V energetice nám ujíždí vlak. Hazardujeme, až mě to vyděsilo, říká šéf Hospodářské komory
Nový prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V energetice nám ujíždí vlak, a pokud nezačneme jednat, podnikatelé se ve velkém přesunou do zahraničí. S takovým varováním přichází v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nový prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS), který nahradil na konci května Vladimíra Dlouhého. Podle zástupce podnikatelů a firem by stát měl pracovat na rozvoji infrastruktury a zejména energetiky. Zajíček také kritizuje dotační byznys, který podle něj deformuje přirozené podnikatelské prostředí.
Na sněmu Hospodářské komory jste byl zvolen 190 hlasy, zatímco váš oponent Martin Pecina získal jen 64 hlasů. Máte velmi silný mandát. Kam byste chtěl posunout Komoru, která je největším zástupcem firem a podniků u nás?
Už předtím jsem byl součástí vedení Komory v pozici viceprezidenta. Chci navázat na činnost Hospodářské komory, která byla devět let pod vedením Vladimíra Dlouhého. Pokud se mému předchůdci podařilo něco utvrdit, tak to byly tři hodnoty: síla, respekt a nezávislost. Za působení Vladimíra Dlouhého se to jednoznačně podařilo. Osobně bych chtěl komoru obohatit o další rozměr. O vize, strategie a partnerství.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pirátská anketa k Blažkovi? Nic špatného neudělal. Bartoš si to nechal vysvětlit, říká Fiala
V projevu na sněmu jsem zmínil deset oblastí, kde mi schází jasná vize a strategické postupy. Zároveň mám pocit, že se hledá velmi málo společných bodů v zájmu budoucnosti. Spíše se hledají rozdíly a kritika. To je věc, kterou bych chtěl překonat. Rozhodně chci více spolupracovat se sesterskými svazy a najít vhodný model spolupráce s odborovými organizacemi. Samozřejmě také s vládou a celou širokou politickou reprezentací. Musíme najít největší možný český národní zájem, který budeme schopni sdílet napříč laickou i odbornou veřejností a také napříč politickým spektrem.
Čtěte také
Pokud se vrátíme k vašem projevu, tak hned v prvních dvou bodech zmiňujete energetickou soběstačnost a bezpečnost a také rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Jsou to věci, které podle vás trápí podnikatele nejvíce?
Ano. Někteří podnikatelé o tom už dlouho mluví a energetická krize je v tom jen utvrdila. Bez cenově dostupné elektrické energie, dobudování sítě dálnic, vysokorychlostních tratí, vysokokapacitních datových sítí a datových center se v budoucnu neobejdeme. V tuto chvíli vítáme zřízení vládního výboru pro strategické investice pod vedením premiéra. Jsme přesvědčeni o tom, že strategické investice v oblasti energetiky, dopravní a datové infrastruktury jsou naprosto klíčové pro podnikání v České republice. Pokud neprovedeme zásadní rozhodnutí v následujících týdnech a měsících, tak nejsme schopni tento časový deficit dostihnout. Do deseti let budeme na dovozu energie zcela závislí na ostatních státech a ceny budou absolutně nepredikovatelné. Skutečně není na co čekat.
Na co konkrétně?
Z analýzy ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava, pozn. red.) vyplývá, že do roku 2030 mají potenciál k expanzi energie do zahraničí pouze Francie, Německo a některé státy Skandinávie. Pro nás je to jasný signál. Ujíždí nám vlak a hazardujeme s energetickou soběstačností a bezpečností. Zůstali bychom ostrovem uprostřed Evropy a skanzenem, o který nebude mít nikdo zájem. Proč by tu měli podnikatelé zůstávat a neměli by odejít třeba do Polska, kde zcela viditelně a systematicky do infrastruktury investují posledních 10 let? Pak ale daně budou platit podnikatelé jinde, a ne u nás. To si nemůžeme dovolit.
Ukazuje se, že pokud takto zásadní rozhodnutí leží na jednotlivých resortech, tak se to v mnoha případech zasekne. A na to nemáme čas.
Co přesně chcete v této oblasti vládě navrhnout?
