V Česku zemřely na koronavirus už čtyři děti a přibývá i těch nemocných, včetně kojenců

Dosud s nemocí COVID-19 v Česku zemřely čtyři děti. Loni v listopadu podlehl koronaviru šestnáctiletý mladík z Královéhradeckého kraje, letos v lednu o rok starší chlapec z Pardubického kraje. Na konci února zemřela osmiletá holčička z Plzeňského kraje a na začátku března jedenáctiletý hoch z Ústeckého kraje. Dvě z dětí se léčily v motolské nemocnici a podle pediatra Jana Davida měly další přidružená onemocnění, která průběh infekce komplikovala.

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách eviduje dvě úmrtí u dětí do patnácti let, další tři poté mezi patnáctým a čtyřiadvacátým rokem života. Celkem v Česku covidu podlehlo 22 073 lidí, z toho 9 465 žen a 12 608 mužů.

Jan David podotýká, že většina dětí v populaci nemá příznaky. V motolské nemocnici, jejíž dětská část patří mezi největší v Evropě, měli od začátku pandemie do konce letošního února 46 dětí s diagnózou COVID-19. „Avšak u zhruba poloviny pacientů se jednalo o náhodný nález, tzn. že byly hospitalizovány z jiné příčiny, a tudíž stran COVID-19 byly zcela bez příznaků,“ napsal David. Vážný zápal plic, který vyžadoval léčbu kyslíkem nebo dechovou podporu, mělo pět dětí, což je podle Davida asi jedno promile všech hospitalizovaných dětí v tomto období.

Přibývá nemocných dětí ve všech věkových kategoriích

I tak se s příznaky u dětí ale praktičtí lékaři a pediatři setkávají stále častěji. Zatímco loni byla podle nich většina dětí bez příznaků a jejich nákaza se potvrdila až při trasování blízkých kontaktů, nyní trpí více dětí příznaky onemocnění. Roste také počet dětí s multizánětlivým syndromem po prodělání covidu, řekla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Zda vyšší nemocnost dětí souvisí s rozšířením britské mutace koronaviru, není jasné.

Ze zkušeností z ordinací pediatrů podle Hülleové vyplývá, že přibývá dětí, které mají příznaky onemocnění COVID-19. „Jak to souvisí s šířením britské mutace se asi dozvíme zpětně z vyhodnocení epidemiologů. Nicméně nemocnost dětí narůstá,“ uvedla lékařka. Na vzdělávacích akcích, kde si pediatři vyměňují své zkušenosti, lékaři podle předsedkyně potvrzují, že přibývá nemocných dětí ve všech věkových kategoriích včetně kojenců. Mají příznaky jako jsou teplota, únava, kašel, rýma, nechutenství, objevují se i bolesti na hrudi či ztížené dýchání. Děti s těžším průběhem praktičtí lékaři odesílají do nemocnic.

Horečky, poruchy srdeční funkce nebo bolesti břicha

Lékaři se setkávají u dětí s takzvaným syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS), který se obvykle projevuje čtyři až šest týdnů po nákaze koronavirem a je jakousi opožděnou imunitní reakcí. V motolské nemocnici zaznamenali do konce února 23 dětí s touto nemocí. Podle Hülleové praktičtí lékaři hlásí nárůst těchto případů ve srovnání s loňským podzimem.

Děti s tímto syndromem mohou mít horečky, poruchy srdeční funkce, bolest břicha, vyrážku, nateklé nebo zarudlé dlaně a chodidla a toto onemocnění podle Davida vždy vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. „Výskyt tohoto syndromu je stále vzácný, nicméně souvisí s počtem nakažených jedinců v populaci,“ uvedl David.

Také podle Davida nelze říci, zda nemocnost dětí souvisí s britskou mutací koronaviru, protože k tomu nejsou dostupná vědecká data. Obecně podle něj platí, že výskyt projevů u dětí souvisí s vlnou epidemie v celé populaci.