dobývání washingtonského Kapitolu, jen nevěřícně kroutil hlavou. Bývalý šéf pořádkové policie Policejního prezidia ČR roky pomáhal krotit rozvášněné fotbalové fanoušky i agresivní demonstranty. A tvrdí, že zas tak těžké by nebylo ani zastavit hordy Trumpových příznivců.
Jak se vůbec může stát, že se rozlícený dav probije až do ostře střeženého Kapitolu?
Tohle se stát prostě nesmí! Jednoznačně došlo k selhání bezpečnostních složek. Problém spatřuji v tom, že Amerika je v určitých ohledech asi demokratičtější, než je zdrávo. U některých excesů si zkrátka ani nedokáže připustit, že by k nim opravdu mohlo dojít. Strašlivě to bezpečnostně podcenili, přestože věděli o demonstraci, pohybu davu lidí od Bílého domu ke Kapitolu a radikálních skupinách v davu. Říkali si snad: „Tohle u nás nikdy nehrozí, nejsme třetí svět.“ Já osobně to nechápu. Moc dobře přece věděli, že v Kapitolu probíhá významné jednání spojené s vypjatými prezidentskými volbami, rozhoduje se o dalším směřování země. Pak se dalo očekávat, že riziko zásahu demonstrantů je velmi pravděpodobné. I zpravodajské služby a operativci z kriminálky mohli v předstihu jednoduše vydedukovat, že Trumpovi příznivci udělají cokoliv, jen aby politická jednání přerušili. Vstup do Kapitolu se ostatně nezvrtnul jen tak, podle mého byl jednoznačně dopředu naplánovaný.
Příznivci Donalda Trumpa ve střetu s policisty u budovy Kapitolu Zdroj: AP
Myslíte?
Účastnily se ho různé organizované radikální skupiny, které jistě předem věděly, o co se pokusí. Stanovily si v předstihu cíl: Vstoupit do budovy, přerušit jednání a nechat zaznít „hlas amerického lidu“. Když se podíváte na středeční záběry, postup pustošícího davu nebyl spontánní. Bylo vidět, že vědí, kam jít. Někteří měli plynové masky. Uměli se rozdělit, odvést pozornost strážních služeb, využít v krátkém časovém intervalu po prvním vstupu do budovy i jiné vchody. To u nekoordinovaných skupin není zvykem. I z toho důvodu měl stát přijmout taková opatření, aby se to nestalo. Místo toho situaci bezpečnostně podcenil a zaspal. Pokud by tam byly včas připraveny policejní pořádkové jednotky nebo Národní garda v dostatečném počtu, bylo by to koordinováno z jednoho velínu, pak by se útok hrubé fyzické síly v davu podařilo odrazit. Že tam nakonec přece jen povolali policii a Národní gardu? To už bylo pozdě. Kdyby v Česku chtěla stovka lidí vtrhnout do vládní budovy, nikdy by se jim to v takové míře nepodařilo.
Martin Hrinko (49)
Expert na bezpečnost, bývalý šéf pořádkové policie Policejního prezidia ČR.
V roce 2010 získal Evropskou cenu prevence kriminality, byl velitelem bezpečnostního opatření fotbalového ME hráčů do 21 let v roce 2015. Byl předsedou pracovní komise policejního prezidenta k ochranně měkkých cílů v ČR a členem pracovního orgánu MV ČR pro divácké násilí.
Vyučuje na Vysoké škole CEVRO Institut v Praze. Je členem prezidia Českého klubu bezpečnostních služeb a Bezpečnostní sekce Hospodářské komory ČR, odborným konzultantem Inpos Security.
Před nedávným odchodem do civilu se o něm psalo v médiích jako o nejvzdělanějším českém policistovi ve výkonu služby, k jeho jménu patří tituly doc., Ing., Ph.D., MBA, LL.M.
Jak to?