Především musí být naprosto jasné, jakou legislativu máme k dispozici a zda nám umožňuje investovat do urychlené výstavby elektráren. Ať už jsou to elektrárny jaderné, plynové, nebo z obnovitelných zdrojů. Máme připravené návrhy, jak bychom se co nejrychleji dostali k výstavbě. Druhá věc je, že pokud budeme mít vyrobenou energii, tak ji musíme umět distribuovat. Nesmíme se stát tím opuštěným ostrovem uprostřed Evropy. Musíme energetickou přenosovou a distribuční soustavu posílit a napojit na vysokokapacitní evropskou síť. Jiné země totiž v této oblasti masivně investují. Musíme co nejdříve v místech existujících uhelných elektráren postavit plynové, které jsou jediné schopny rychle vyplnit výpadek uhelných elektráren. Ty nebudeme schopni kvůli ceně povolenek provozovat už zhruba do tří let. Zároveň musíme urychlit výstavbu jak velkých jaderných elektráren, tak malých modulárních reaktorů. Predikce ukazují, že se můžeme dostat s nedostatkem elektřiny do vážných problémů už po roce 2030.
Čtěte také
S tím vším by měl pomoci vládní výbor pro strategické investice?
Máme z toho velkou radost, že se něco podobného povedlo zřídit. Z našeho pohledu se klíčové oblasti začnou řešit v nadresortní úrovni. Ukazuje se totiž, že pokud takto zásadní rozhodnutí leží na jednotlivých resortech, tak se to v mnoha případech zasekne. A na to nemáme čas.
Kdy můžeme očekávat konkrétní výsledky? Je to v řádu let?
Absolutně ne. Jak jsem řekl, práce musí probíhat v týdnech, maximálně měsících. Jsme připraveni okamžitě připravovat návrhy a doufám, že se první zasedání podaří do parlamentních prázdnin, tedy do polovinu července. V letních měsících zapojíme všechny experty, které máme k dispozici z privátního sektoru. Na konci prázdnin musíme mít připravené návrhy, jakou legislativa je potřeba upravit. Nebude se jednat o investice na jeden rok. Musí se jednat o investiční strategii na deset let.
K energetice máte velmi blízko, protože jste řídil vlastní expertní tým na Úřadu vlády během energetické krize. Tehdy se o tom příliš nemluvilo a veškerá pozornost byla upřena na ministra průmyslu Jozefa Síkelu (STAN).
Přirozeně to tak bylo. Přišel jsem jako koordinátor na základě dohody s premiérem Petrem Fialou, kdy jsem měl se svými zkušenostmi pomoci v rychlosti připravit legislativní rámec pro zastropování cen energií. Nebyl jsem expertem na energetiku, ale právník a znalec fungování státní správy a legislativy. Za velmi krátkou dobu jsem ale leccos v energetice pochopil a poznal. To poznání mě upřímně vyděsilo. Uvědomil jsem si, že jsme opravdu ve velkém problému, a pokud okamžitě něco neuděláme, tak se v Evropě ocitneme v izolaci. Máme prostě infrastrukturní dluh, který je naším domácím úkolem, ale nemůžeme dnes tyto věci projednávat jen na naší lokální politické úrovni, ale také v rámci celé Evropy. V tuto chvíli vzniklo společenství devíti států, které chtějí budovat obrovské větrné parky v Severním moři a chtějí se se svými vysokokapacitními sítěmi napojit a využívat levnou větrnou energii. My zatím v takovém společenství nejsme, ale musíme se o to pokusit. Podle našeho přesvědčení by měl někdo okamžitě vzít kufr a odjet vyjednávat vstup do této aliance, do tohoto společenství.
Čtěte také
Výsledkem jednání z minulého roku jsou nastavené energetické stropy pro společnosti a občany. Pro firmy platí strop 6 000 Kč za MWh u elektřiny a 3 000 Kč za MWh u plynu. Je to tak dobře a měly by pokračovat i po konci letošního roku?
Je to na zralou úvahu. Když jsme se účastnili předposledního jednání vlády, tak jsme si nechali rozhodnutí na dobu letních měsíců. V té době provede vláda i komora analýzu, zda jsou opatření nezbytně nutná i pro budoucnost. Musí se to také řešit včas a nepřicházet s návrhem na případné prodloužení stropů až na konci roku. Jednou z možností je nedělat nic, protože ze zákona stropy skončí na konci letošního roku a cena energií bude už nadále přirozeně regulována fungujícím trhem. Na druhé straně se můžeme rozhodnout, že je dobré mít bezpečný nárazník v podobě stropu. Poté přichází samozřejmě otázka, kde by taková hranice stropu měla být. Ale na tyto úvahy jsme si odpovědně dali čas přes léto.
Otázkou je ale cena, která dopadá na státní rozpočet.