V prvopočátku by se možná dostali do objektu, byli by schopni narušit vnější perimetr, tlak davu by prostě byl až příliš silný. Přítomní policisté by je ale dál nepustili. Na tyto situace je připravena Ochranná služba Policie ČR. Zajišťuje ochranu určených ústavních činitelů a chráněných objektů, mezi které patří i vládní budovy jako Sněmovna a Senát. Má za tímto účelem zřízenou i svou pořádkovou jednotku. Sídlí tak, aby byl útvar schopen téměř okamžitě posílit kolegy v budově a zasáhnout. Bavíme se o něčem, co v Americe zjevně nevyužili. Kapitol rozhodně nehlídá jen tak nějaká najatá sekuritka, musí jít též o profíky. U nás by to však v případě takového rizika nikdy nezůstalo pouze na nich, policie by byla připravena. Také díky součinnosti s kriminální službou, která v předstihu zkoumá signály o plánovaných akcích na sociálních sítích a internetu obecně. Mimo to i zásluhou své akceschopnosti. Její speciální pořádková jednotka se štíty v rukou může proti útočníkům nastoupit téměř okamžitě po přesunu na místo události. Naše metropole má navíc výhodu, že v ní sídlí i speciální pořádková jednotka hlavního města Prahy, která čítá dalších 500 lidí. Na směně může být v daný okamžik třeba 160 lidí, kteří jsou rovněž schopni okamžitě naskákat do vozidel, přijet a nepřístojnostem zabránit. Jinak řečeno: V Praze by tam pořádková jednotka už dávno stála. Nikdy by nemohlo dojít k tomu, že by ji dav přetlačil. Pokud by se o to útočníci snažili, pak by použila donucovací prostředky k překonání odporu davu.
Příznivci Donalda Trumpa obsadili Kapitol Zdroj: Profimedia.cz
Jaké?
Slzný plyn. Vodní dělo. Vytlačování koňmi, štíty, obušky, tasery. Zásahové výbušky. Jejich zvuk v budově i mimo ni je natolik silný, že to útočníka od dalšího útoku buď odradí, nebo jej zastaví. Česká policie mimo to dva tři roky disponuje i speciálním zařízením, kterému se říká LRAD. Jde o zvukové dělo, za mého působení ho policie používala třeba proti fotbalovým fanouškům. Představte si, že na sto policistů vyrukuje tisíc chuligánů. V takové chvíli je zvukové dělo jakožto donucovací prostředek kvalifikováno coby dočasně zneschopňující, velmi účinné. Vydává natolik intenzivní zvuk, že když ho policie na vás namíří a pustí, rve vám uši hrozně nepříjemné pískání. Jakmile byste se k němu přiblížil moc blízko, začaly by vás nesnesitelně bolet ušní bubínky. Pokud přesto budete pokračovat, můžete z toho klidně i omdlít. Nikdo ale dál nepůjde, je to totiž k nevydržení. Vždycky raději ustoupíte.
Fungují na rozezlený dav i méně drastické postupy?
Jistě, například antikonfliktní týmy. Tedy policisté, kteří při nepokojích komunikují s hlavními potížisty. S osobami, které dav následuje. S největšími žvanily, kteří ostatní hecují: „Pojďme jim to ukázat! Pojďme jim to nandat!“ Členové antikonfliktních týmů s podobnými jedinci umí jednat. Vysvětlují: „Rozmyslete si to. Máme tam dost sil na to, abychom vás zastavili. Jestli okamžitě nepřestanete, budete jako iniciátor trestně stíhaný za výtržnictví a jiné trestné činy.“ Taky to vždycky není účinné. Pakliže si to však problémový jedinec nenechá vymluvit, přijde policista místního oddělení s krytím kolegů a odvede si ho. Takové lídry i ve velmi početných skupinách rychle rozeznáte. I díky tomu, že policie mívá v davu rozmístěné operativce v civilu, kteří všechno kolem sebe sledují. Dobře si všimnou, kdo to rozeštvává. Rozezlenému davu je zkrátka zapotřebí seříznout hlavu, vzít aktivátora bokem. Jakmile dav nemá svého vůdce, zastaví se. Líp se mu to rozmluví. Někdy to ani potom nejde, pak nastává chvíle pro pořádkové síly. Nejdřív zazní zákonná výzva k nastolení pořádku, vzápětí je čas pro zákrok.
Chaos v Kapitolu, budova zažila nepředstavitelné scény Zdroj: AP
Příliš rázný zákrok třeba právě v Kapitolu by ale asi taky nebyl správným řešením.
Chování davu je v mnoha ohledech nevyzpytatelné. Rozbuškou pro další eskalaci může být i banalita. Fyzický kontakt, nešťastně zvolené slovo. A jisté je, že ještě více to vyhrocovat by věci zaručeně nepomohlo ani teď ve Washingtonu. Kdyby policie Kapitolu hned střílela do lidí, dav by nanejvýš rozdráždila. Rozvášnění útočníci v několikanásobné přesile by ji klidně zlynčovali. Chránit sebe a ústavní činitele střelbou do lidí je adekvátní teprve tehdy, když proti vám jdou útočníci se zbraní. Použití zbraně je poslední možné řešení. Takhle z dálky se mi jeví, že některý člen policie Kapitolu mohl špatně vyhodnotit situaci. Těžko soudit, zda ochrana Kapitolu skutečně vyčerpala všechny jiné možnosti, když sáhla po zbrani a střílela proti demonstrující ženě.
Někteří útočníci měli údajně i slzný plyn a tasery.
Pokud je to pravda, pak se člověk s taserem dá postavit na úroveň útočníka se zbraní. Taser vás dočasně zneschopní. Když se použije proti policistovi, útočník mu může vzít zbraň. Mluvíme o velmi nebezpečné situaci, při níž má policista i podle české legislativy možnost střelnou zbraň použít jak k ochraně své a jiných osob, tak po neuposlechnutí výzvy i v případě útoku proti chráněným budovám.
Podle toho, jak znáte psychologii davu: Mohl jej Donald Trump svým vystoupením zastavit i ve chvíli, kdy už se věci daly do pohybu?
Myslím si, že především ani on sám nepředpokládal, že to zajde takhle daleko. Možná mu zkraje dělalo dobře, že má své následovníky, kteří ke Kapitolu přijdou a ostře vyjádří názor. Jen nečekal, že jeho věrní vstoupí až do chráněné budovy.
Co by se stalo, pokud by útočníci našli Trumpovy politické oponenty? Mohlo to ve vyhrocené atmosféře skončit lynčem?
Nemyslím si. Útok nebyl učiněn po rozhodnutí potvrzujícím Bidenovo jmenování, byl veden ještě před ním. Považuji ho tedy zpětně spíš za jakési zastrašení. Za ukázku síly. Trumpovi příznivci chtěli dát najevo, k čemu ještě může dojít, pokud by i pro příští funkční období nebyl do prezidentské funkce potvrzen jejich oblíbenec.
Byl to podle vás teroristický útok?
Myslím si, že ne. Samozřejmě – má to jeho jisté rysy, je tam například splněna podstata násilím zastrašit, protiprávně přinutit vládu nebo orgán veřejné moci, aby něco konaly. V daném případě jde nicméně o něco jiného. Šlo o hrubý útok směřovaný na státní orgán za účelem zastrašení. Společenská nebezpečnost bude jistě posuzována mnohými právníky, třeba i rozporuplně. Zmíněné jednání zřejmě bude kvalifikováno jako výslednice mnoha trestných činů – například výtržnictví, útok na úřední osobu, ublížení na zdraví, loupež, krádež vloupáním apod. Jde o něco, čemu se v každém případě dalo zabránit.