Vždycky jsme mluvili o tom, že je potřeba stropy vybalancovat. Drahé energie se totiž kompenzují obchodníkům, kteří je nakoupili za vysoké ceny. Na kompenzace potřebovala vláda získat zdroje z windfall tax. I toto saldo je velmi důležité, protože udržovat tento mechanismus není dlouhodobě možné. Měli bychom se vrátit k normálním tržním podmínkám, a jak jsem řekl: v letních měsících se uvidí.
Vláda je nyní pod tlakem kvůli konsolidačnímu balíčku. Ten se dotýká také podnikatelů. Co obecně říkáte na podobný balík navržených úspor?
Od samého počátku říkáme, že vítáme odvahu vlády ke konsolidaci veřejných financí. Bylo to nutné po několika letech, kdy se o tom nemluvilo a žádná odvaha tady nebyla. To, že to je politický kompromis a že se zdaleka hledá jednotná linka, je asi zjevné. Nesnižuje to ale politickou odvahu, kterou vláda našla. Ukazuje se, že zásahy do konsolidace veřejných financí budou muset být daleko hlubší.
Zdeněk Zajíček po boku tehdejšího premiéra Mirka Topolánka a Ivana Langera Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Byl byste ambicióznější?
V některých oblastech určitě. Zejména na výdajové stránce. Musíme si říct, na co náš stát má a na co nemá. Zvyšování daní podnikatelům není cesta, která přinese zvýšené příjmy. Stále platí Lafferova křivka a určitý práh daňové bolestivosti. Pokud bude překročen, tak se jako podnikatel seberete a odjedete za výhodnějšími podmínkami do Jižní Ameriky, Asie nebo jinam do Evropy.
Podnikatelé tedy většinově s úsporami souhlasí?
Ano a jsou připraveni určitou částí přispět. Daleko více bychom ale chtěli otevřít diskusi, co brání podnikání v České republice a hospodářskému růstu. Jasně říkáme, že je to přebujelá byrokracie, přílišné regulace, administrativní zátěž a některé přežité věci. Podnikatelé musí mít jistotu, že je zde dostatek elektrické energie a že je vyřešeno logistické napojení na zbytek Evropy. V tom okamžiku nebudou mít snahu odejít podnikat někam jinam a budou zde odvádět daně. Podle nás tedy nestačí jen konsolidace veřejných financí. Z našeho pohledu je potřeba vypracovat i zrušení zbytečné byrokracie, přílišné regulace a zapojení strategických investicí.
Byla by škoda, aby se privátní kapitál, na kterém stojí úspěch našich mnohých digitálních štik, také odstěhoval z České republiky jinam.
Zeptám se konkrétně. Měl by stát více sáhnout do dotací a seškrtat je?
Určitě. Platí, že dotace deformují přirozené prostředí. Jen někteří mají šanci na ně dosáhnout. Celý dotační byznys způsobil situaci, že si bez nich některé firmy nedovedou představit svou existenci. Tento pocit je nevede k většímu tlaku na inovace, úspory a změnu myšlení v podnikání. Vítáme tedy snahu do dotací sáhnout. Na druhou stranu dodávám, že dotace do určitých oblastí mají smysl. Například vědy, výzkumu a inovací. V tomto případě je potřeba promyslet každý škrt.
Hospodářská komora se v připomínkovém řízení věnovala zejména argumentaci proti konci zaměstnaneckých benefitů. Jak se ale díváte například na zdanění prodeje cenných papírů, akcií či podílů firem i po uplynutí pěti let? To je přece návrh, který dopadne na podnikatele velmi tvrdě.
Myslím si, že se jedná o jeden z krvavých kompromisů. Je to velmi citlivá věc, zejména pro nové startující podniky. Ty totiž s sebou nesou největší benefit v podobě inovací. Obzvlášť to platí v digitálním byznysu. Většina firem nepotřebuje a nevyhledává státní podporu. Shání peníze na své inovační projekty v privátní sféře a daří se jim to. Ale zakladatelé, prvotní investoři se v určitém momentu rozhodnou z firmy odejít. Vydělané peníze chtějí následné investovat do jiných start-upů. Proto může zdanění prodeje cenných papírů ovlivnit, kolik privátního kapitálu do start-upů a rychle se rozvíjejícího byznysu půjde. Budeme na to upozorňovat. Byla by škoda, aby se privátní kapitál, na kterém stojí úspěch našich mnohých digitálních štik, také odstěhoval z České republiky jinam.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
